PINKY - záchranná stanice pro veverky
Naše na veverky specializovaná záchranná stanice
PINKY je součástí sítě záchranných stanic
Českého svazu ochránců přírody (ČSOP). Protože systém ochrany přírody je v ČR nastaven tak, že v rámci ČSOP existuje jen síť páteřních všeobecných záchranných stanic (přijímajících všechny druhy zvířat), organizačně působíme jako odloučené pracoviště
Stanice pro zraněné a handicapované živočichy v Pátku u Poděbrad.
Do záchranné stanice
PINKY, sídlící
na samotě nedaleko od Chvaletic (z důvodu bezpečnosti v okolí žijících divokých veverek přesnou lokalitu veřejně neuvádíme), přijmeme
ročně kolem 80 nalezených veverčat z celé ČR (např. v roce 2010 jich bylo 81, o rok dříve 77 atd.). Pro většinu nalezených veverek si jezdíme po telefonickém kontaktu od nálezců okamžitě sami (našimi dosud nejvzdálenějšími výjezdy byl Zlín a Uherské Hradiště na "východě" a Karlovy Vary na "západě" republiky), cca 10 % mláďat k nám nálezci přivezou a spojí předání s prohlídkou areálu záchranné stanice.
Mláďata se k nám dostávají nejčastěji ve věku kolem 4 týdnů (tedy těsně po otevření očí), výjimkou ale nejsou i veverčata výrazně mladší (
podařilo se nám odchovat i mláďata nalezená ve věku pouhých 8 dnů). Nalezená veverčata vyléčíme (pokud byla zraněná), dokrmíme a postupně
připravíme na zpětný návrat do přírody (k tomu dochází ve věku cca 3 měsíců, kdy se v přírodě veverčata osamostatňují od matky).
Mláďata dokrmujeme
speciálními náhražkami veveřího mateřského mléka dovezenými ze zahraničí. Mláďata je nutné krmit každé 4 hodiny, ty nejmladší ještě častěji (a to i v noci). V záchranné stanici máme komplex vnitřních i vnějších voliér, jimiž se mláďata postupně "posunují". Poslední měsíc před vypuštěním veverčata připravujeme ve
speciální 6 metrů vysoké "rozběhové" voliéře s kmeny stromů, která simuluje prostorové a pohybové podmínky v přírodě.
Veverčata vracíme do přírody v menších skupinách
na speciálně vybudovaných výpustných místech, kde mají k dispozici krmítka s potravou a budky k přespání, aby jejich "zdivočení" bylo pozvolné a plynulé. V okolí výpustných míst veverčata žijí často i několik měsíců a potrava a budky jim pomáhají zvládnout mezidobí do postavení vlastních hnízd a nashromáždění potravinových zásob z přírody.
Výpustná místa budujeme na vhodných místech (správná skladba dřevin, vodní zdroj, klidné okolí, v okolí žijící dobrovolníci doplňující potravu do krmítek)
po celé ČR, nejvzdálenější jsme zprovoznili u Brna a v Orlických horách.
Řadu našich "odchovanců"
pozorujeme ještě několik let po vypuštění při spokojeném životu v přírodě, máme zdokumentovány i případy, kdy od nás vypuštěné veverky úspěšně porodily a vychovaly mláďata. Mláďata, která nejsou z důvodů špatného zdravotního stavu či handicapu návratu do přírody schopná, necháme u nás ve stanici dožít či jim najdeme vhodné umístění v jiné všeobecné záchranné stanici.
Hlavní nápor práce v naší záchranné stanici je
od března do října a řídí se "přírodním" chodem veverčích vrhů a následných nálezů mláďat. Drtivou většinu nalezených mláďat stihneme vypustit do přírody na sklonku léta, jen několik posledních nalezenců (ze září či října) u nás musí přečkat zimu až do vypuštění na jaře.
Hrubé náklady na záchranu jednoho mláděte činí jen v benzínu a "materiálu" (léky, potrava atd.) kolem 1.000 Kč,
ročně stojí chod záchranné stanice kolem 80.000 - 90.000 Kč. Veškerou práci vykonáváme jako "hobby", tedy
ve svém volném čase a zadarmo (navíc část potřebných prostředků doplácíme z rodinných peněz). Podrobnosti o financování si můžete přečíst v sekci "Jak nám můžete pomoci".
Řadu podrobností o chodu záchranné stanice PINKY, péči o veverčata a o jejich vypouštění najdete
v rozhovoru, který vyšel v roce 2010 v týdeníku "Naše rodina" pod názvem "Jak se krmí veverky". Dostanete se k němu po kliknutí
sem.
Takřka každodenní (obvykle i fotografické) zpravodajství o dění v záchranné stanici PINKY můžete sledovat na tomto webu v sekci "
Zprávy ze stanice". Po rozkliknutí jsou v archivu uloženy i zprávy z let předchozích,
podrobně z roku 2010 (více než 200 zpráv s fotografiemi většiny přijatých mláďat) a pro ilustraci vždy i cca 20 zpráv z let 2009 a 2008 (v těchto a předchozích letech jsme zprávy na web vkládali spíše náhodně). Pro snazší orientaci je rok 2010 rozčleněn i do jednotlivých měsíců. Oddíl "
Divoká veverka Pinky" pak obsahuje výběr z fotografií veverky, o které zakladatelka této záchranné stanice Kateřina Mojžíšová-Soukupová napsala knihu "
Veveřácká kronika" (více se o knize dočtete v sekci "
Jak nám můžete pomoci").
Kromě tohoto webu najdete naše "zpravodajství" od jara 2010 i na
Facebooku na stránce nazvané
"Veveřáci: záchranná stanice pro veverky Pinky (veverka na Facebooku)". Tamní zprávy se obvykle shodují se zprávami publikovanými zde, Facebook ale navíc registrovaným uživatelům umožňuje vkládání komentářů pod fotografie. Facebookovou verzi našeho webu najdete po kliknutí
sem.
V minulosti jsme provozovali ještě web "
Veveřáci", soustřeďující se především na život divoké veverky Pinky. Tento web již
neexistuje, většinu fotografických sad z něj jsme ale přesunuli sem do sekce "
Divoká veverka Pinky". Navíc zájemci o osudy Pinky je najdou zpracovány v knize "
Veveřácká kronika", vydané v roce 2005 i v pokračování, které chystáme na konec roku 2011.
Závěrem ještě připojujeme základní informace o zakladatelce záchranné stanice PINKY a hlavní autorce tohoto webu:
KATEŘINA SOUKUPOVÁ (* 1973) se dlouhodobě věnuje pozorování veverek v divoké přírodě a péči o ně. O několikaletém každodenním pozorování divoké veverky vydala (ještě pod dívčím jménem Mojžíšová) knihu "
Veveřácká kronika", napsala též pro ČSOP a Ministerstvo životního prostředí ČR
metodiku "
Veverka a lidská péče" (2009), sloužící jako "manuál" pro zacházení s veverkami v síti záchranných stanic. V záchranné stanici PINKY ji ročně rukama projde kolem 80 nalezených veverčat z celé ČR. Kontaktovat ji můžete na tel. 728 986 350 nebo mailem na pinky@veveratka.cz.