PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

Nedávný telefonát z Choltic se nám zprvu nezdál ničím výjimečný - před tamní školou se objevila malá veverka, která nejen že se nebála dětí, ale "pronásledovala" je, lezla po nich a nenechala se odehnat. Cca 6-7 týdnů stará veverčata, která slezou ze stromu a ztratí orientaci, se totiž přesně takhle přidružují k lidem - v tomto věku jsou stále ještě kojená matkou, takže když se ztratí, začnou bez jejího mateřského mléka umírat hlady a instinktivně hledají někoho, kdo by je nakojil (ať už je to člověk či v horším případě pes nebo kočka).
Po příjezdu do Choltic nám ale bylo jasné, že tentokrát jde o jiný případ. Veverčí holčička byla o zhruba měsíc starší, než jsme očekávali (nešlo o kojence, ale o mládě již přijímající pevnou stravu) a evidentně byla totálně "ochočená", tedy zvyklá na člověka.
Případ nemá jiné vysvětlení, než že jde o mládě, které kdosi před několika týdny našel, neodevzdal ho ale do záchranné stanice (jak je u veverky, tedy chráněného živočicha, ze zákona povinné), pokusil se ho laicky dokrmit sám a ve chvíli, kdy soužití s ním v bytě začalo být nepohodlné, vypustil ho do choltického parku v domnění, že se už o sebe dokáže postarat samo.
Onen neznámý "veverčí zachránce" ale netušil, že tím veverče posílá na téměř jistou smrt. Správné dokrmení veverky (tedy takové dokrmení, aby veverčeti správně narostly kosti a svaly) nemůže laik zvládnout a navíc odchov veverčího jedináčka v lidské rodině napáchá na jeho psychice a chování nenapravitelné škody. Veverče je "rozmazlené", nebojí se lidí ani zvířat (psi, kočky) a protože nevyrůstá společně s dalšími veverčaty, nevytvoří si potřebné modely sociálního chování (laicky řečeno: nepovažuje se za veverku, ale za člověka), takže po vypuštění do přírody ho čeká s vysokou pravděpodobností smrt.
Na vypuštění do přírody příliš mladá a navíc zcela nepřipravená černá veveří holčička ale měla štěstí v neštěstí. Při zoufalém bloudění Cholticemi na ní sice zaútočila kočka (soudíme tak podle typu poranění, kdy má část ocasu staženou z kůže), útok ale přežila a nakonec se dostala před školu, kde její pokusy přidat se k jakémukoliv člověku skončily díky všímavosti učitelek úspěchem...
Hladová a zcela dehydrovaná veverčí pacientka teď u nás prochází rehabilitací, a jak dokládají čtyři fotografie z dnešního dopoledne, v pravém slova smyslu si ji užívá.