PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí každoročně projde kolem stovky nalezených veveřátek z celé České republiky. Letos jsme přijali 107 veverčat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2016 najdete tady

V prosinci 2012 vyšlo nové vydání naší knihy Veveřácká kronika. Podrobnosti o knize i informace jak si ji objednat najdete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před třemi lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


O nás


PINKY - záchranná stanice pro veverky


Naše na veverky specializovaná záchranná stanice PINKY je součástí sítě záchranných stanic Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Protože systém ochrany přírody je v ČR nastaven tak, že v rámci ČSOP existuje jen síť páteřních všeobecných záchranných stanic (přijímajících všechny druhy zvířat), organizačně působíme jako odloučené pracoviště Stanice pro zraněné a handicapované živočichy v Pátku u Poděbrad.

Do záchranné stanice PINKY, sídlící na samotě nedaleko od Chvaletic (z důvodu bezpečnosti v okolí žijících divokých veverek přesnou lokalitu veřejně neuvádíme), přijmeme ročně kolem 100 nalezených veverčat z celé ČR (např. v roce 2015 jich bylo 117). Pro většinu nalezených veverek si jezdíme po telefonickém kontaktu od nálezců sami (našimi dosud nejvzdálenějšími výjezdy byl Zlín a Veselí nad Moravou na "východě" a Aš na "západě" republiky), cca 5 % mláďat k nám nálezci přivezou a spojí předání s prohlídkou areálu záchranné stanice.

Mláďata se k nám dostávají nejčastěji ve věku kolem 4 týdnů (tedy těsně po otevření očí), výjimkou ale nejsou i veverčata výrazně mladší (podařilo se nám několikrát odchovat i mláďata nalezená ve věku pouhých 8 dnů). Nalezená veverčata vyléčíme (pokud byla zraněná), dokrmíme a postupně připravíme na zpětný návrat do přírody (k tomu dochází ve věku cca 3 měsíců, kdy se v přírodě veverčata osamostatňují od matky).

Mláďata dokrmujeme speciálními náhražkami veveřího mateřského mléka dovezenými ze zahraničí. Mláďata je nutné krmit každé 4 hodiny, ty nejmladší ještě častěji (a to i v noci). V záchranné stanici máme komplex vnitřních i vnějších voliér, jimiž se mláďata postupně "posunují". Poslední 3 týdny před vypuštěním veverčata připravujeme ve speciální 6 metrů vysoké "rozběhové" voliéře s kmeny stromů, která simuluje prostorové a pohybové podmínky v přírodě (na snímku).


12.jpg

Veverčata vracíme do přírody v menších skupinách na speciálně vybudovaných výpustných místech, kde mají k dispozici krmítka s potravou a budky k přespání, aby jejich "zdivočení" bylo pozvolné a plynulé. V okolí výpustných míst veverčata žijí často i několik týdnů a potrava a budky jim pomáhají zvládnout mezidobí do postavení vlastních hnízd a nashromáždění potravinových zásob z přírody.

Řadu našich "odchovanců" pozorujeme ještě několik let po vypuštění při spokojeném životu v přírodě, máme zdokumentovány i případy, kdy od nás vypuštěné veverky úspěšně porodily a vychovaly mláďata. Mláďata, která nejsou z důvodů špatného zdravotního stavu či handicapu návratu do přírody schopná, necháme u nás ve stanici dožít či jim najdeme vhodné umístění v jiné všeobecné záchranné stanici.

Hlavní nápor práce v naší záchranné stanici je od března do října a řídí se "přírodním" chodem veverčích vrhů a následných nálezů mláďat. Drtivou většinu nalezených mláďat stihneme vypustit do přírody na sklonku léta, jen několik posledních nalezenců (ze září či října) u nás musí přečkat zimu až do vypuštění na jaře.

Hrubé náklady na záchranu jednoho mláděte činí jen v benzínu a "materiálu" (léky, potrava atd.) kolem 1.000 Kč, ročně stojí chod záchranné stanice kolem 100.000 Kč. Veškerou práci vykonáváme jako "hobby", tedy ve svém volném čase a zadarmo (v případě potřeby část potřebných prostředků doplácíme z rodinných peněz). Podrobnosti o financování si můžete přečíst v sekci "Jak nám můžete pomoci".

Řadu podrobností o chodu záchranné stanice PINKY, péči o veverčata a o jejich vypouštění najdete v rozhovoru, který vyšel v roce 2010 v týdeníku "Naše rodina" pod názvem "Jak se krmí veverky". Dostanete se k němu po kliknutí sem.

Pravidelné (obvykle i fotografické) zpravodajství o dění v záchranné stanici PINKY můžete sledovat na tomto webu v sekci "Zprávy ze stanice". Po rozkliknutí jsou v archivu uloženy i zprávy z let předchozích, podrobně z roku 2015, 2014, 2013, 2012, 2011 a 2010 a pro ilustraci vždy i cca 20 zpráv z let 2009 a 2008 (v těchto a předchozích letech jsme zprávy na web vkládali spíše náhodně). Pro snazší orientaci jsou roky rozčleněny i do jednotlivých měsíců. Oddíl "Divoká veverka Pinky" pak obsahuje výběr z fotografií veverky, o které zakladatelka této záchranné stanice Kateřina Mojžíšová-Soukupová napsala knihu "Veveřácká kronika" (více se o knize dočtete v sekci "Jak nám můžete pomoci").

Kromě tohoto webu najdete naše "zpravodajství" i na Facebooku na stránce nazvané "Veveřáci: záchranná stanice pro veverky Pinky". Tamní zprávy se obvykle shodují se zprávami publikovanými zde, Facebook ale navíc umožňuje vkládání komentářů pod zprávy i fotografie. Facebookovou verzi našeho webu (má cca 7.000 fanoušků) najdete po kliknutí sem.

V minulosti jsme provozovali ještě web "Veveřáci", soustřeďující se především na život divoké veverky Pinky. Tento web již neexistuje, většinu fotografických sad z něj jsme ale přesunuli sem do sekce "Divoká veverka Pinky". Zájemci o osudy Pinky je najdou zpracovány v knize "Veveřácká kronika".

Závěrem ještě připojujeme základní informace o zakladatelce záchranné stanice PINKY a hlavní autorce tohoto webu:

KATEŘINA SOUKUPOVÁ (* 1973) se dlouhodobě věnuje pozorování veverek v divoké přírodě a péči o ně. O několikaletém každodenním pozorování divoké veverky vydala (první vydání ještě pod dívčím jménem Mojžíšová) knihu "Veveřácká kronika", napsala též pro ČSOP a Ministerstvo životního prostředí ČR metodiku "Veverka a lidská péče" (2009), sloužící jako "manuál" pro zacházení s veverkami v síti záchranných stanic. V záchranné stanici PINKY ji ročně rukama projde kolem 100 nalezených veverčat z celé ČR. Kontaktovat ji můžete mailem na pinky@veveratka.cz.