PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 16 let existence (od roku 2008 do konce roku 2023) prošlo 1.363 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2023, jsme přijali 53 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2023 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika




Horal ze Šumavy po čtvrt roce

(14.01.2018 - 13:05)
Dvěma "živými vzpomínkami" na loňskou, desátou veverčí sezónu, jsou dvě mláďata, která se k nám do stanice dostala až na podzim a v tak nízkém věku, že by již návrat do přírody před zimou nezvládla. Zimu tak tráví v rozběhové voliéře a do přírody je vypustíme až na jaře. Fotogeničtějším a roztomilejším z této dvojice je brzy už půlroční sameček, kterého jsme si v září přivezli až ze Šumavy, ze Stožce, jen kousek od německých hranic (poprvé jsme o něm psali loni 24. září ve zprávě nazvané "Horal ze Šumavy"). Klučina, který měl při převozu k nám doslova "na kahánku", zvládl všechny peripetie svého nedobrého zdravotníhu stavu na výbornou a vyrostl z něj překrásný veveřák s dobromyslnou a hravou povahou. První dva snímky zachycují jeho současnou podobu, na třetím snímku za začátku listopadu (se šiškami) je ještě v letní srsti bez štětek na uších a poslední čtvrtý snímek je z jeho kojeneckého věku.

Aktuální snímek již téměř 6 měsíců starého veveřáka ze Šumavy. Dojem mohutnosti mi přidává především zimní srst. Klučina ze Šumavy s nejoblíbenější veverčí pochoutkou - lískovým ořechem. Na snímku za začátku listopadu je veveřáček ještě v letní srsti bez štětek na uších. Snímek ze září 2017, kdy byl Šumavák ještě kojencem.

Veverčí šlofík

(31.12.2017 - 12:30)
Pro poslední příspěvek roku 2017 jsme vybrali minutové video tří šestitýdenních veverčat (video uložené na našem "veverčím" kanálu na YouTube si spustíte tady). Názorně ukazuje, že když veverčí kojenec po krmení usne, nevzbudí ho ani to, když mu jeho spolunocležník "chodí po hlavě". :)

Děkujeme za vaši přízeň a veškerou pomoc v roce 2017 a přejeme vám, ať se v roce 2018 vyspíte stejně dobře jako "naše" veverčata.

108 mláďat v roce 2017

(02.12.2017 - 11:25)
Jako každý rok (letos tedy už podesáté) nabízíme v jeho závěru kompletní statistiku "veverčí sezóny" v naší specializované záchranné stanici. V roce 2017 jsme přijali z celé České republiky 107 mláďat veverky obecné (a 1 mládě plcha velkého). Ze 107 veverčat bylo 50 "holek" a 57 "kluků". Pokud jde o barevnost, nejčastěji byla zastoupena rezavá (37 mláďat), černých bylo 30, hnědorezavých 22, černých s rezavým lemem kolem bříška 10, 5 mahagonových a 3 "vanilkové". Většina mláďat se k nám dostala ve věku kolem 4 týdnů, tedy ještě slepých a s nutností několikatýdenního dokrmování speciální náhražkou mateřského mléka, starali jsme se ale i o 2 úplná "holátka" pouhý týden stará.
Ze 107 mláďat jsme při životě udrželi 72, u ostatních šlo o nalezence buď již v beznadějném stavu nebo s těžkými zraněními či postiženími neslučitelnými se životem. Z těchto 72 veverčat jsme 69 vrátili na speciálně vybudovaných výpustných místech do přírody, 2 mláďata budou kvůli nízkému věku vypuštěna až na jaře a jedno zůstalo kvůli zdravotnímu handicapu trvale v lidské péči.
Drtivou většinu nalezených mláďat jsme si od nálezců sami dovezli. V roce 2017 jsme vyjeli do většiny krajů ČR, přičemž ty nejvzdálenější výjezdy (sídlíme u Kolína ve středních Čechách) vedly až na Šumavu či do Zlína.
Na 88 jízdách pro mláďata (výjezdů je méně než přijatých mláďat, protože část nalezenců tvořila dvojčata, trojčata a paterčata) jsme letos najeli více než 18.000 kilometrů. Jen pro zajímavost - v dubnu, kdy jsme mláďat přijali nejvíc (29), jsme pro ně vyjížděli 24x.
Peníze na pokrytí chodu záchranné stanice sháníme co nejvíce vlastním přičiněním (například prodejem naší knihy "Veveřácká kronika"), naše rodinná stanice by ale nemohla fungovat bez sponzorské pomoci našich fanoušků (způsoby možné pomoci jsou zde na našem webu vypsány tady). Všem, kdo nám letos jakkoliv pomohli, a jejichž identitu jsme znali, jsme samozřejmě poděkovali soukromě, všem anonymním sponzorům děkujeme alespoň touto cestou.
Jen díky vám můžeme v takovém rozsahu veverkám pomáhat.
S veverčím pozdravem
Katka a Petr Soukupovi

