PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 13 let existence od roku 2008 do konce roku 2020 prošlo 1.177 nalezených veveřátek z celé České republiky. Letos, v roce 2021, jsme zatím přijali 73 veverčat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2020 najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Kratochvíl

(23.10.2016 - 19:54)
Skupina veverek z minulých let, které u nás kvůli nejrůznějším zdravotním handicapům zůstaly natrvalo, se letos rozrostla o samečka Kratochvíla (jméno dostal podle příjmení nálezců). Přivezli jsme si ho na začátku května, kdy jako pětitýdenní mládě vypadl v Mnichovicích z hnízda pod okapem třípatrové vily a protože se zřítil na betonový chodník, pořádně si natloukl. Během tří týdnů ručního kojení jsme se neustále obávali, zda ošklivý pád nezanechá na jeho zdraví následky, co veveřáčkovi nachystal osud ale předčilo i naše nejhorší očekávání. Po přestěhování do jedné z venkovních voliér, kde se spolu s dalšími veverčaty připravoval na vypuštění, totiž Kratochvíl bez jakýchkkoliv předchozích varovných příznaků prodělal těžkou mrtvici. Naštěstí se tak stalo přímo před očima Katky, která zrovna do voliéry nesla misky s ovocem, a její okamžitá reakce samečkovi zachránila život. Kratochvíl byl několik desítek hodin po záchvatu zcela paralyzovaný, v polokomatu ležel na elektrické dečce, neschopný sám přijmout potravu. Po několika dnech se sice jeho stav začal po krůčcích zlepšovat, nevratně ale přišel o část mozkových funkcí, takže jeho návrat do přírody je nemožný. Kratochvíl se proměnil v nestárnoucí "velké děcko", pro nějž je stejně jako u malých dětí cokoliv v jeho okolí předmětem neutuchajícího zájmu. Jeho zvědavě vykulené oči a neměnný dobrácký výraz nám projasňují den, stejně jako legrační obří štětky na uších, které mu s příchodem podzimu narostly. Náladu mu nezkazily dokonce ani další zdravotní nepříjemnosti, z nichž nejhorší byl velký absces pod krkem, kvůli kterému musel být v narkóze operován - Kratochvíl se totiž evidentně rozhodl, že na všechna další protivenství osudu bude reagovat už jen tím, že bude nadosmrti šťastný.
(Čtyři přiložené snímky z našeho archivu dokumentují, čím si Kratochvíl prošel.)

Začátek května. Pětitýdenní Kratochvíl druhý den u nás. Konec června. Kratochvíl po mrtvici v bezvládném stavu. Polovina července. Rehabilitace po mrtvici, kdy ještě téměř nepohyblivý Kratochvíl bydlel v hamaku uvnitř metrové klece. Kratochvíl po téměř půlroce u nás. Stále v pohybu s rozevlátými obřími štětkami na uších.