Tato zpráva zřejmě nebude mít dobrý konec. V pátek jsme si z Újezda nad Lesy přivezli veverčí mládě, maličké jako lidský prst... Pouhé tři dny stará veveří holčička (s ještě nezhojeným šrámem po pupeční šňůře) ležela na zemi v lese, s prochladlými končetinami a s velkými hematomy po těle, způsobenými pádem. Dnes, dva dny od nálezu, ještě žije, ale šance na její přežití je bohužel mizivá. Problém není jen v prochladnutí a možných vnitřních poraněních, ale v jejím příliš nízkém novorozeneckém věku. V prvních dnech po narození totiž předává matka mláďatům v mateřském mléce mlezivo, které je bohužel nenahraditelné. Veveří holčičku jsme ošetřili, zahřáli a postupně rozkrmili (potravu dostává každé 2 hodiny), a očekáváme nevyhnutelné (jak víme ze smutné zkušenosti s novorozeňaty, která se k nám dostala před třemi lety, kritický pro ní bude teprve pátý den od nálezu). Holčičku jsme přidali k o týden staršímu mláděti z Vyškova, o němž jsme psali v předminulé zprávě ("Osiřelá"), a tak se alespoň může přitisknout k novému sourozenci a není ve své těžké hodince sama.