Pravidelné "veverčí" zprávy sem vkládáme obvykle jednou za dva týdny, takže je jasné, že píšeme jen o zlomku veverčat, která naší záchrannou stanicí projdou. Konkrétně - letos jsme si k nám přivezli už 45 nalezených veverčích prcků a z nich všech jsme psali jen o třech "nálezech a nálezcích" - o březnových holčičích paterčatech z Mnichova Hradiště, starých při nálezu pouhých 5 dnů (všechny už jsou vrácené zpět do přírody), o dvou veverčích klucích ze Zichovce (oba už jsou též zpět v přírodě) a o červnových klučičích čtyřčatech z Prahy - Proseka (ti jsou stále ještě kojení, i když už jsou třikrát tak velcí než při přijetí k nám). K psaní si tedy obvykle vybíráme mláďata, která svým osudem či vzhledem vybočují z naší každodenní veverčí "rutiny".
Šest týdnů stará veverčí holčička Maruška, kterou jsme si před týdnem přivezli z vesničky u Stříbrné Skalice, je výjimečná hned z pěti důvodů naráz. Za prvé - při nálezu byla v extrémně špatném stavu, těžce podvyživená, droboučká a totálně vysláblá. Za druhé - má vzácnou "mahagonovou" barvu, pro kterou máme slabost proto, že přesně takovou měla hrdinka "Veveřácké kroniky", samička Pinky. Za třetí - Maruška má mimořádně velké nádherné oči, které jí vystupují doslova "až na vrch hlavy". Za čtvrté - zřejmě kočka jí při jejím ztraceném bloudění zahradami ukousla kus ocásku, takže ho má sotva poloviční než by měl být. A za páté - Maruška měla opravdu nečekanou nálezkyni. Aniž bychom během jízdy pro veverče tušili, ke komu pro ni jedeme, otevřela nám totiž po zazvonění u domu pod nádhernými vysokými stromy zpěvačka Marta Jandová s malou dcerkou, po které veverčí holčička Maruška dostala jméno.