Kolín je nejbližší město od naší záchranné stanice, veverčata se v něm ale téměř nenacházejí. Letošek byl výjimkou, jeli jsme si tam v dubnu pro dvojčata. Maličká veverčata jsou opravdu drobná a bezbranná. Veverčí holčičce, nalezené v Zichovci u Slaného, je na snímku 14 dnů. Sameček Alby s vzácnou světlou (vanilkovou) barvou srsti. Veverčata mají rozkošnický spánek na zádech v oblibě. Plší holčička, nalezená v Ústí nad Labem. Po dokrmení jsme ji dovezli zpět přímo na místo nálezu do tamní plší kolonie.

Plší gurmánka

(19.11.2017 - 12:07)
Pravidelní čtenáři našeho webu (i facebookové stránky) vědí, že kromě stovek veverčat se k nám občas dostane i mládě některého ze čtyř druhů plchů, žijících na území ČR. Letos to byla maličká, ještě slepá plší holčička (plch velký, latinsky Glis glis), nalezená v Ústí nad Labem, u nás dokrmená a posléze vypuštěná zpět na místě nálezu do tamní plší kolonie. Snímky plšičky z dětství, kdy vážila 27 gramů, jsme sem vkládali na začátku září a dnes nabízíme video, na kterém je již odrostlá. Minutová nahrávka zachycuje plší holčičku pochutnávající si na piškotu.
Video uložené na našem "veverčím" kanálu na YouTube si spustíte tady.

Deset veverčích let

(05.11.2017 - 13:57)
Tradiční statistiku letos přijatých a vypuštěných veverčat zveřejníme až na konci listopadu, dnes ale chceme připomenout naše drobné "rodinné" výročí. Je to i pro nás k neuvěření, ale právě jsme totiž zakončili naši jubilejní desátou veverčí sezónu... Číslo je to docela impozantní, vždyť za oněch deset let prošlo naší specializovanou veverčí záchrannou stanicí 931 nalezených veverčat. O všechny jsme se ve dvou lidech postarali, občas sice k smrti unavení, ale i tak nás za těch deset let naše malé "veverčí hobby" nepřestalo ani na vteřinu bavit. Jako obrazový doprovod k této "výroční" zprávě jsme zvolili snímky jedné z našich nejmilejších odchovankyň, dnes už více než tříleté samičky Malé Pinky. Hnědorezavá veverčí holčička byla v červnu 2014 ve věku 5 týdnů nalezená v Říčanech a po třech týdnech kojení a dalších dvou měsících přípravy jsme ji v září téhož roku vypustili přímo u nás na zahradě. Malá Pinky se nikam neodstěhovala, ale zabydlela se ve zdejší lokalitě a postupně se z ní stala suverénní vládkyně zdejšího veverčího teritoria. Na krmítkách i stromech ji celé ty tři roky od vypuštění vídáme někdy i několikrát denně a tak máme dokonalý přehled o jejím životě i chování. Malá Pinky od té doby už desetkrát (!) porodila a je pro nás vzorovým příkladem toho, že veverče prošlé záchrannou stanicí dokáže v přírodě obstát a prožít plnohodnotný veverčí život.

