PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 12 let existence od roku 2008 do konce roku 2019 prošlo 1.094 nalezených veveřátek z celé České republiky. Letos, v roce 2020, jsme zatím přijali 82 veverčat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2019 najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika



Na tomto místě najdete obvykle jedenkrát za 2 týdny zprávy o aktuálním dění v naší záchranné stanici i o osudech divokých veverek žijících v okolí. Zprávy jsou seřazeny chronologicky zpětně, od nejnovějších k nejstarší. Pro snazší orientaci a hledání jsou jednotlivé roky členěny do měsíců, kliknete-li si tedy v levém sloupci u libovolného roku např. na oddíl "leden", zobrazí se vám pouze zprávy z tohoto měsíce. Datum publikace každé zprávy je uveden pod jejím názvem.
Fotografie jsou zobrazeny jen v malých náhledech, po kliknutí na jakoukoliv fotografii se otevře v plné velikosti v samostatném okně. Pokud je pod fotografií popisek, zobrazí se vám při pouhém najetí myší nad náhled fotografie.



Naši letošní první veverčí nalezenci

(15.03.2020 - 18:50)
První nalezená veverčata se k nám v předchozích dvanácti letech obvykle dostala kolem poloviny března, a letošek nebyl výjimkou.
Včera jsme si pro ně jeli do Šestajovic, vesničky u Jaroměře, kde silný poryv větru shodil ze smrku hnízdo s pěti ani ne 7 dnů starými veverčími holátky. Už první pohled na ně ale nebyl optimistický. Péči o mláďata zjevně nezvládala už jejich veverčí matka, veverčata jsou totiž na zhruba polovině váhy, jakou by v tomto věku měla mít (místo cca 25 gramů mělo nejmenší z paterčat pouhých 10 gramů). Navíc hnízdo bohužel spadlo z velké výšky na asfalt, takže veverčata se v různé míře potloukla a navíc všechna ošklivě prochladla (v tomto věku nemají srst a bez matky, natož mimo hnízdo, nejsou schopná udržet tělesnou teplotu).
Jedna ze čtyř veveřích holčiček ve vrhu nám na následky vnitřního poranění zemřela v autě během převozu a o život bojuje i jediný klučina ve vrhu, s rozsáhlým hematomem po úderu do krku a hlavy. Jeho tři sestřičky jsou na tom o trochu lépe, vzhledem k extrémně nízkému věku, podvyživenosti a silnému prochladnutí si ale netroufneme vyslovit žádnou optimistickou prognózu, protože rizikových pro ně bude přinejmenším ještě několik nejbližších dní.
Jak ukazují fotografie, veverčátka jsou v tomto věku velká jako burský oříšek a při každém kojení, které je nutné v dvouhodinovém intervalu, vypijí jen půl mililitru (několik kapek) náhražky mateřského mléka.

Skokan Spock

(02.03.2020 - 11:07)
Už mnohokrát jsme se setkali s veverčaty, která si celoživotní retardaci způsobila úderem do hlavy při pádu z výšky, z hnízda v koruně stromu. Sameček Spock je jedinou veverkou, u níž se domníváme, že se s poškozeným mozkem narodil. Dostal se k nám před pěti lety, v létě roku 2015, jako třítýdenní mládě společně se zdravým sourozencem a již tehdy byl o téměř polovinu menší než on. Jeho krmení bylo náročné kvůli neustávajícímu třasu hlavy a viditelné pohybové problémy mu zůstaly dodnes.
Jeho postižení se projevuje už na první pohled tím, že když si sedne, neudrží rovnováhu. Zejména když se "zabere" do jídla, následuje za chvíli nejprve záklon a poté na první pohled hrůzostrašný pád. Takových pádů jako je ten, zachycený na videu, už za 5 let života Spock absolvoval bezpočet, při žádném z nich si ale nikdy neublížil.
Kromě totální nekoordinace vyniká Spock i úžasně milou povahou. Je zcela nekonfliktní, přátelský, důvěřivý a i ve svých pěti letech se často nechá pohladit či "pochovat", což je u jiných dospělých hendikepovaných veverek, které u nás žijí, nepředstavitelné.
Kratičké video se Spockem si na našem "veverčím" kanálu na YouTube spustíte tady)

Veverčí aktuality

(02.02.2020 - 13:05)
* Naše nejbližší přednáška o veverkách v Českých Budějovicích (na hvězdárně v úterý 4. února, podrobnosti tady: https://www.hvezdarnacb.cz/cz/kalendar-akci) je už z předprodeje kompletně vyprodaná. Ředitelka hvězdárny Jana Tichá těm, na které se nedostalo, vzkazuje, že cca 15 lidí se ješte vejde na místa k stání/sezení na schodech, na ta se ale vstupenky neprodávají v předprodeji, ale až na místě samotném před akcí. Do Budějovic, kam jedeme poprvé, se moc těšíme!

