PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 16 let existence (od roku 2008 do konce roku 2023) prošlo 1.363 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2023, jsme přijali 53 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2023 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Malá Connie

(05.08.2012 - 13:32)
V posledním týdnu se u nás střídaly smutné a šťastné okamžiky jako na houpačce. Z malých nalezenců, o nichž jsme tu poslední dobou psali, máme největší radost ze tří plchů lesních, z nichž vyrostli zdraví "dorostenci", které v polovině srpna vrátíme do přírody na místo v Beskydech, kde byli nalezeni (podrobně pak o tom napíšeme). Naopak smutně skončila obě malá veverčata, novorozeně z Újezda a týdenní samička z Vyškova (ze zlomenou nohou). U obou mělo vnitřní poranění z pádu fatální následky, a po všemožných pokusech o záchranu je nakonec veterinář po dohodě s námi uspal, aby neumírala v bolestech.
Náladu nám tak zvedl až happyend dvouměsíčního příběhu divoké veverky, o níž jsme zde zatím nepsali. Už v květnu jsme si všimli, že jedno z jarních mláďat divoké veverky Connie, která trvale žije na zahradě a v sousedním akátovém lese, se čím dál hůře pohybuje. Stav tehdy tříměsíční samičky, kterou jsme z nedostatku fantazie pojmenovali podle matky "Malá Connie", se rychle zhoršoval, stále ale byla tak obezřetná, že nás k sobě nenechala přiblížit. Až ve chvíli, kdy již byla zcela vyčerpaná, se nám ji s notnou dávkou štěstí povedlo u krmítka chytit do podběráku a dovézt na kolínskou veterinární kliniku k MVDr. Pohořalému na rentgen.
Vyšetření ukázalo, že samička má dvě zlomeniny na stejné zadní noze - jednu starší, nezhojenou, v dolní části a druhou nahoře ve stehně. Malou Connie jsme po přeočkování antibiotiky a dalšími "povzbuzujícími" prostředky týden ponechali v malé přepravce, aby nohou nemohla hýbat a zlomeniny měly šanci srůst (po celou dobu jsme ji napájeli stříkačkou). Když se noha zpevnila, umístili jsme veverku do jedné z venovních voliér, aby mohla nohu postupně rozpohybovat.
Vzhledem k jejímu vyčerpání a vážnosti zranění trvala rehabilitace dlouhé dva měsíce, nakonec ale zlomeniny srostly tak dobře, že Malé Connie nezůstal žádný pohybový handicap a mohla se vrátit zpátky do přírody. V tomto případě bylo "vypuštění" jednoduché - stačilo jednoho rána otevřít dveře voliéry a Malá Connie se vrátila do míst, kde se narodila a prožila celý svůj dosavadní život. Malou Connie jsme takto vypustili už před týdnem, a zatím každý den od té doby se nám ji podařilo v okolí zahlédnout - někdy na krmítku, jindy v korunách stromů nebo v lískových keřích.
Na snímcích je Malá Connie v narkóze při vyšetření u MVDr. Pohořalého a pak ještě ve voliéře, několik dní před vypuštěním.