PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY - záchranná stanice pro veverky

Naše na veverky specializovaná záchranná stanice PINKY byla součástí sítě záchranných stanic Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Protože systém ochrany přírody je v ČR nastaven tak, že v rámci ČSOP existuje jen síť páteřních všeobecných záchranných stanic (přijímajících všechny druhy zvířat), organizačně působila jako odloučené pracoviště Stanice pro zraněné a handicapované živočichy v Huslíku u Poděbrad.

Do záchranné stanice PINKY, sídlící na samotě nedaleko od Chvaletic (z důvodu bezpečnosti v okolí žijících divokých veverek přesnou lokalitu veřejně neuvádíme), jsme za 18 let přijali 1.451 nalezených veverčat z celé ČR, tedy v průměru kolem 80 ročně. Pro většinu nalezených veverek jsme si jezdili po telefonickém kontaktu od nálezců sami (našimi nejvzdálenějšími výjezdy byl Zlín a Veselí nad Moravou na "východě" a Aš na "západě" republiky), cca 1 % mláďat k nám nálezci přivezli.

Mláďata se k nám dostávala nejčastěji ve věku kolem 4 týdnů (tedy těsně po otevření očí), výjimkou ale nebyla i veverčata výrazně mladší a přijali jsme i cca 100 "holátek", tedy veverčat do týdne věku ještě bez srsti a velikosti buráku (podařilo se nám několikrát odchovat i mláďata nalezená ve věku pouhých 2 dnů). Nalezená veverčata jsme vyléčili (pokud byla zraněná), dokrmili a postupně připravili na zpětný návrat do přírody (k tomu docházelo ve věku cca 3 měsíců, kdy se v přírodě veverčata osamostatňují od matky).

Mláďata jsme dokrmovali speciálními náhražkami veveřího mateřského mléka dovezenými ze zahraničí. Mláďata bylo nutné krmit každé 4 hodiny, ty nejmladší ještě častěji (a to i v noci). V záchranné stanici jsme měli komplex vnitřních i vnějších voliér, jimiž se mláďata postupně "posunovala". Poslední 3 týdny před vypuštěním se veverčata připravovala ve speciální 6 metrů vysoké "rozběhové" voliéře s kmeny stromů, která simulovala prostorové a pohybové podmínky v přírodě (na snímku).



Veverčata jsme vraceli do přírody v menších skupinách na speciálně vybudovaných výpustných místech, kde měla k dispozici krmítka s potravou a budky k přespání, aby jejich "zdivočení" bylo pozvolné a plynulé. V okolí výpustných míst veverčata žila často i několik týdnů a potrava a budky jim pomáhaly zvládnout mezidobí do postavení vlastních hnízd a nashromáždění potravinových zásob z přírody.

Řadu našich "odchovanců" jsme pozorovali ještě několik let po vypuštění při spokojeném životu v přírodě, máme zdokumentovány i případy, kdy od nás vypuštěné veverky opakovaně úspěšně porodily a vychovaly mláďata. Mláďata, která nebyla z důvodů špatného zdravotního stavu či handicapu návratu do přírody schopná, jsme nechali u nás ve stanici dožít.

Hlavní nápor práce v naší záchranné stanici byl vždy od března do října a řídil se "přírodním" chodem veverčích vrhů a následných nálezů mláďat. Drtivou většinu nalezených mláďat jsme stihli vypustit do přírody na sklonku léta, jen několik posledních nalezenců (ze září či října) u nás v některých letech muselo přečkat zimu až do vypuštění na jaře.

Hrubé náklady na záchranu jednoho mláděte v posledních letech činily jen v benzínu a "materiálu" (léky, potrava atd.) kolem 2.000 Kč, ročně stál chod záchranné stanice kolem 200.000 Kč. Veškerou práci ve stanici jsme vykonávali jako "hobby", tedy ve svém volném čase a zadarmo (pokud nestačily příspěvky od sponzorů, část potřebných prostředků jsme dopláceli z rodinných peněz).

Podrobné zpravodajství o dění v záchranné stanici PINKY najdete na tomto webu v sekci "Zprávy ze stanice". Po rozkliknutí jsou v archivu uloženy i zprávy z let předchozích, podrobně z roku 2025, 2024, 2023, 2022, 2021, 2020, 2019, 2018, 2017, 2016, 2015, 2014, 2013, 2012, 2011 a 2010 a pro ilustraci vždy i cca 20 zpráv z let 2009 a 2008 (v těchto a předchozích letech jsme zprávy na web vkládali spíše náhodně). Pro snazší orientaci jsou roky rozčleněny i do jednotlivých měsíců. Oddíl "Divoká veverka Pinky" pak obsahuje výběr z fotografií veverky, o které zakladatelka této záchranné stanice Kateřina Mojžíšová-Soukupová napsala knihu "Veveřácká kronika" (více se o knize dočtete v sekci "Jak nám můžete pomoci").

Kromě tohoto webu je naše "zpravodajství" zaarchivováno i na Facebooku na stránce nazvané "Veveřáci: záchranná stanice pro veverky Pinky". Tamní zprávy se obvykle shodují se zprávami publikovanými zde, Facebook ale navíc umožňuje vkládání komentářů pod zprávy i fotografie. Facebookovou verzi našeho webu (má cca 19.000 fanoušků) najdete po kliknutí sem.

V minulosti jsme provozovali ještě web "Veveřáci", soustřeďující se především na život divoké veverky Pinky. Tento web již neexistuje, většinu fotografických sad z něj jsme ale přesunuli sem do sekce "Divoká veverka Pinky". Zájemci o osudy Pinky je najdou zpracovány v knize "Veveřácká kronika".

Závěrem ještě připojujeme základní informace o zakladatelce záchranné stanice PINKY a hlavní autorce tohoto webu:

KATEŘINA SOUKUPOVÁ (* 1973) se dlouhodobě věnuje pozorování veverek v divoké přírodě a péči o ně. O několikaletém každodenním pozorování divoké veverky vydala (první vydání ještě pod dívčím jménem Mojžíšová) knihu "Veveřácká kronika", napsala též pro ČSOP a Ministerstvo životního prostředí ČR metodiku "Veverka a lidská péče" (2009), sloužící jako "manuál" pro zacházení s veverkami v síti záchranných stanic. V záchranné stanici PINKY ji ročně rukama prošlo kolem 80 nalezených veverčat z celé ČR.