PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 16 let existence (od roku 2008 do konce roku 2023) prošlo 1.363 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2023, jsme přijali 53 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2023 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Poslední samurajka

(08.11.2020 - 12:09)
Příval veverčích mláďat z letních vrhů u nás každoročně vrcholí v červenci a v první polovině srpna, takže v září si už u každého z nalezenců tipujeme, zda to bude opravdu poslední přijaté mládě tohoto roku. Jen dvakrát za 13 našich (dosud dokončených) "veverčích sezón" jsme se setkali s veverčetem narozeným v přírodě tak neobvykle pozdě, že se k nám dostalo až v říjnu. Jeden z oněch dvou případů je z letoška a jeho "aktérkou" je rezavá veverčí holčička, nalezená v Jezbořicích u Heřmanova Městce. Přivezli jsme si ji odtamtud (vyčerpanou a nemocnou) v pondělí 6. října, a protože jí tehdy bylo necelých pět týdnů, kojili jsme ji ještě před pár dny, do začátku listopadu. Takhle pozdní narození má samozřejmě i důsledek pro její další osud. Veverčata totiž obvykle vracíme zpět do přírody ve chvíli, kdy dosáhnou věku tří měsíců, jenže to v jejím případě bude až na začátku prosince. To už by ale po vypuštění téměř s jistotou v nízkých venkovních teplotách a bez zásob nepřežila zimu, a tak se z její přítomnosti u nás ve velké rozběhové voliéře budeme těšit ještě další půlrok, protože ji vypustíme až na jaře. Na třech snímcích je rezavá veverčí holčička už jako dvouměsíční ve venkovní voliéře, čtvrtý snímek (v modrém) je měsíc starý a je na něm těsně před převozem k nám.