* Následující 3 přednášky máme domluvené v březnu (4.3. knihovna v Praze-Bohnicích, 12.3. ekocentrum Zahrada v Mladé Boleslavi a 16.3. Totem v Plzni). Až k nim budou existovat plakáty a podrobnosti, v předstihu je zde samozřejmě zveřejníme.

* Další už jistá přednáška proběhne v dubnu - 7.4. dorazíme do kulturního střediska Modrá hvězda ve Kdyni. Jak už jsme psali, letos se snažíme vyhovět (pokud je to pro nás jen trochu proveditelné) všem zájemcům o přednášky, kteří nás kontaktují a jsou schopni přednášku zorganizovat. Od místního organizátora potřebujeme jen zajištění sálu a projektoru, aby šla z flešky promítnout cca stovka unikátních fotografií, které přednášku doprovázejí (honorář ani proplacení cestovného není podmínkou, klidně přijedeme "za své"). V případě zájmu se ozvěte mailem (petr.zona@seznam.cz).

* I když si většina populace myslí, že veverky se rodí na jaře, mohou ty "nejrychlejší" veverčí matky porodit už na konci ledna. Dnes, na začátku února, už tedy v některých veverčích hnízdech po celé republice leží, přitulená či přisátá k matce, několikagramová neosrstěná veverčí holátka. Myslete na to například tehdy, když se na zahradě chystáte pokácet nějaký strom!

- Od února proto nastává doba, kdy veverky nejvíc ocení lidskou pomoc. Těhotným, a zejména kojícím veverčím matkám, může naplněné veverčí krmítko a miska s vodou (kdekoli na zahradě na zemi pod stromem či na místě, kde se veverky pohybují) leckdy zachránit život, stejně jako veverčatům, která jsou na matku zcela odkázána. Chcete-li veverkám pomoci, krmte až do léta, protože hned po prvních vrzích se budou rodit od května i vrhy druhé. Dokonalá krmítka koupíte na e-shopu "Zelená domácnost" (https://www.zelenadomacnost.com/k/veverky), doporučujeme variantu s integrovaným pítkem. Nevíte-li, co do krmítka dávat, naleznete rady na našem webu (http://www.veveratka.cz/stranka/5-jak-vyrobit-veveri-krmitko.html). Dvě veverčí směsi, sestavené ve spolupráci s námi, prodává též "Zelená
domácnost" (viz odkaz výše).

* Konstrukci krmítka s námi "Zelená domácnost" konzultovala, takže výsledek má pomyslný "atest záchranné stanice Pinky" - je kapacitně dostačující, jednoduše čistitelné a pro divoké veverky takřka neodolatelné. Jak krmítko funguje a jak si ho veverky dokáží samy otevřít vám na snímcích předvádějí divoké veverky, které v minulosti prošly naší záchrannou stanicí a po vypuštění si přišly "přilepšit" z krmítek, rozmístěných u nás na zahradě.

* A pokud byste si chtěli pořídit něco netradičního (a současně praktického), pak ekologická lahev z borosilikátového skla s originálním veverčím motivem pomáhá veverkám sice jen zprostředkovaně (část výnosu z prodeje získá od "Zelené domácnosti" naše specializovaná záchranná stanice), ale může posloužit třeba jako vtipný dárek. Prohlédnout si ji můžete tady: https://www.zelenadomacnost.com/p/drink-it-veverka-500-ml-charitativni-edice/

