PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 14 let existence (od roku 2008 do konce roku 2021) prošlo 1.250 nalezených veveřátek z celé České republiky. V roce 2022 jsme zatím přijali 38 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2021 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika



Na tomto místě najdete několikrát týdně zprávy o aktuálním dění v naší záchranné stanici i o osudech divokých veverek žijících v okolí. Zprávy jsou seřazeny chronologicky zpětně, od nejnovějších k nejstarší. Pro snazší orientaci a hledání je rok 2011 členěn do měsíců, kliknete-li si tedy v levém sloupci např. na oddíl "leden", zobrazí se vám pouze zprávy z tohoto měsíce. Datum publikace každé zprávy je uveden pod jejím názvem.



První mráz

(19.11.2011 - 09:33)
Prudké ochlazení v minulých dnech a celodenní námraza proměnily krajinu do zimní podoby. Tříměsíční mláďata divoké veverky Connie si v posledních dnech nejčastěji kromě javorových semen pochutnávala na výhoncích mladých smrčků. Sameček na snímku podělil barvu těla i o stupeň tmavší ocas po otci Tomovi, odchovanci naší záchranné stanice, před rokem vráceným do přírody. Patrné jsou už i narůstající štětičky na uších, nejzřetelnější součást zimní srsti veverek.

Jane po další operaci

(15.11.2011 - 10:29)
Za necelý rok a půl, co se k nám ze Znojma dostala, se retardovaná samička Jane stala jakýmsi neoficiálním maskotem naší záchranné stanice. Přežila těžké zranění (vykloubená lopatka), několik komplikovaných čištění neustále zahnisávající rány a ještě k tomu jí vždy po týdnu musíme zastřihovat zuby. Hlodáky má totiž Jane vychýlené (zubní malformace), takže si je nedokáže jako zdravé veverky obrušovat o sebe navzájem.

Poslední velký operační zákrok prodělala Jane v ordinaci MVDr. Pohořalého na veterinární klinice v Kolíně před necelými dvěma týdny, kdy jí v narkóze vyčistil obnovený absces na pravé lopatce (na jednom ze snímků je zašívání rány na závěr operace). Jane se ale i tentokrát velmi rychle po operaci vzpamatovala a už dva dny poté medicínský zákrok připomínalo jen vyholené místo na srsti a viditelné stehy.

Jane se tak již opět může předvádět ve své plné "kráse", kdy jí na originalitě vzhledu dodávají její "šejdrem" rostoucí zuby. Pohled na panáčkující Jane nám každopádně vždycky spolehlivě zlepší náladu...

Veveřácká kronika před vyprodáním

(12.11.2011 - 10:42)
Všechny zájemce o život divokých veverek bych chtěla upozornit na blížící se vyprodání knížky "Veveřácká kronika", kterou jsem napsala před šesti lety (ještě pod dívčím jménem Mojžíšová).

Téměř třísetstránková vázaná kniha s několika desítkami barevných fotografií zaznamenává čtyři roky každodenního pozorování divoké veverky Pinky (podle ní dostala naše záchranná stanice jméno) a dozvíte se z ní leccos o životě a "každodenních hrdinstvích" úžasné veverky, která do slova a do písmene změnila náš život. Knížka je stejně jako pro dospělé vhodná i pro děti a soudě podle mailů, které jsme za dobu od jejího vydání dostali, udělala mnoha čtenářům radost. Knížku můžete použít i jako dárek komukoliv, kdo má rád přírodu a veverky obzvlášť.

Prodej knihy je pro nás důležitý i tím, že jsme ji vydali vlastním nákladem a prodáváme si ji sami, takže můžeme z výtěžku z prodeje alespoň z části pokrýt potřeby naší záchranné stanice. Knížku posíláme okamžitě po objednání, takže není výjimkou, že ji zájemci mají poštou doma hned druhý den po objednání. Knížku lze objednat jednoduše kliknutím na odkaz "Knížka Veveřácká kronika" (ve sloupci vlevo). K přečtení je tam i řada dojmů od čtenářů.

