PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

Srpen je pro nás každoročně měsícem s dvěma odlišnými polovinami. V té první zvoní telefon téměř neustále, protože vrcholí "příval" nalezených veverčat z druhých (letních) vrhů. Zhruba v polovině srpna pak jako zázrakem telefonáty ustanou, a po zbytek měsíce se už ozývají jen "opozdilci". Veverčí sezóna (naše třináctá) pomalu končí a jak ve druhé půli srpna, tak na začátku září přijmeme v průměru už jen jedno veverče za týden (k dnešku jsme jich letos přijali "kulatých" 80, tedy podobný počet jako v několika posledních letech).

I v tomto "dojezdovém" období se ale může objevit den, který je abnormálně hektický. Letos jím byla středa 26. srpna, kdy jsme odpoledne vyjeli pro veverče do Havlíčkova Brodu, během jeho přebírání nás zastihl druhý telefonát, po němž jsme se přesunuli k přehradě Želiv u Pelhřimova pro veverčí holčičku, ošklivě potlučenou po pádu ze stromu na asfaltovou cestu a po dalším telefonátu jsme ještě cestou domů "nabrali" veverčího kluka, nalezeného na zahradě v Mukařově u Říčan.

Tento "trojitý" výjezd ale není ani zdaleka naším rekordem - před několika lety jsme jednu letní sobotu ráno vyjížděli pro veverče do Zvole u Prahy, tam nás zastihl další telefonát od nálezce veverčete, pro nějž jsme ze Zvole pokračovali k Máchovu jezeru a po dalších třech telefonátech jsme postupně přejeli do Jíčína, Mladé Boleslavi a do Sobotky, takže jsme se po více než dvanácti hodinách jízdy domů vrátili s pěti veverčaty od pěti různých nálezců...

Na přiložených snímcích je 7 posledních kojenců, o které se momentálně staráme. Spolu s nimi je u nás ještě dalších 17 veverčat, které se ve venkovních voliérách připravují na vypuštění zpět do přírody. V té už je 39 dalších veverčat z jarních vrhů, které jsme do přírody vrátili v červenci a srpnu.