Malá Pinky aneb náš vlastní Jaromír Jágr

(26.01.2020 - 19:31)
Ti, kdo už delší dobu čtou náš web či jeho facebookovou verzi, dobře znají divokou veverku pojmenovanou Malá Pinky. Tato hnědorezavá samička, nalezená v roce 2014 coby ztracené veverče v Říčanech, "prošla" naší záchrannou stanicí a po odkojení a vyléčení se jí dostalo vzácného privilegia - nevrátili jsme ji totiž do přírody na některém z našich výpustných míst v lesích, ale přímo na zahradě naší samoty. Malá Pinky nejen že návrat do přírody zvládla, ale okamžitě se usadila v sousedním akátovém lesíku a postupně se stala sebevědomou a suverénní vládkyní zdejšího veverčího teritoria. K naší velké radosti se neodstěhovala ani v následujících letech, a tak ji téměř denně vídáme na zahradě či přímo na parapetech za okny, protože občas přespává nejen ve stromových hnízdech, ale i v dutinách v dřevěném obložení stěn našeho domu. Od jejího vypuštění uběhlo už neuvěřitelných pět a půl roku, během nichž jsme pozorovali nejen ji, ale i spoustu jejích potomků, protože v každém z roků na svobodě minimálně jednou porodila. Jak dokazují přiložené snímky, málem už šestiletá Malá Pinky je ve skvělé fyzické kondici a doufáme, že nás svou každodenní přítomností na zahradě bude těšit i v příštích dnech, týdnech a měsících. A tak jako se svými slavnými odchovanci chlubí fotbalové či hokejové kluby, činíme tak i my - Cristianem Ronaldem či Jaromírem Jágrem naší záchranné stanice je Malá Pinky!!!

Veverčí přednášky: začínáme v Budějovicích, poté Praha, Mladá Boleslav a nově i Plzeň

(19.01.2020 - 18:02)
Naše letošní první přednáška o divokých veverkách (i záchranné stanici), která proběhne za dva týdny, v úterý 4. února v Českých Budějovicích, už má svůj (povedený) plakát. Upozorňujeme, že v sále hvězdárny, kde se uskuteční, je limitovaný počet míst a není vyloučeno, že lístky budou vyprodány už v předprodeji - už dnes je totiž prodána třetina vstupenek. Vstupenky si lze on-line objednat na webu hvězdárny (https://www.hvezdarnacb.cz/cz/kalendar-akci).
K dalším již ohlášeným dvěma březnovým přednáškám (ve středu 4. března v knihovně v pražských Bohnicích a ve čtvrtek 12. března v Mladé Boleslavi) nově přibyla ještě přednáška v Plzni, která v tamním centru Totem proběhne v pondělí 16. března. Až se přednášky budou blížit, na každou znovu upozorníme.
Letos se snažíme vyhovět (pokud je to pro nás jen trochu proveditelné) všem zájemcům o přednášky, kteří nás kontaktují a jsou schopni přednášku zorganizovat. Od místního organizátora potřebujeme jen zajištění sálu a projektoru, aby šla z flešky promítnout cca stovka unikátních fotografií, které přednášku doprovázejí (honorář ani proplacení cestovného není podmínkou, klidně přijedeme "za své"). V případě zájmu se ozvěte mailem (petr.zona@seznam.cz).

Tři veverčí přednášky: České Budějovice, Praha a Mladá Boleslav

(12.01.2020 - 17:25)
Máme-li čas, a pozve-li nás někdo, jezdíme párkrát za rok po republice s přednáškami o životě divokých veverek a o práci s mláďaty v naší záchranné stanici s následnou besedou (důležité upozornění: honorář ani proplacení cestovného není podmínkou, klidně přijedeme "za své").
Od místního organizátora potřebujeme jen zajištění sálu a projektoru, aby šla z flešky promítnout cca stovka unikátních fotografií, které přednášku obrazově doprovázejí. Z naší dvojice obvykle jezdí jen "mužská polovina", tedy Petr (a ten vždy i přednáší), je-li přednáška mimo "sezónu mláďat" a v bližší dojezdové vzdálenosti, jede i Káťa (a ta pak samozřejmě spoluodpovídá v besedě na otázky).
Loni jsme takto byli v Brně na veterinární fakultě, v Kolíně a v Pardubicích, letos 3 přednášky stihneme ještě v zimě. Chcete-li si přednášku přijít poslechnout, máte šanci v úterý 4. února v Českých Budějovicích (tam určitě přijede jen Petr), ve středu 4. března v knihovně v pražských Bohnicích (tam budeme oba) a ve čtvrtek 12. března v Mladé Boleslavi.
Pozvánky na všechny tři přednášky sem brzy vložíme i samostatně, ve chvíli, kdy bude jistý čas konání a kdy bude pozvánka "vyvěšena" přímo na webu organizátora, takže na ni budeme moci odkázat. Termíny si ale zájemci mohou do kalendářů zapsat už teď.
Budeme samozřejmě rádi, když se přijdete podívat - z mnoha ohlasů z dřívějších přednášek víme, že to pro diváky není úplně ztracený čas. :)

