PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 13 let existence od roku 2008 do konce roku 2020 prošlo 1.177 nalezených veveřátek z celé České republiky. Letos, v roce 2021, jsme zatím přijali 73 veverčat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2020 najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika




O veverkách v časopise "Příroda"

(28.04.2013 - 15:20)
O velké články o veverkách letos na jaře není nouze. Před nedávnem jsme zde upozorňovali na náš text "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách", který v rozsahu deseti stran vyšel v dubnovém čísle časopisu "Naše příroda", a shodou náhod jen o pár dnů později vyšel další obsáhlý veverčí text v časopise "Příroda". Denisa Mikešová, autorka článku nazvaného "Zranitelní stromoví akrobati", se při jeho přípravě na podzim přijela podívat do naší záchranné stanice, a tak se v něm píše i o osudech některých z našich veveřích nalezenců. Příslušné číslo "Přírody" s označením 5/2013 poznáte podle vydry na obálce.

Shledání

(24.04.2013 - 10:49)
V předchozích dnech jsme si z nejrůznějších míst republiky přiváželi jen samé veverčí kluky (mj. z Nové Paky, Prahy či Lipinky u Mohelnice), až se nám v pondělí "skóre" (kluci/holky) letos přijatých mláďat vyšplhalo na 17:5. Trochu ho snížil až včerejší výjezd, který patří k těm nejkurióznějším, jaký jsme kdy zažili. Zuzka Pokorná z pražské záchranné stanice v Jinonicích nám předala kontakt na paní Davidovou, která na chodníku před domem našla veverčí mládě. Když jsme dojeli do Prahy na Pankrác a 5 týdnů starou veverčí samičku přebírali, zatelefonoval další nálezce veverky (pan Čmel) a ukázalo se, že ji našel nejen v Praze, ale dokonce ve stejné ulici, o pouhé 2 domy dále. K vyzvednutí druhého mláděte, opět samičky, nám tedy stačilo pěšky ujít jen asi 30 metrů... Obě veverčí holčičky byly velmi zesláblé a dehydrované, takže z hnízda musely vypadnout pravděpodobně už o den dříve a při marném hledání matky se samy potulovaly po okolních zahradách, než se spolu znovu shledaly v naší transportní přepravce. Jedna z rezavých samiček je již úplně v pořádku, druhá má potlučený čeníšek, ale nejde o nijak vážné poranění. Prožitý zážitek hladovění si sebou obě sestry ještě pár dní ponesou, takže momentálně patří mezi naše nejvzornější strávnice...

Klučina s jizvou

(20.04.2013 - 13:03)
První polovina tohoto týdne byla pro nás mimořádně hektická - ve čtyřech dnech jsme šestkrát jeli pro nalezence (nejdále až do Brna), přičemž ve čtvrtek jsme vyjížděli dokonce třikrát (ráno: Brandýs nad Labem, po obědě: Kostelec nad Orlicí, večer: Mladá Boleslav). Na fotografiích představujeme letošního zatím největšího smolaře, 6 týdnů starého kluka, kterého jsme si v úterý přivezli z Prahy. Veveřáka přinesla nálezcům kočka, která mu naštěstí nestihla výrazněji ublížit, o několik dní dříve si ale mládě pravděpodobně o drátěný plot roztrhlo kůži na noze a bez lidské pomoci by s určitostí zahynulo. Obrovská tržná rána se táhla od třísel až ke "kolenu" a kůže se na obou stranách otevřela tak, že měl veveřák celé stehno "odkryté". Náš "dvorní lékař", MVDr. Petr Pohořalý z kolínské veterinární kliniky, odstranil části již nekrotické kůže, ránu vyčistil a podařilo se mu ji sešít. Dnes, po čtyřech dnech na antibioticích, je veveří kluk stále slabý a byť se rána zatím hojí slušně, zdaleka ještě nemá vyhráno. Na snímku "v dlani" je veveřák těsně po přijetí k nám, dva "portrétní snímky" jsou z dnešního rána a na čtvrtém snímku je zastehovaná rána na stehně.

Veverčí jesle

(16.04.2013 - 11:06)
Za poslední dva týdny se nám ve stanici sešlo 7 hodně malých mláďat a tak jsme jejich přítomnosti využili k pořízení snímků zachycujících "veverčí jesle". Jako první se k nám už před 14 dny dostali 3 tehdy 8 dní staří sourozenci z Chomutova (psali jsem o nich ve zprávě "Bratři v triku"), kteří nejen že všichni přežili, ale skvěle se jim daří a rostou z nich pořádní valibuci. Před týdnem k nim přibyla další trojčata (2 kluci a 1 holčička), která nám předali manželé Makoňovi ze Záchranné stanice živočichů v Plzni. Ti za sebou mají hrozivý zážitek, protože byli nalezeni ve shozeném hnízdě společně s mrtvou matkou a dalším sourozencem. Sedmým "do party" je rezavý klučina "Inspektor Clouseau" z Prahy (psali jsme o něm v předchozí zprávě "U výslechu"). Všech sedm nových "sourozenců" u nás stráví ještě nejméně 2 a půl měsíce, než vyrostou a budou připraveni k návratu do přírody. Na tří společných fotografiích je všech sedm veverčat, zbylé dva snímky zachycují "bratry v triku" z Chomutova po přijetí k nám před 14 dny a jejich podobu dnes ráno.

