PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 16 let existence (od roku 2008 do konce roku 2023) prošlo 1.363 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2023, jsme přijali 53 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2023 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Veverka z vinárny

(05.04.2012 - 10:02)
Včera před devátou večer nám volala paní Jurasová ze Žatce, která bydlí přímo nad jednou z místních restaurací, že dole v lokále jeden ze "štamgastů" ukazuje všem přítomným malou veverku, podle popisu již apatickou a zcela vyčerpanou. Po složité "koordinační" akci se jí nejprve podařilo od muže získat telefonní číslo na jeho mobil, a když jsme mu zavolali, povedlo se nám ho po nejednoduché domluvě (dané jak zjevnou přítomností alkoholu v krvi, tak jen těžko přehlušitelným cinkotem sklenic od okolních stolů) nakonec přesvědčit, aby nám veverče předal. Aby křehká dohoda nezkrachovala, domluvili jsme vše tak, že veverče si od něj došla okamžitě do restaurace vyzvednout paní Jurasová a uložila ho u sebe v bytě v teple.
Do Žatce jsme dorazili před půlnocí (je to od nás takřka 200 km), a našli jsme mládě doslova "na poslední chvíli". Muž, který veverče do restaurace přinesl, nám v telefonu předtím tvrdil, že ho u sebe měl 2 dny, podle míry dehydratace ho ale buď měl déle, nebo ještě před nálezem mládě hladové bloudilo několik dní ztracené od matky. "Krmení", které mláděti nálezce poskytl (miska s vodou a "nějaká semínka"), mu bohužel nebylo k ničemu, protože v tomto věku (cca 6 týdnů) ještě není schopné přijímat nic jiného než mateřské mléko sáním...
Vyčerpané mládě na pokraji smrti hladem jsme ještě na místě zavodnili a převezli k nám, kde se mu kolem druhé ranní dostalo další várky potravy. I dnes brzy ráno, při dalším krmení, se na náhražku mateřského mléka vrhalo s intenzitou navrátilce z koncentračního tábora... Černá holčička je (kromě totálního vyčerpání z nedobrovolné "hladovky") jinak nezraněná a pokud vše dopadne dobře, měla by se ze svého "dobrodružství" postupně vzpamatovat. Paní Jurasová každopádně svým duchapřítomným vyhledáním naší záchranné stanice na webu a nočním telefonátem zachránila nalezenci život...