PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 16 let existence (od roku 2008 do konce roku 2023) prošlo 1.363 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2023, jsme přijali 53 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2023 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Sandy aneb Cesta tam a zase zpátky

(03.09.2023 - 11:17)
Víte, kolika let se dožívají veverky? V zajetí, mají-li k dispozici velkou voliéru a pestrou stravu, dosáhne většina veverek věku 7 až 8 let, což můžeme doložit na osudu mnoha "chlupáčů", které kvůli nějakému handicapu nebylo možné vypustit do přírody a zůstali natrvalo u nás. Rekordmanem byl sameček Krýťa, jeden z hrdinů knížky ´Veveřácká kronika´, který se dožil pozoruhodných 11 let.

Nejstarší veverkou z osmi, které u nás momentálně trvale žijí, je devítiletá samička Sandy. Do stanice jsme si ji přivezli z Prahy v polovině dubna roku 2014 jako velké dvouměsíční mládě, nalezené na zemi, kde se nekoordinovaně točilo na místě a nedokázalo vylézt zpět na strom. Po pádu z výšky na hlavu utrpělo těžký otřes mozku s následným otokem, takže ho čekala dlouhá léčba a rehabilitace.

Po několika měsících u nás se ale stav Sandy výrazně zlepšil a ač jí drobné poškození mozku zůstalo, dosáhla téměř stavu normální zdravé veverky. Zvažovali jsme tedy, zda by přece jen nezvládla návrat do přírody, aby nemusela prožít zbytek života v zajetí. Protože jsme si ale nebyli stoprocentně jistí, zda to zvládne, rozhodli jsme se ji "zkusmo" vypustit nikoliv na některém z lesních výpustných míst, ale přímo u nás na zahradě.

Sandy jsme vypustili v polovině září 2014 a umožnili jí vracet se otevřenými dveřmi zpět do voliéry. Samička sice dobrovolně odešla, ale každý den ráno před 8. hodinou na nás čekala před (na noc zavřenými) dveřmi voliéry. Jakmile jsme jí dveře otevřeli, vběhla do voliéry, najedla se, někdy si i zdřímla a opět otevřenými dveřmi odběhla zpátky ven na zahradu a dál do sousedního lesíka. Většinu dne a celé noci tedy trávila jako divoká veverka v přírodě a jen na několik desítek minut dopoledne se vracela do voliéry.

Takto "na půl cesty" mezi voliérou a přírodou Sandy prožila následujících 8 měsíců, od podzimu 2014 až do jara příštího roku. K radikální změně došlo 1. dubna 2015, kdy po ranním příchodu už z voliéry neodešla, ustlala si v budce a otevřenou voliéru neopustila ani v dalších dnech. Vše se vysvětlilo několik dní poté, když Sandy v budce ve voliéře porodila...

Jako prvorodičce se jí narodilo jediné mládě, černá holčička. Přes své částečné postižení se o ni Sandy vzorně starala, dcerku odkojila a nám se její zdravé a silné mládě podařilo přiřadit k jiným nalezeným veveřátkům, s nimiž jsme ho vypustili do přírody. Maminka Sandy ale i po odstavení mláděte odmítala voliéru opustit a rozhodla se dobrovolně pro život v zajetí.

Od té doby, tedy už déle než osm let, Sandy žije ve velké voliéře na zahradě a je i kvůli svému pozoruhodnému osudu jednou z našich nejmilovanějších veverek. Je ve dvou ohledech jedinečná - je to jediná z veverčích samiček, která u nás zůstala z vlastní vůle a též je jedinou veverkou, která u nás v zajetí porodila.

I dnes, tedy ve věku devíti a půl roku, je Sandy ve výtečné kondici a na pohled se nijak neliší od časů, kdy před osmi lety žila v hnízdech na stromech sousedního lesíka. Vypadá tedy úplně stejně jako na přiloženém osm let starém snímku, na němž je spokojená Sandy v budce ve voliéře společně se svou tehdy 6 týdnů starou (ještě kojenou) dcerkou.