U výslechu

(13.04.2013 - 12:06)
Za poslední roky jsme si přebírali veverčata už od několika stovek nálezců, tak bizarní zážitek jako včera jsme ale ještě neměli. Ráno nám volali z jedné veterinární kliniky v Praze, že k nim kdosi přinesl mládě, chtějí si ho tam další 3 dny (do pondělí) nechat na pozorování, krmit ho Tatra-mlékem a zajímalo je jen, kdy mají přejít z mléka na kaši. Když jsme podle popisu zjistili, že veverčeti jsou necelé 3 týdny, snažili jsme se jim vysvětlit, že takhle malý nalezenec potřebuje dostat speciální náhražku mateřského mléka (kterou si dovážíme si zahraničí), protože Tatra mu s vysokou pravděpodobností spustí průjem, který ho může i zabít a i výživově jde o krmení zcela nedostatečné a nakonec se nám podařilo je přesvědčit, že si pro mládě okamžitě přijedeme.
Po příjezdu do Prahy nás ale místo předání mláděte čekal "výslech" od dvou veterinářek, které se od počátku netajily tím, že náš zájem o to si pro mládě okamžitě přijet je extrémně podezřelý a nemůže být motivován ničím jiným než tím, že mládě chceme prodat... Petr jim více než hodinu odpovídal na desítky otázek, ukázal knihu a publikace o veverkách, které jsme napsali, poskytl jim kontakty na veterináře s kterými spolupracujeme, nabízel jim, ať zavolají do sídla ČSOP či do jiných záchranných stanic, kde nás znají, vše marně... Ani předvedení našich webových stránek s popisem stovek přijatých mláďat, fotografií voliér, návodu na výrobu krmítek či snímků z vypouštění mláďat veterinářky nepřesvědčilo, protože na web "si můžeme napsat co chceme" a klidně to prý můžou být fotomontáže...
Celé dohadování nakonec skončilo tím, že Petr jedné z veterinářek nabídl, ať jede spolu s ním a s mládětem k nám, aby si mohla podmínky u nás prohlédnout a podle toho se rozhodnout, zda si skutečně vymýšlíme či nikoliv a mládě nám podle toho buď předat nebo si ho odvézt zpět. "Inspekce na místě" naštěstí pro mládě dopadla dobře, takže u nás smělo zůstat a my jsme naopak přítomnosti paní veterinářky využili ke konzultaci s akutním medicínským problémem u jednoho ze starších mláďat.
Třítýdenní veverčí kluk, kterého si můžete prohlédnout na snímcích z dnešního rána, od nás ale po tomto "zážitku" samozřejmě nemohl dostat jiné jméno než Inspektor Clouseau.

Veverky v Naší přírodě

(11.04.2013 - 13:32)
Na novinové stánky právě vstupuje letošní 2. číslo časopisu "Naše příroda" s veverkou na obálce. A protože nám to redakce nabídla, naleznete uvnitř na 10 tiskových stranách náš text "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách", doprovozený fotografiemi jak divokých veverek, tak mláďat z naší záchranné stanice. Jak je zřejmé z jeho názvu, článek není ani o nalezencích ani o záchranné stanici, ale pokusili jsme se v něm shromáždit nejčastější omyly, které se o divokých veverkách a způsobu jejich života objevují a uvést je na pravou míru. Budeme rádi, když si časopis koupíte, nejen kvůli našemu textu - "Naši přírodu" totiž máme už léta předplacenou proto, že vždy nabízí zajímavé čtení a skvělé fotografie.

Ztracená

(08.04.2013 - 13:35)
Po víkendu se nám "veverčí školka" rozrostla už na 10 letos přijatých mláďat a k naší radosti se zatím všem dobře daří. Na snímcích je dvojice šestitýdenních mláďat, které jsme si včera přivezli ze dvou míst v Praze - tmavší kluk byl nalezen v Ďáblickém háji a světlejší holčička v Bráníku. Samička, kterou našla rodina Gironiových, jak zmateně bloudí po silnici a zoufale se přidává ke kolemjdoucím, musela být od matky ztracená nejméně 2 dny, protože byla zcela dehydrovaná a hladová, a doslova na kost vyhublá. Zatímco stejně starý klučina váží 102 gramy (což je v jeho věku správná váha), holčička má díky hladovění o 30 gramů méně. Za pouhý den u nás ale tak ožila, že při fotografování předvedla hned několik neodolatelných póz...

Bratři v triku

(03.04.2013 - 12:43)
Tyhle tři prcky jsme si včera před půlnoci přivezli až z Chomutova. Do tamního zooparku je přinesl neznámý pán, který pokácel strom a v koruně našel hnízdo se třemi veverčaty. Mláďata jsou pouhých cca 8 dnů stará, bez viditelných poranění, jen byla zcela dehydrovaná a samozřejmě utrmácená z 200kilometrové jízdy autem. Osmidenní veverčata se nám v předchozích letech sice již několikrát podařilo odchovat (mezní hranicí pro šanci na přežití je u veverčat stáří alespoň 7 dnů), vždy ale více než na našich schopnostech záleželo na štěstí. Takto malá mláďata (váží pouhých 27 gramů) musí být trvale na elektrické dečce a i při krmení (každé 3 hodiny včetně noci) musí být zabalená, aby ani na chvíli neprochladla. Zatím jsou úplně holá, bez srsti a jen výrazné drápky nasvědčují, jací šplhouni by z nich mohli vyrůst. Za kuriózní považujeme fakt, že všichni tři nalezenci jsou kluci, protože u všech trojčat, která se k nám v minulosti dostala, nikdy "ženský element" nescházel...