PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 11 let existence od roku 2008 do konce roku 2018 prošlo 1.016 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2018, jsme přijali 85 veverčat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2018 najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před třemi lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Bílý ocásek

(22.11.2018 - 20:33)
V červenci jsme tu sadou fotografií představovali 12 dnů staré veverčí holátko se vzácnou genetickou poruchou, tzv. parciálním albinismem. Černá veverčí holčička, kterou jsme si přivezli od nálezkyně z Prahy, totiž měla bílou špičku ocásku, zřetelně kontrastující s její černou barvou srsti. Z původně třicetigramového holátka postupně vyrostla nádherná statná veverka a protože jsme se z pohledu na její raritní zabarvení chtěli těšit co nejdéle, nevrátili jsme ji do přírody na některém z našich lesních výpustných míst, ale vypustili jsme ji přímo v areálu záchranné stanice. Samička se nám odvděčila tím, že se nevydala "do světa", ale zatím se stále zdržuje v blízkém okolí, na naší velké zahradě a v přilehlém lesíku. Vypustili jsme ji 16. října, má tedy za sebou 5 týdnů samostatného života v přírodě a jak vypuštění, tak následující týdny zvládla s naprostou suverenitou. Na stromech při hledání potravy ji vídáme téměř každý den a na rozdíl od jiných veverek nemáme žádný problém s její identifikací - kvůli bílému zakončení ocasu je opravdu nezaměnitelná. Ke třem snímkům dnes již téměř půlroční veverky v korunách podzimně zbarvených stromů přidáváme i jeden snímek z jejího dětství.