PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

Některá veverčí mláďata zažijí po pádu z hnízda na zem opravdu strašlivé věci. Tři týdny starou veveří holčičku (v tomto věku mají veverčata ještě zalepené oči) pravděpodobně poranila a z veverčího hnízda vyhodila straka, která je jedním z plenitelů veverčích hnízd (straky jsou masožravé a dokáží veverčata v hnízdě uklovat). Nalezené veverče totiž mělo ve slabinách dva velké klovance, z nichž se vytvořily více než půl centimetru hluboké zanícené rány. Na veverče, ležící na zemi, poté nakladly svá vajíčka mouchy, z těch se rychle vylíhly larvy a ty nalezly jak do obou ran ve slabinách, tak do ušních otvorů a tlamičky veverčete. Veverče jeho nálezce odevzdal do (v posledních letech skvěle fungující) pražské záchranné stanice v Jinonicích, kde mu ještě před naším příjezdem stihla část muších larev z ran ve slabinách vytahat pečlivá ošetřovatelka Zuzka Pokorná. S čištěním jsme pokračovali u nás a po více než dvou hodinách jsme z ran i zvukovodu postupně pinzetou vytahali dalších více než třicet muších larev, ukrytých v nejhlubších záhybech ran i vnitřku ucha. Po následné důkladné dezinfekci ran, nasazení antibiotik a dalších podpůrných prostředků se zdravotní stav veverčí holčičky stabilizoval a po několika dnech se začala uzdravovat. Jak dokládá poslední ze čtyř snímků, dnes, po třech týdnech u nás, je veverče v plné zdravotní kondici a na hrůzu, kterou prožilo, už dávno zapomnělo.

Jak zde v pravidelných intervalech upozorňujeme, veverkám je vhodné pomáhat nejen v zimě, ale po celý rok. Pro samice je nejnáročnějším obdobím roku jarní a letní těhotenství a zejména kojení, kdy voda (stačí v misce umístěné kdekoliv tam, kde se veverky pohybují) a příkrm může zachránit život jak jim, tak zprostředkovaně i mláďatům. Speciální krmítko pro veverky lze umístit kdekoliv, kde veverky žijí - na strom v zahradě, v parku či v lese. Nepotřebujete k tomu ani žebřík, protože krmítko se připevňuje cca 150 cm od země, aby do něj šla snadno doplňovat potrava. Návod na výrobu krmítka i seznam toho, jak a čím ho plnit, najdete na našem webu (http://www.veveratka.cz/stranka/5-jak-vyrobit-veveri-krmitko.html), dokonalé veveří krmítko lze ale koupit i na e-shopu Zelená domácnost (http://www.zelenadomacnost.com/katalog/77-Domky-budky-krmitka-pro-jezky-veverky-plchy-zaby-Veverky). Konstrukci krmítka s námi Zelená domácnost konzultovala, takže výsledek má pomyslný "atest záchranné stanice Pinky" - je kapacitně dostačující, jednoduše čistitelné a pro divoké veverky takřka neodolatelné, jak dokazují i snímky z našich výpustných míst.

Schopnost přežití u veverčat je někdy až neuvěřitelná. Před dvěma týdny jsme přijali měsíc starou veverčí holčičku, nalezenou u Žatce v příšerném zdravotním stavu. S nálezci jsme zpětně rekonstruovali její "příběh" a ukázalo se, že veverčí matka zahynula o šest dní dříve a její mládě zůstalo samo v hnízdě kdesi v nepřístupném prostoru mezi střechou a stropem domu. Až po šesti dnech marného čekání na matku (a potravu v podobě mateřského mléka) se veverčeti podařilo najít otvor ve stropě a zřítilo se z výšky na schody. Zcela vysílené, dehydrované, potlučené a hlady umírající veverčí holčičče, vážicí pouhých 40 gramů (to je méně než polovina standardní váhy v tomto věku), jsme nedávali šanci na přežití, protože u malých veverčat už třetí či čtvrtý den bez potravy kolabují orgány a umírají hlady. Okamžitá intenzivní pomoc, sestávající ze zahřátí, zavodnění, kapaček, nasazení vitamínů a antibiotik a postupného "rozjídání" ale k naší radosti zabrala a po několika dnech se stav veverčete začal prudce zlepšovat. Dnes, po sedmnácti dnech u nás, již veveří holčička dosáhla trojnásobku původní váhy a je na nejlepší cestě k úplnému uzdravení a návratu do přírody. Stav veverčete těsně po přijetí dokumentují první tři snímky, ten poslední zachycuje jeho aktuální podobu z dnešního rána.

Vícepočetné vrhy nejsou u veverek vzácností, počet mláďat se obvykle pohybuje mezi třemi až pěti a vzácně může zkušená veverčí matka porodit až sedm potomků. Poměr pohlaví ve vrzích bývá vyrovnaný, u lichého počtu mláďat obvykle převažují kluci. I proto nás překvapila paterčata z Krkonoš, která se k nám dostala kvůli pokácení stromu v lese, v jehož koruně bylo hnízdo - všech pět sourozenců jsou totiž holčičky! I když se k nám paterčata za 8 let existence naší specializované veverčí záchranné stanice dostala už více než desetkrát, ještě nikdy se nestalo, že by všech pět mláďat bylo stejného pohlaví. Veverčí "babinec" vám nabízíme jak na dvou společných snímcích, tak na dvou detailnějších fotografiích zachycujících relaxaci v pelíšku těsně po krmení.

Zvířata snášejí letní vedra stejně špatně jako lidé. Jen během včerejška jsme si přivezli 3 ztracená veverčata, všechna těžce dehydrovaná a na hranici kolapsu (počet letos přijatých veverčat se tak zatím zastavil na číslici 66). Na snímcích si můžete prohlédnout, jak se s horkem vypořádala skupina sedmitýdenních veverčat, stále ještě kojených (až do 8 týdnů věku nejsou mláďata veverek schopná přijmout jinou potravu než mateřské mléko či jeho speciální náhražku). Mláďata si udělala pohodlí na "střechách" svých zavěšených látkových domečků a rozvalila se tak, jak by od veverek asi nikdo nečekal.

Dnešní série fotografií dokazuje dvojí. Za prvé to, že veverky jsou mimořádně fotogenické, a za druhé to, že milují ovoce a zeleninu, často i takovou, s jakou by se v přírodě nemohly setkat. Celoročním základem zeleninového a ovocného veverčího jídelníčku jsou mrkev, jablko, hrušky a žampióny, sezónně pak i jahody, broskev, hroznové víno, třešně, borůvky, meloun, maliny, švestky či meruňky. Na posledním snímku s "jedenácti talířky" je každodenní várka ovoce a zeleniny, připravená před roznosem do voliér jak odrostlejším mláďatům (připravujícím se na návrat do přírody), tak handicapovaným veverkám, které u nás žijí trvale.