Každý, kdo někdy viděl naše snímky cca týden starých veverčat, a pak mu tatáž veverčata ukážeme živá, je šokován tím, jak jsou ve skutečnosti strašně maličká. Na fotografiích jsou totiž veverčata oproti realitě "zvětšená", protože formát fotky při zobrazení na displeji je někdy i několikanásobně větší než skutečná velikost mláděte. V realitě váží týden stará veverčí holátka i méně než 20 gramů a jsou kratší než lidský malíček, takže jsou velikostí srovnatelná s burákem.
Takto miniaturní holátka se krmí každé dvě hodiny, krmit se musí i v noci a při každém krmení vypijí necelý mililitr speciální náhražky mateřského mléka. Každé krmení holátka trvá dlouho i proto, že potravu ze stříkačky se speciálním dudlíkem musí dostávat doslova "po kapičkách" a podobně pomalé je i ruční "čůrání" po každém krmení. Do ruky je Katka bere mnohokrát, až do odstavení ve dvou měsících věku totiž každé holátko absolvuje více než 300 kojení...
Holátka se k nám obvykle dostanou jen jednou či dvakrát za rok, protože ale naše stanice funguje už 15 let, blíží se počet přijatých holátek dnes již stovce. Pokud nemají vnitřní poranění, nejen že se holátka dají "vypiplat", ale v drtivé většině případů je lze i vrátit do přírody. Opakovaně jsme se starali i o holátka mladší než týden, před dvěma lety Katka dokonce zvládla odchovat čtyři veverčátka stará pouhé 3 dny, ještě se zbytky pupeční šňůry na bříšku.
Naše letošní první holátka bohužel patří k těm smutnějším případům. Před týdnem, po vichřici, která prošla napříč celou republikou, jsme si jeli do Škvorce u Úval pro týden stará holátka ze spadlého hnízda. To spadlo spolu s pokáceným stromem při likvidaci následků vichřice v místním parku a při pádu strom hnízdo rozdrtil. Ze tří holátek v hnízdě zemřelo jedno okamžitě a další dvě jsme si přebírali s řadou tržných ran na křehké kůži od větví a s řadou masivních hematomů po celém těle (poranění jsou viditelná i na snímcích).
Zprvu jsme se domnívali, že vzhledem k množství poranění (včetně krve v moči, která signalizuje vnitřní poranění) u nás holátka nepřežijí ani první noc, ze dvou veverčích holčiček je ale i po týdnu od přijetí jedna naživu. Vyhráno ale ještě zdaleka nemá, protože její zdravotní stav je stále jako "na houpačce". Vzhledem ke stavu, v jakém jsme ji přijali, je ale i to svým způsobem zázrak...