Malá Pinky s jedním ze svých mnoha potomků v koruně borovice Malá Pinky při přenášení mláděte Malá Pinky si otevírá veveří krmítko a současně kojí jednoho ze svých potomků Malá Pinky coby kojenec v červnu 2014

Veveřácká kronika (pod vánoční stromeček)

(22.10.2017 - 15:02)
"V životě jsem přečetla již mnoho knížek, od různých autorů, stylů, žánrů, ale něco takového... Knížka je napsaná lehce a přece napínavě, s ůsměvem a láskou. Ale i tak není patetická ani trapná. Je skutečně čtivá a vždy musím téměř násilím přestat číst, protože přítel mezitím slastně usnul, ukolébán příběhem divoké veverky Pinky. Umím si živě představit tuto nádhernou knížku nahranou jako Rozhlasová četba na pokračování. Čekání na narozeniny stálo zato. Moc dík za nádhernou knížku. Právem se stala pokladem v mé knihovničce," píše se v jednom z mnoha čtenářských komentářů na objednací stránce naší knížky "Veveřácká kronika".
Chcete-li se dozvědět, podle koho byla pojmenována naše záchranná stanice a kdo nás inspiroval k jejímu založení, přečtěte si "Veveřáckou kroniku". A nejen proto... Pozorování divokých zvířat v přirozeném prostředí se obvykle omezuje na dny a týdny, ve výjimečných případech měsíce. Kateřina pozorovala denně divokou veverku Pinky po celý její život, dlouhých sedm let. Viděla tak na vlastní oči nejintimnější detaily z jejího života - porod, výchovu mláďat, námluvy se samci, stavbu hnízd, stravovací zvyklosti, proměny jejího chování s tím, jak stárla a nabývala zkušenosti... Současně i vše fotografovala, takže pořídila tisíce snímků ze soukromého života veverek, z nichž ty nejvzácnější vybrala do své knihy.
Kniha "Veveřácká kronika" je jak unikátním "etologickým" pohledem na život divokých veverek, tak napínavým (a domníváme se i zábavným) čtením, dokumentujícím jedno neuvěřitelné "setkání" divoké veverky a její pečlivé pozorovatelky. Jak dosvědčují desítky ohlasů na webu knihy, mnoho čtenářů ji dokonce považuje za jednu z nejkrásnějších knih o zvířatech, kterou kdy četli.
"Veveřáckou kroniku" jsme vydali vlastním nákladem a veškerý výnos z prodeje používáme k financování naší veverčí záchranné stanice Pinky. Hledáte-li vhodný dárek k Vánocům pro kohokoliv, kdo má rád přírodu, "Veveřáckou kronikou" ho potěšíte a navíc jejím zakoupením jednoduše a účinně pomůžete nalezeným veverčatům, jejichž osudy jste zvyklí sledovat na tomto webu. "Veveřáckou kroniku" si lze snadno a rychle objednat (pošleme vám ji okamžitě) tady. Na téže objednací stránce dole uprostřed je i diskuzní fórum s řadou čtenářských ohlasů.

Hrdinka knihy, divoká veverka Pinky, na jedné z celostránkových fotografií Jedna z fotografických dvoustran. V knize je více než 50 barevných snímků Potomci Pinky na celostránkové fotografii ve Veveřácké kronice Knihu lze zakoupit i na Kosmasu a v knihkupectvích, při objednávce přímo u nás (veverackakronika.bloudil.cz) ale zůstane maximum výnosu záchranné stanici

Poslední samuraj

(08.10.2017 - 13:45)
Příval veverčích mláďat z letních vrhů u nás každoročně vrcholí v červenci a v první polovině srpna, takže v září si u každého z nalezenců tipujeme, zda to bude opravdu poslední přijaté mládě tohoto roku. Protože dnes je 8. října, se značnou pravděpodobností už můžeme vyhlásit letošního "vítěze". V době nálezu pouhých 17 dnů starou černou holčičku vyhodily z hnízda pravděpodobně straky, protože na zemi vedle ní pod vysokým smrkem v lese na Sázavě ležel i mrtvý sourozenec se zobákem proraženou hlavou. K nám jsme si ji od nálezců přivezli před 14 dny a protože po pádu z výšky měla menší poranění a byla navíc z ležení na zemi těžce prochladlá, docela jsme se o ni strachovali. K výraznému zlepšení jejího stavu došlo až před několika dny, téměř současně s rozlepením očí. Z přítomnosti veverčí holčičky u nás se budeme těšit až do jara - narodila se totiž tak pozdě, že termín jejich vypuštění do přírody vycházel až na konec listopadu, kdy by už v nízkých venkovních teplotách a bez zásob na zimu určitě nepřežila.

