PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 13 let existence od roku 2008 do konce roku 2020 prošlo 1.177 nalezených veveřátek z celé České republiky. Letos, v roce 2021, jsme zatím přijali 73 veverčat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2020 najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika




Pygmej a Richard

(29.09.2013 - 17:47)
Fotografiemi z dnešního rána se vracíme k osudu dvou našich smůlovatých nalezenců, které jsme představovali v předchozích zprávách. Jen dobré zprávy máme o samečkovi z Prahy, o němž jsme psali poprvé ve zprávě "Smolař roku". V Praze 3. srpna nalezený potrhaný klučina se zlomenou nohou zvládl rekonvalescenci po operaci (při které mu bylo odstraněno těžce poraněné oko) ve velkém stylu, takže je již týden ve venkovní voliéře. Jednooký sameček dostal jméno Richard a užívá si jak svobodného pohybu bez ochranného krunýře kolem krku, tak čerstvých vlašských i lískových ořechů. Složitěji je na tom miniveveřák, o němž jsme psali ve zprávě nazvané "Pygmej". Za 2 týdny u nás sice přibral 10 gramů (ze vstupní váhy pouhých 33 gramů), to je ale sotva čtvrtina normálního tempa růstu, takže na vině jeho "pygmejství" je buď deficit růstového hormonu nebo jiná nefunkčnost některého z jeho orgánů. Veveřák, který má stále miniaturní rozměry větší myšky, je sice momentálně zdravotně v pořádku, prognóza jeho osudu je ale nejistá, protože organismus mu může kdykoliv selhat. Doufáme, že se dožije alespoň několika měsíců, protože tak veselé a optimististické veverče jsme u nás už dlouho neměli. A teď k fotografiím. Na jedné fotografii je Richard (s již srostlým pravým očním víčkem) ve voliéře, na zbylých třech snímcích je Pygmej při dnešním krmení a při "pózování" na polévkové lžíci.

Přednášky o veverkách

(24.09.2013 - 12:02)
Na podzim a v zimě se vždy zastaví "přísun" mláďat veverek k nám do záchranné stanice a tak máme trochu víc času i na jiné aktivity. V předchozích letech jsme přijali pozvání k několika přednáškám, naposledy jsme byli dvakrát v Praze, v Toulcově dvoře a v Domě ochránců přírody. V případě zájmu jsme v období od října do cca března příštího roku ochotni s některou z našich přednášek s doprovodnými fotografiemi přijet kamkoli (tématem přednášky můžou být veverky jako takové, nebo práce s mláďaty v záchranné stanici, nebo osudy veverky Pinky a knížka Veveřácká kronika). Žádný honorář za přednášku nepožadujeme (výtěžek z dobrovolného vstupného ve prospěch naší záchranné stanice samozřejmě neodmítneme), přednášet můžeme pro veřejnost i uzavřenou skupinu, jediným požadavkem pro místního "pořadatele" je zajistit organizaci přednášky (tedy sál a propagaci) a základní technickou "podporu" (PC + projektor pro reprodukci fotografií, které si sebou vozíme na flashdisku). V případě zájmu prosím pište na mail zona@veveratka.cz, kde domluvíme podrobnosti.

Pygmej

(15.09.2013 - 10:24)
Nejmenší veverče, jaké se nám kdy dostalo do rukou, jsme si včera přivezli z Prahy, kde ho pod stromem v oboře Hvězda našli manželé Nepejchalovi. Ač je to neuvěřitelné, trpaslíčkovi na snímcích je už více než 5 týdnů, ač jeho velikost a váha odpovídá mláděti sotva polovičního věku. Konkrétně - v 5 týdnech mládě může vážit až 120 gramů, zatímco totálně podvyživený klučina z Prahy má pouhých 33 gramů, což je běžná hmotnost mláděte cca 14 dní starého... Pro porovnání velikosti jsme veveřáčka vyfotili vedle vlašského ořechu a kávového hrnečku, na snímcích je patrný i nepoměr jeho velké hlavy oproti rachitickému tělíčku a hlavně nepřirozeně obrovské oči. Mládě muselo být bez potravy několik dní, možná i více než týden, aby takto doslova "koncentráčnicky" ztratilo na váze. Zda "pygmej" z Hvězdy následky této hladovky přežije zatím samozřejmě nedokážeme říct, jeho vůle k životu je ale stejně tak obdivuhodná jako nadšení, s jakým se zvedá z pelíšku ve vyhřívané dečce a vrhá ke stříkačce s náhražkou mateřského mléka.

Opozdilci

(12.09.2013 - 11:36)
Příval nalezených mláďat z druhých vrhů u nás každoročně vrcholí v srpnu, i v září ale pokaždé přijmeme ještě několik "opozdilců". Dvě veverčata, pro která jsme si jeli v úterý, zvýšila počet letos přijatých mláďat na "kulatých" 120. Zatímco jediným (a snadno řešitelným) problémem samičky nalezené u Plzně bylo větší množství blech a klíšťat v kožichu, klučina z Prahy-Kobylis je na tom hůře. Ztracený z hnízda byl nejméně den a přenocoval zřejmě na zemi v křoví, takže silně prochladl a má silný výtok hlenu z nosních dírek, který mu (spolu s potlučeným čumáčkem) komplikuje dýchání. Pravidelná strava, dostatek spánku a teplo však mívají při léčení zázračné účinky nejen u lidí...

Iron Man

(01.09.2013 - 12:03)
Ač se to běžně neví, veverčata jsou v dětství velmi závislá na blízkosti sourozenců. Až do šesti týdnů vůbec neopuštějí hnízdo a čas tráví spánkem, promotaná navzájem. I když pak hnízdo začnou opouštět a prozkoumávat okolí, stále se ještě nejméně další měsíc pohybují pohromadě a nadále přespávají společně. U ztracených mláďat se tedy k hladu a žízni přidává i psychické trauma z osamění. Právě to si teď 5 dnů prožil (v předešlé zprávě popsaný) hnědorezavý sameček, který musel zůstat po operaci oka nejen v ochranném krunýři kolem krku, ale i v izolaci od ostatních mláďat. Dnes ráno jsme usoudili, že rána se hojí dobře a tak jsme ho na chvíli pustili "na návštěvu" k dalším mláďatům, trojčatům, která jsme si před pár dny přivezli z Prahy. To, co se v přepravce vzápětí rozpoutalo, je dobře vidět na snímcích. Trojčata se sice chvíli bála, jaké podivné stvoření "v masce" se to k nim blíží, nadšený rekonvalescent se na ně ale doslova vrhl a několik minut se po nich blaženě válel a metal s nimi v jednom chumlu kotrmelce...