PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 15 let existence (od roku 2008 do konce roku 2022) prošlo 1.310 nalezených veveřátek z celé České republiky. Letos, v roce 2023, jsme zatím přijali 53 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2022 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Architektka roku

(18.11.2014 - 10:44)
Stále nás překvapuje, jak silné jsou instinkty, které mají veverky vrozené. I po několika letech života v zajetí vždy na podzim začnou veverky, které u nás kvůli zdravotnímu handicapu žijí trvale, stavět uvnitř svých voliér hnízda, bez ohledu na to, kolik mají nejrůznějších budek, košíků či pohodlných zavěšených hamaků. Tříletá retardovaná samička Líza, zachycená na snímcích, se letos rozhodla postavit si hnízdo přímo ve visutém tunelu, který ji za normálních okolností slouží jako efektní 10 metrů dlouhý výběh. Jako stavební materiál použila napadané suché listy ořešáku, které si postupně postahovala otvory v pletivu ze střechy voliéry a také vlněný česanec (ten si do hnízda přenosila z jedné ze svých budek). Hnízdo z chatrného materiálu samozřejmě vydrželo jen do prvního deště, i tak ale měla Líza zjevně pocit z brilantně vykonané práce.