Ještě slepé veveřátko druhý den po přijetí k nám, tedy 18 dnů staré. Veverčí holčička tři dny před rozlepením očí, tedy ve věku necelých čtyř týdnů. Dnešní (8.10.) ranní krmení. Veverčí holčička dnes (8.10.) po prvním z dnešních pěti krmení.

Horal ze Šumavy

(24.09.2017 - 16:23)
I po deseti letech zdánlivě rutinní péče o veverčata se nám občas podaří nějaké "poprvé". Veverčí klučina na snímcích sice vypadá jako každý jiný, je to ale úplně první mládě, které se k nám dostalo až z daleké Šumavy. Stav vysláblého a nemocného kluka, nalezeného u Stožce, jen kousek od německých hranic, byl dlouho nejistý a až teď, po dvou týdnech léčby a rehabilitace, se definitivně přehoupl na tu optimistickou stranu. Sedmitýdenní klučina má před sebou ještě necelý týden kojení a protože je stále hodně slabý, není zatím jisté, zda ho do přírody stihneme vrátit ještě letos na podzim nebo zda u nás bude muset zůstat až do jara.

Plší slečna

(03.09.2017 - 12:44)
Každoročně v srpnu nám zavolá vždy nejméně jeden nálezce údajného mláděte veverky, kterému (k jeho velkému překvapení) po bližším popisu malého chlupatého tvora vysvětlíme, že nenašel veverče, nýbrž mládě plcha. Plch je totiž jediným tvorem v české přírodě, který je v určitém věkovém stadiu veverčeti trochu podobný, takže může laického nálezce zmást. Ze čtyř druhů plchů, kteří v ČR žijí (plch velký, lesní, zahradní a plšík lískový - všichni jsou chránění), dochází nejčastěji k záměně u plcha velkého (latinsky Glis glis), který je ze všech plchů největší a v dospělosti může narůst až do hmotnosti kolem 300 gramů. A protože plši jsou krásná a báječná zvířata, bereme jejich občasnou přítomnost v naší záchranné stanici nikoliv jako nepříjemný omyl nálezce, nýbrž jako příjemné zpestření naší každoroční "veverčí rutiny". Pro miniaturní a ještě slepou plší holčičku (jde o mládě plcha velkého), tehdy vážící 22 gramů, jsme si před třemi týdny jeli do Ústí nad Labem a protože růst i dospívání plchů je dvakrát rychlejší než u veverčat, bude už brzy schopná návratu do přírody. Aby její příběh měl opravdový happy end, chystáme se ji zhruba za dva týdny odvézt zpět do Ústí přímo na místo nálezu, kde ve velké zahradě a na půdě domu žije kolonie jejích rodičů a sourozenců.

Fretčí lady

(20.08.2017 - 12:52)
Všech 102 veverčat, která jsme zatím letos přijali, se k nám dostalo jen díky všímavým nálezcům. U řady z nich se ale na jejich záchraně podíleli i jiní živí tvorové - ať už psi, kteří na procházce objevili veverče ležící v křoví či kočky, které veverče přinesly domů. Až letos jsme se ale poprvé za deset let setkali s opravdu kuriózním zvířecím nálezcem - na bezvládné veverče ležící na zemi u Hostivařské přehrady v Praze totiž upozornila dvojice ochočených fretek, s nimiž tu jejich chovatelé, manžele Chybovi, byli na procházce. V den nálezu 16 dní stará veverčí holčička je u nás už tři týdny, takže tři přiložené snímky mimoděk názorně dokládají její růst. Na posledním snímku, který nám poslali manželé Chybovi, pak je kompletní tým "fretčích záchranářů".

Pět týdnů stará veverčí holčička z Hostivaře dnes ráno po krmení. Týden starý snímek. Veverčí holčička je na něm ještě slepá, oči se jí rozlepily následující den. 16 dnů stará veverčí holčička těsně po převozu k nám. Veverčata se začínají osrsťovat kolem 14. dne života, do té doby jsou holá. Fretky manželů Chybových. Na snímku tentokrát neobjevily malé veverče, ale houbu.

Celkem zpráv: 27
              |    starší >>