Veverčí námluvy

(05.01.2020 - 13:07)
Pářící rituály většiny živočichů se odehrávají na jaře, u divokých veverek se tak ale děje o celý čtvrtrok dříve. Obvyklým termínem pro početí prvního vrhu mláďat je totiž druhá polovina ledna a k páření může vzácně dojít dokonce už o Vánocích. Letos si divoké veverky žijící v okolí (i kvůli teplému počasí) opravdu pospíšily - jejich námluvy ve větvích stromů pozorujeme už od prvního lednového dne. Na snímcích jsou zachyceni tři samci, žijící v blízkém okolí, kteří vždy celé dopoledne důkladně propátrávají stromy i veverčí budky ve snaze najít některou ze zdejších samic a předat "dál" své geny. Protože veverčí těhotenství trvá 38 dnů, můžete si snadno dopočítat, že úplně první veverčátka se v české přírodě mohou narodit už za měsíc, tedy na přelomu ledna a února.

78 veverčat v roce 2019

(01.12.2019 - 10:14)
Jako každý rok (letos tedy už podvanácté) nabízíme v jeho závěru kompletní statistiku "veverčí sezóny" v naší specializované záchranné stanici. V roce 2019 jsme přijali z celé České republiky 78 mláďat veverky obecné (za 12 let naší existence jich bylo už 1.094). Ze 78 veverčat bylo 44 "holek" a 34 "kluků". Pokud jde o barevnost, nejčastěji byla zastoupena černá (27 mláďat), rezavých bylo 20, hnědorezavých 5, černých s rezavým lemem kolem bříška 12, mahagonových bylo 6 a hnědých 8. Drtivá většina mláďat se k nám dostala ve věku kolem 4 týdnů, tedy ještě slepých a s nutností několikatýdenního dokrmování speciální náhražkou mateřského mléka (právě na takto malá veverčata z celé ČR se cíleně zaměřujeme, protože úspěšná péče o ně je nejsložitější a předpokládá letitou zkušenost). Starali jsme se ale i o 4 úplná "holátka" bez srsti ani ne týden stará, vážící necelých 20 gramů a velikostí srovnatelná s burákem.
Ze 78 mláďat jsme při životě udrželi 65, u ostatních šlo o nalezence buď již v beznadějném stavu nebo s těžkými zraněními či postiženími neslučitelnými se životem. Z těchto 65 veverčat jsme 63 vrátili na speciálně vybudovaných výpustných místech do přírody, jedno mládě "z podzimu" bude kvůli nízkému věku vypuštěno až na jaře a jedno mládě u nás kvůli zdravotnímu handicapu zůstane natrvalo (a přidá se k dalším šesti starším handicapovaným veverkám, které u nás zůstaly v předchozích letech).
Drtivou většinu nalezených mláďat jsme si od nálezců sami dovezli. V roce 2019 jsme vyjeli do většiny krajů ČR, přičemž ty nejvzdálenější výjezdy (sídlíme u Kolína ve středních Čechách) vedly až na Moravu (Zlín, Brno aj.), Krkonoš, do Jizerských či Krušných hor.
Na 66 jízdách pro mláďata (výjezdů je méně než přijatých mláďat, protože mezi nalezenci byla i dvojčata, trojčata a čtyřčata) jsme letos najeli více než 16.000 kilometrů. Jen pro zajímavost - v dubnu, kdy jsme mláďat přijali nejvíc (16), jsme pro ně vyjížděli 12x.
Peníze na pokrytí chodu záchranné stanice sháníme co nejvíce vlastním přičiněním (například prodejem naší knihy "Veveřácká kronika"), naše rodinná stanice by ale nemohla fungovat bez sponzorské pomoci našich fanoušků (způsoby možné pomoci jsou zde na našem webu vypsány tady). Všem, kdo nám letos jakkoliv pomohli, a jejichž identitu jsme znali, jsme poděkovali soukromě, všem anonymním sponzorům děkujeme alespoň touto cestou.
Jen díky vám můžeme v takovém rozsahu veverkám pomáhat.
S veverčím pozdravem
Katka a Petr Soukupovi

Veveřácká kronika (pod vánoční stromeček)