Z nákladu 1.000 ks nám tu momentálně zbývá posledních cca 30 "Veveřáckých kronik". Důležité je, že knížku po vyprodání už v této podobě nebudeme dotiskovat, takže brzy již ji nepůjde získat. K budoucímu vydání připravujeme pokračování, o druhé polovině života Pinky, není vyloučeno že již v příštím roce.

Veverčí chutě

(09.11.2011 - 09:45)
Chutě veverčí jsou stejně jako ty lidské roztodivné. Tak například letošní trojnásobná matka, divoká veverka Connie, má slabost pro suchý chléb. Přišla jsem na to před rokem, kdy jsem na stříšce před domem sušila zbytky chleba (pro ovce, které chová náš známý), a několikrát jsem Connie přistihla, jak si kousky chleba odnáší a schovává v koruně sousední borovice.

Protože v okolí se stále ještě pohybují tři měsíce stará mláďata ze třetího letošního vrhu Connie, zajímalo mě, jestli se chutě "dědí" z matky na mláďata. A skutečně - u hnědého kluka, který barvou i tvarem obličeje jakoby Connie "z oka vypadl", vzbudil krajíček suchého chleba umístěný v ptačím krmítku nadšení. Mládě nejen že si na něm labužnicky pochutnalo, ale nakonec si ho s vypětím všech sil i odvleklo do koruny nedalekého javoru.

Tobolkov po půl roce

(05.11.2011 - 09:53)
Možná si vzpomenete na příběh malého Tobolky, o němž jsme zde psali letos 28. května. Jeho matka se utopila v zahradním bazénu a v hnízdě vysoko na stromě v sousedním lesíku po ní zůstal opuštěný měsíc starý slepý sameček. Ten se po několika dnech, zcela vysílený, z hnízda vyplazil a spadl na zem, kde ho naštěstí nalezla rodina Tobolkových. Prochladlý a nemocný (zápal plic) veverčí kluk nejen že jako zázrakem přežil, ale vyrostl z něj vitální veveřák, bez problémů schopný návratu do přírody.

Protože na místě nálezu v Boháňce u Hořic v Podkrkonoší jsou ideální "veveří podmínky" (pestrá skladba stromů, obrovský les, minimální pohyb lidí v okolí), zřídili jsme ve spolupráci s nálezci, rodinou Tobolkových, nové výpustné místo s krmítky a budkami přímo na stromech, pod nimiž byl veveřák nalezen. Na začátku srpna jsme pak v Boháňce vypustili Tobolku a s ním i 7 stejně starých mláďat, s nimiž u nás v záchranné stanici vyrůstal.

Od té doby nás rodina Tobolkových, která se o výpustné místo vzorně stará a doplňuje v krmítkách potravu, pravidelně zásobuje maily s fotografiemi "veverčího dění" v Boháňce. Mláďata se v prvních týdnech po vypuštění pohybovala v nejbližším okolí výpustného místa a sklízela úrodu lísek, bukvic a ovoce z přilehlé zahrady. I dnes, 3 měsíce po vypuštění, jsou ale častými návštěvníky výpustného místa a podle Tobolkových není dne, kdy by některou z veverek nezahlédli ve větvích.

Na prvním vzpomínkovém snímku je veveřák Tobolka pár hodin po nálezu, ostatní fotografie pořídili Tobolkovi v posledních týdnech a zachycují dnes již více než půlroční veverky v korunách stromů v okolí výpustného místa. Jsme rádi, že prostřednictvím fotografií můžeme být chvíli "s nimi"...

Jak se léčí veverka

(01.11.2011 - 08:27)
Poslední měsíc jsme měli těžký, léčili jsme totiž komplikované zranění jedné z našich nejmilejších veverek. Samička Busy u nás v záchranné stanici před třemi lety zůstala natrvalo kvůli amputaci prstu na zadní noze a protože má mimořádně trpělivou a takřka "andělskou" povahu, používáme ji jako "náhradní matku", která svou přítomností zlepšuje psychický stav nalezených mláďat.

