PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 11 let existence od roku 2008 do konce roku 2018 prošlo 1.016 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2018, jsme přijali 85 veverčat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2018 najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před třemi lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Za pět minut dvanáct

(01.09.2019 - 13:40)
Veverčí "čas" ubíhá v dětství zhruba dvacetkrát rychleji než ten lidský, a tak i pouhý jeden den bez kojení znamená u ztraceného mláděte velký nápor na jeho křehký organismus. Přidá-li se k tomu horké počasí (spojené s extrémně rychlou dehydratací) a další letní "nástrahy" v podobě nejrůznějších parazitů či masařek (kladoucích na veverče ležící na zemi vajíčka, z nichž se rychle líhnou larvy, zalézající do tělesných otvorů veverčete a "rozežírající" ho zaživa), není výjimkou, že ztracené veverče nepřežije v přírodě více než dva dny bez lidské pomoci.
Letošním nejzbědovanějším veverčatem, které jsme si přivezli, je pětitýdenní klučina, nalezený ve středu 28. srpna v Trutnově. Kdybychom k nálezkyni přijeli třeba i jen o hodinu později, pravděpodobně by už byl mrtvý - byl totiž ztracený nejméně čtyři dny, které celé strávil na zemi v lese. Tmavě rezavý veveřáček byl bezvládný, zcela apatický, přes venkovní horko už neudržel tělesnou teplotu, takže byl prochladlý, obsypaný blechami a jeho srst byla "promořená" nakladenými mušími vajíčky, z nichž se naštěstí ještě nevylíhly larvy. Jak dokládá hned první snímek, ještě dnes, v neděli 1. září, tedy čtvrtý den u nás (a od nasazení antibiotik a řady dalších podpůrných prostředků), vypadá extrémně zbědovaně a zdaleka není jisté, že přežije.
Druhá polovina "veverčí sezóny" je pro nás každoročně podobně neveselá - zatímco drtivá většina "jarních" mláďat z prvních vrhů přichází ve slušné kondici, veverčata z druhých, "letních" vrhů, jsou na tom (kvůli horku a parazitům) ve valné většině zdravotně velmi špatně. Veveřáček z Trutnova, pokud svůj boj zvládne, má teď před sebou ještě dva týdny na náhražce mateřského mléka, tedy kolem sedmdesáti jednotlivých kojení.
Na prvním ze čtyř snímků je veveřáčkova dnešní podoba, tři další snímky jsou ze dne nálezu.