Ti, kdo náš facebook či web sledují již několik let, vědí, že kromě mláďat v naší záchranné stanici trvale žije i několik dospělých veverek, které kvůli zdravotnímu handicapu nešlo vrátit do přírody. Momentálně je jich 9 a nejstarší z nich letos oslaví 6 let. Dnes představujeme čtyři z nich, jak snímkem, tak jejich stručným příběhem. Zbylých 5 chlupáčů představíme za týden.
ZRZEČKA (narozená v červnu 2013).
Zrzečku jsme přijali do stanice 30. července 2013 jako šestitýdenní mládě. Nalezena byla spolu se svým bratrem po větrné smršti na hrázi rybníka nedaleko Býchor u Kolína, poblíž jednoho z našich výpustných míst. Zrzečka má po pádu ze stromu trvale poškozený mozek a proto u nás zůstala natrvalo.
Čím je jedinečná: je to nejvytrvalejší běžkyně z našich veverek, má v zimě nejdelší štětičky na uších.
O jejím nálezu a osudu jsme kdysi psali, a tak si celý její příběh můžete přečíst na našem webu - http://www.veveratka.cz/zprava/558-zrzecka.html
LARVA (narozená v srpnu 2012).
Larvu jsme do stanice přijali 24. srpna 2012 ve věku 16 dní. Nalezena byla v Děčíně. Jméno dostala podle centimetr dlouhé larvy, která se jí vylíhla z mušího vajíčka uvnitř jedné z nosních dírek. Larva dlouho bojovala o život a zůstala u nás kvůli trvale oslabenému organismu.
Čím je jedinečná: metá nejlepší kotrmelce ze všech zdejších veverek, ráda se popelí v písku či kůře.
O jejích těžkých začátcích a boji o život jsme před lety psali na našem webu víckrát. Začátek jejího životního příběhu si můžete přečíst tady (http://www.veveratka.cz/zpravy/98-srpen.html), pokračování tady (http://www.veveratka.cz/zprava/497-larva.html)
GOLDIE (narozená v červnu 2012)
Goldie jsme do stanice přijali 5. srpna 2012 už jako velké dvouměsíční mládě. Dostala se k nám z jiné záchranné stanice, kam ji pražští nálezci odevzdali jako doma odchované mládě, kterého se ve chvíli, kdy ho už v bytě nezvládali, rozhodli zbavit. Goldie byla kvůli neodbornému dokrmení extrémně podvyživená a slabá, měla úplně atrofované svalstvo. Díky léčbě, správné stravě a vitamínům se u nás postupně dostala do dobré fyzické kondice, její návrat do přírody už ale kvůli silnému návyku na člověka nebyl možný. Z těžkého dětství si odnesla abnormální strach o jídlo, které si dodnes neváhá před kýmkoliv bránit.
Čím je jedinečná: neustále ukrývá potravu, je mimořádně inteligentní.
BUBULA (narozen v dubnu 2011)
Samečka Bubulu jsme do stanice přijali 10. dubna 2011 jako sedmidenní holátko. Připutoval k nám spolu se sestřičkou až z Šenova u Ostravy. Nálezci porazili strom a že je na něm hnízdo s holátky si všimli až ve chvíli, kdy strkali větve do drtičky. Jedno mládě bylo v té době již mrtvé a druhé dvě považovali za ptáčátka. Strčili je tedy do krabice a zahřívali silnou lampou. Až druhý den jim při pátrání na internetu došlo, že jde o veveřátka a kontaktovali nás. Holátka byla v zoufalém zdravotním stavu, na pokraji smrti hladem a s těžkými popáleninami těla od lampy. Obě u nás dlouho bojovala o život a jejich růst provázela celá řada vážných zdravotních komplikací. Samičku se nám podařilo dostat do takové kondice, že mohla být vypuštěná zpět do přírody. Samečkovi, kterému jsme dali jméno Bubula, nikdy nenarostly horní zuby a tak u nás zůstal natrvalo.
Čím je jedinečný: je to milý tlouštík, který si i bez horních zubů dokáže život naplno užívat.