PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 16 let existence (od roku 2008 do konce roku 2023) prošlo 1.363 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2023, jsme přijali 53 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2023 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Líza

(23.10.2012 - 11:33)
Na podzim a v zimě máme vždy čas podrobněji napsat i o veverkách, které u nás z důvodu zdravotního handicapu žijí natrvalo. Jednou z nich je i Líza, samička, kterou jsme si loni v květnu přivezli spolu s její sestrou z Brna. Když jejich matka zahynula, obě hladová mláďata se vyplazila z hnízda a spadla z koruny vysokého stromu na zem. Silnější ze sester pád přežila bez úhony (a později jsme ji vrátili do přírody), Líza si ale při pádu zlomila přední nohu a po úderu do hlavy částečně oslepla a zůstalo ji i neurologické postižení (občasný třes, pohybová nekoordinace, nesoustředěnost, celková slabost).
Líza nejprve více než půl roku žila ve voliéře uvnitř domu a po voliéře (i místnosti) se naučila pohybovat "po paměti", podle pachových stop zdravých mláďat. Letos na jaře jsme ji přestěhovali do pětimetrové voliéry na zahradě, kde žije spolu s další slepou veverkou Játrovkou. Líza patří k nejšťastnějším veverkám, které prošly našima rukama. Je hyperaktivní, takže značnou část dne tráví pobíháním po provětvené voliéře a zvědavým nasloucháním zvukům, které ji nabízí okolní příroda.
Na snímku je Líza těsně po probuzení.