PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 14 let existence (od roku 2008 do konce roku 2021) prošlo 1.250 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2021, jsme jich přijali 73.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2021 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Brňáček

(11.06.2017 - 13:37)
Každý, kdo někdy viděl naše snímky cca týden starých veverčat, a pak mu tatáž veverčata ukážeme živá, je šokován tím, jak jsou ve skutečnosti strašně maličká. Na fotografiích jsou totiž veverčata oproti realitě "zvětšená", protože formát fotky při zobrazení na obrazovce je někdy i několikanásobně větší než skutečná velikost mláděte. Pokusili jsme se tedy cca 6 dnů staré veverče nafotit tak, aby byla jeho skutečná "pidi-velikost" názorně viditelná, a to přiložením k lidské tváři a oku, jehož rozměru veverčí novorozenec zhruba odpovídá. Na snímcích je veverčí ani ne týden starý chlapeček, kterého jsme si v úterý v noci přivezli z Brna. Nálezci ho odnesli do pohotovostní ordinace Veterinární a farmaceutické univerzity, kde doktorka Barbara Prokešová udělala přesně to, co by měl udělat veterinární lékař ve chvíli, kdy se k němu takhle malé veverče dostane - o nic se nepokoušela sama, ale vyhledala si na internetu kontakt a zavolala k nám. O veverče se poté během dvou hodin, který nám zabral dvousetkilometrový přejezd do Brna, vzorně podle našich pokynů postarala a tím mu zachránila život. Titěrný dvacetigramový veveří klučina, ještě s viditelným zbytkem pupeční šňůry na bříšku, je od té doby našim vzorným pacientem, krmeným každé 2 hodiny a "bydlícím" v trvale vyhřívaném doupátku. Ani po pěti dnech, co je v naší péči, se ale zdaleka ještě neodvážíme říct, zda přežije, protože u takhle malých veverčat vám sebevětší zkušenosti nestačí a potřebujete i pořádnou dávku štěstí. Snad ho malý Brňáček bude mít...