PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 16 let existence (od roku 2008 do konce roku 2023) prošlo 1.363 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2023, jsme přijali 53 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2023 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Horalé z Jeseníků

(04.06.2023 - 11:32)
Protože naše na veverčata specializovaná záchranná stanice sídlí v Polabí, máme to do hor daleko. Přesněji - do některých "jen" daleko, a do většiny hor hodně daleko... V horách se ale mnoho veverčat potřebujících pomoc nenachází (je v nich velmi řídké lidské osídlení, takže šance, že si ztraceného veverčete všimne člověk, je mizivá), a tak si tam pro veverčata jezdíme jen vzácně.

I tak ale naší stanicí za ty roky už pěkných pár "horalů" prošlo, a to snad ze všech hor, které v republice jsou - do nám nejbližších Krkonoš a Jizerských hor jezdíme téměř každý rok, ale byli jsme si pro veverčata i v tak od nás vzdálených pohořích jako jsou Moravskoslezské Beskydy, Šumava, Český les či Krušné Hory.

I proto jsme na konci května, když jsme jeli pro tři veverčata nalezená u horské vísky Chebzí za Jeseníkem, neúspěšně lovili v paměti, kdy jsme v pohoří Hrubý Jeseník byli naposledy. Prozradila nám to až naše evidence - před dlouhými třinácti lety...

Veverčata z hor, jedno z jakých, vždy mají jedno společné - v tamních drsných podmínkách přežijí jen ti nejhouževnatější, a tak to bývají prckové s tuhým kořínkem, hustou srstí a velkou chutí k jídlu. Platí to i pro letošní nalezence z Jeseníků, přesněji pro dva z nich, kteří měli větší štěstí než jejich sourozenec.

Tři veverčí sourozenci se totiž zřítili z hnízda na vysokém stromě a zatímco dva dopadli do podrostu, třetí spadl o kousek vedle na kamenitou lesní cestu a na následky vnitřního zranění zemřel v autě během převozu k nám. Jak ale ukazují přiložené snímky, dva zbylí sourozenci, čtyřtýdenní rezavá holčička a černý klučina (s rezavým lemem kolem bílého bříška), jsou dnes už ve výtečné kondici. Tak snad budou s novým životem v teplé polabské nížině spokojení...