PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

Před dvěma lety jsme si z pardubického sídliště Dukla přivezla 5 týdnů starou veverčí holčičku, na pokraji smrti hladem a s těžkým poraněním hlavy (z úderu o afalt při pádu z velké výšky na zem). Sice se nám ji podařilo udržet při životě, ale jen s trvalým hendikepem, kvůli kterému by návrat do přírody nezvládla a tak na dožiti zůstala u nás (pojmenovali jsme ji neinvenčně ´Pardubka´ a říkáme jí ´Pajdík´).

Letos na jaře jsme si ze stejného sídliště přivezli další pětitýdenní veverče, též totálně vyhladovělé a zesláblé, které je od první chvíle dokonalou "kopií" dnes již dvouleté ´Pardubky´. Identická podoba je i pro laika viditelná na přiloženém společném snímku dvouleté samičky a již stabilizované letošní veverčí (stále ještě kojené) holčičky - mají nejen do detailu stejnou barvu srsti, ale i špičatý tvar hlavy, nasazení uší a další místa těla. Je klidně možné, že jde o potomky stejné matky (tedy "sestry") a i kdyby ne, přímou příbuznost (například ob generaci, tedy "model" babička - vnučka) považujeme za jistou.

Vše ale zatím nasvědčuje tomu, že osud obou ´Pardubek´ bude odlišný - na rozdíl od dvouleté "retardované" ´Pardubky´, která s nevratně poškozeným mozkem prožije zbytek života v jedné z našich voliér, se ´Malá Pardubka´ pravděpodobně "vykrmí" do takové fyzické kondice, aby mohla prožít svůj život tak, jak to u veverky má být, tedy v divoké přírodě...