Busy si bohužel před měsícem ve venkovní voliéře poranila zadní nohu na vnitřní straně stehna, pravděpodobně si ji při nešikovném skoku rozškrábla o větev. Než jsme si všimli, že je s ní něco v nepořádku, stihla si během pár desítek minut ránu rozšířit na takřka celé stehno. Protože ji rána svědila, rozkousala si ji, čímž poranění zvětšila a nakonec si z nohy doslova stáhla kůži na ploše cca 8 x 5 centimetrů. Do živé rány se okamžitě dostala infekce, Busy dostala silnou horečku a zkolabovala.

Jedinou šanci na vyléčení dávalo zamezení přístupu k ráně, což je ale u veverky takřka neproveditelné. Přesto jsme se o to pokusili a na veterinární klinice v Kolíně ji MVDr. Pohořalý v narkóze ránu vyčistil a nasadil ji na hlavu ochranný krunýř z umělé hmoty, který zabránil tomu, aby si ránu opětovně rozkousávala. Několik desítek hodin, než naplno zabrala antibiotika, se Busy pohybovala na hranici života a smrti, a ani pak neměla zdaleka vyhráno.

Kritický byl celý první týden, který Busy strávila zcela vyčerpaná v přepravce, bez možnosti pohybu. Ránu jsme jí museli třikrát denně čistit a neustále jsme bránili jejím pokusům se ke svědící ráně dostat a znovu ji rozkousat. Když se rána začala alespoň částečně hojit, mohla se Busy přestěhovat z přepravky do jedné z voliér uvnitř domu, i tam ale musela být pod pravidelným dozorem a samozřejmě pokračovalo i ošetřování rány třikrát denně. Kvůli ochrannému krunýři navíc nebyla schopná sama jíst ani pít, takže jsme ji po celou dobu léčby, tedy téměř měsíc, museli ručně krmit rozkrájenou a rozdrcenou stravou a mnohokrát denně jí dávali pít ze stříkačky.

Náročnou péči nám zpříjemňovalo jen postupné zlepšování jejího zdravotního stavu, kdy se rána na noze po mnoha čištěních postupně začala uzavírat, zmenšovat a nakonec i znovu zarůstat srstí, jak je vidět i na fotografiích. Po čtyřech týdnech jsme mohli Busy ochranný krunýř sundat, k nezměrné její i naší radosti. Následovala sice menší komplikace, kdy se jí zanítila levá tvář (jako důsledek měsíčního pobytu v krunýři), proti tomu, co ale dokázala překonat, to vlastně byla už jen maličkost.

Dnes již je Busy zpátky ve venkovní voliéře, šťastná z volného pohybu bez krunýře a zbavená bolesti v noze. Je zvláštní, že ty nejhorší věci se vždycky stávají těm nejlepším...

Busy po probrání z narkózy pije zavodňovací roztok Busy si rozhryzává ránu ve venkovní voliéře S krunýřem po týdnu léčby Stav rány před zahájením léčby Po 3 dnech léčby Po 4 dnech léčby Po 8 dnech léčby Po 12 dnech léčby Po 15 dnech léčby Po 19 dnech léčby Po 21 dnech léčby Po 26 dnech léčby

Vzácná návštěva

(29.10.2011 - 10:01)
Při pravidelném pozorování divokých veverek často zahlédneme i jiné zajímavé "chlupaté" obyvatele zdejší lokality, ne vždy se nám je ale podaří vyfotografovat. Včera se nám například úplně poprvé po mnoha letech podařilo fotoaparátem zachytit vzácného návštěvníka naší zahrady, hranostaje (latinsky Mustela erminea).