(01.12.2019 - 10:06)
"V životě jsem přečetla již mnoho knížek, od různých autorů, stylů, žánrů, ale něco takového... Knížka je napsaná lehce a přece napínavě, s ůsměvem a láskou. Ale i tak není patetická ani trapná. Je skutečně čtivá a vždy musím téměř násilím přestat číst, protože přítel mezitím slastně usnul, ukolébán příběhem divoké veverky Pinky. Umím si živě představit tuto nádhernou knížku nahranou jako Rozhlasová četba na pokračování. Čekání na narozeniny stálo zato. Moc dík za nádhernou knížku. Právem se stala pokladem v mé knihovničce," píše se v jednom z mnoha čtenářských komentářů na objednací stránce naší knížky "Veveřácká kronika".
Chcete-li se dozvědět, podle koho byla pojmenována naše záchranná stanice a kdo nás inspiroval k jejímu založení, přečtěte si "Veveřáckou kroniku". A nejen proto... Pozorování divokých zvířat v přirozeném prostředí se obvykle omezuje na dny a týdny, ve výjimečných případech měsíce. Kateřina pozorovala denně divokou veverku Pinky po celý její život, dlouhých sedm let. Viděla tak na vlastní oči nejintimnější detaily z jejího života - porod, výchovu mláďat, námluvy se samci, stavbu hnízd, stravovací zvyklosti, proměny jejího chování s tím, jak stárla a nabývala zkušenosti... Současně i vše fotografovala, takže pořídila tisíce snímků ze soukromého života veverek, z nichž ty nejvzácnější vybrala do své knihy.
Kniha "Veveřácká kronika" je jak unikátním "etologickým" pohledem na život divokých veverek, tak napínavým (a domníváme se i zábavným) čtením, dokumentujícím jedno neuvěřitelné "setkání" divoké veverky a její pečlivé pozorovatelky. Jak dosvědčují desítky ohlasů na webu knihy, mnoho čtenářů ji dokonce považuje za jednu z nejkrásnějších knih o zvířatech, kterou kdy četli.
"Veveřáckou kroniku" jsme vydali vlastním nákladem a veškerý výnos z prodeje používáme k financování naší veverčí záchranné stanice Pinky. Hledáte-li vhodný dárek k Vánocům pro kohokoliv, kdo má rád přírodu, "Veveřáckou kronikou" ho potěšíte a navíc jejím zakoupením jednoduše a účinně pomůžete nalezeným veverčatům, jejichž osudy jste zvyklí sledovat na tomto webu. "Veveřáckou kroniku" si lze snadno a rychle objednat (pošleme vám ji okamžitě) tady. Na téže objednací stránce dole uprostřed je i diskuzní fórum s řadou čtenářských ohlasů.

Pardubka

(24.11.2019 - 12:19)
Jak už jsme mnohokrát psali, kromě veverčat, která po dokrmení a vyléčení vrátíme do přírody, se občas setkáme i s mláďatem, jehož vypuštění není ze zdravotních důvodů možné. Takových handicapovaných veverek, které u nás ve voliérách prožijí celý život, tu máme momentálně osm (nejstarší je osmiletá), přičemž ta nejmladší z nich se u nás zabydlela letos. Jak napovídá její jméno, samička Pardubka byla letos na jaře, v polovině dubna, nalezena v Pardubicích. Totálně prochladlé a bezvládně ležící mládě našli kolemjdoucí na asfaltovém chodníku u Parama a protože si mysleli, že je "v posledním tažení", zavolali k nám až druhý den ráno, když veverče stále mělce dýchalo. Veverčí holčičku se nám podařilo udržet naživu, na poranění mozku způsobené pádem z výšky na tvrdý chodník jsme ale byli "krátcí". Pardubka se sice dokáže sama najíst, to je ale maximum jejích schopností a v přírodě by se o sebe postarat rozhodně nedokázala. Zůstala tedy u nás a svou potrhlou bezprostředností nám zpříjemňuje každou návštěvu komplexu voliér, kde naší stálí veverčí "chovanci" žijí. Jak ukazuje poslední ze čtyř snímků této fotografické sady, z dnes devítiměsíční Pardubky vyrostla nádherná veverka s efektně dlouhými návěsy na uších v rezavé zimní srsti.

Pardubka ve věku necelých tří měsíců, poprvé ve venkovní voliéře. Zcela bezvládná Pardubka po převozu k nám. Pardubka coby odrostlejší kojenec. Devítiměsíční Pardubka dnes, tedy na konci listopadu 2019. Součástí její zimní srsti jsou úchvatné návěsy na uších.

Celkem zpráv: 762
<< novější    |    starší >>