Nádherná, asi 30 centimetrů dlouhá šelma s krásnýma očima, je snadno identifikovatelná jak podle velikosti (je mnohem větší než lasička), tak podle trvale černé špičky ocasu. Před několika lety jsme pozorovali na zahradě hranostaje v zimě, kompletně přelínaného do sněhově bílé zimní srsti a i tehdy měl zakončení ocasu černé.

Hranostaj se na zahradě zdržel několik minut a důkladně prozkoumal několik myších děr. Lovecký úspěch měl až na břečťanem hustě porostlém stromě, kde asi ve dvoumetrové výšce nad zemí objevil myší hnízdo a v něm dospělou myš. Po krátké honičce ve větvích nakonec s myší v tlamě z asi dvoumetrové výšky seskočil na zem a i s kořistí zmizel za plotem.

Plšice Heylia

(25.10.2011 - 10:33)
Samičku plcha velkého (Glis glis), kterou si nálezci v polovině srpna spletli s veverkou, jste ve třech níže nalezitelných zprávách mohli na fotografiích sledovat od jejího přijetí k nám (kdy vážila 20 gramů) až do nárůstu do dospělé velikosti.

Samička, kterou jsme pojmenovali Heylia (podle postavy, kterou v televizním seriálu Tráva / Weeds hraje Tonye Patano), se u nás právě ukládá k zimnímu spánku, takže dnešní fotografie jsou pravděpodobně na dlouhou dobu poslední. V posledních dnech před hibernací Heylia postupně nabrala dalších 50 gramů, takže narostla do úctyhodné váhy 170 gramů.

Dostatečné zásoby tělesného tuku ale bude Heylia potřebovat, aby zvládla několikaměsíční hibernaci. Plši totiž mohou nepřerušovaným zimním spánkem strávit období od října do května, tedy až 7 měsíců.

Matka roku

(21.10.2011 - 09:41)
Nenapadá nás, kdo by si víc zasloužil pomyslný titul "matka roku", než divoká veverka Connie, žijící v teritoriu zahrnujícím kromě sousedního akátového lesíka i zahradu areálu naší záchranné stanice. Přestože veverky obvykle rodí jen dvakrát ročně, Connie letos zvládla porody tři a nejen to - půl druhé desítky od jara do podzimu narozených mláďat vždy i vzorně vychovala.

Pro divokou samici jsou ale 3 porody po sobě extrémně vyčerpávající, a tak není divu, že Connie ve výjimečných chvilkách klidu kdekoliv a kdykoliv okamžitě usínala. Často si pro krátký spánek vybírala prosluněné větve stromů těsně za okny našeho domu, a tak nás pohled na klimbající Connie provázel celou letošní veverčí sezónou...

Holčičí práce

(17.10.2011 - 10:29)
Ti, kdo znají veverky jen ze hřbitovů a městských parků, někdy vůbec netuší, že nefalšované "lesní" divoké veverky jsou tvorové samotářští a přísně teritoriální. Veverka si v lese své často i mnohahektarové teritorium pravidelně obchází a jeho hranice značkuje slinami a močí, aby dala jiným veverkám najevo, že na tomto území nejsou vítány.

Toto "teritoriální chování" mají mláďata vtištěná a projevuje se u nich od nejútlejšího věku. Jakmile šestitýdenní mláďata začnou prozkoumávat okolí hnízda, od počátku mají tendence si místa se zdrojem potravy přivlastňovat a "zabírat" sama pro sebe.

Na snímcích je 10 týdnů stará samička z letošního třetího vrhu divoké veverky Connie při značkování ptačího krmítka, kam si mláďata chodí pro semena slunečnice. Jak dokládají fotografie, snaží se slinami označit i ty nejsložitěji dostupné kouty krmítka, takže se při tom dostává do hodně krkolomých pozic. Pečlivá mnohaminutová práce ale přišla vniveč - jen co unavená samička skončila a odešla si zdřímnout do nedalekého hnízda, vystřídala ji na krmítku její sestra a se stejnou pečlivostí si krmítko "zabrala" ona...


Celkem zpráv: 119
<< novější    |    starší >>