PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za dosavadních 17 let existence (od začátku roku 2008 do konce roku 2024) prošlo 1.402 nalezených veveřátek z celé České republiky.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2024 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika




Pinkin potěr

(15.04.2018 - 17:44)
Nalezených veverčat už jsme k nám z různých míst republiky letos stihli svézt dvacet, ty nejbáječnější ale máme přímo nad hlavou. Letošní první vrh naší odchovankyně Malé Pinky, která už čtyři roky od vypuštění trvale žije v okolí naší samoty, totiž momentálně bydlí přímo v obložení domu pod střechou. Mláďata, jejichž otcem je další náš odchovanec, sameček Bagoun, nás zvědavě z výšky sledují při veškerých činnostech na zahradě a občas si už troufnou na chvíli přelézt i do korun sousedních stromů. Během pár dní by veverčata měla při svých průzkumech zahrady objevit i krmnou plošinu s veverčím krmítkem, a pak je uvidí každý, kdo občas sleduje nepřetržitý živý přenos internetové televize Slow TV ze zdejší veverčí "vývařovny" (přenos si spustíte tady).

Čtyřikrát a (snad) dost!

(02.04.2018 - 13:27)
Jméno vísky Zichovec nedaleko od Slaného se nám hluboce vrylo do paměti už loni v létě, kdy jsme si tam k milé a obětavé rodině Králových během sedmi dnů dvakrát jeli pro nalezené mládě. Jako první tehdy vypadla z hnízda kdesi v nepřístupné části krovu pod střechou dvanáctidenní černá veverčí holčička a po týdnu její sestřička s kožíškem rezavým.
Neuvěřitelná "story" o nešikovné veverčí matce, která pravidelně ztrácí mláďata, ale pokračovala i letos. Před necelými třemi týdny jsme totiž ke Královým, vlastně už našim "starým známým", jeli celkově už potřetí, když ze stejné střechy vypadlo další mládě, tentokrát necelé tři týdny starý černý kluk. Od toho dne nejen že Královi okolí domu mnohokrát denně kontrolovali, ale dokonce na místě, kde byla loni i letos tři veverčata nalezena, rozložili staré peřiny, aby případné další mládě spadlo nikoliv na zem, ale "do měkkého".
I když nás ani na vteřinu nenapadlo, že by se podobná souhra zcela nepravděpodobných náhod mohla opakovat po čtvrté, před týdnem jsme do Zichovce jeli zas. Opět černý kluk se tentokrát zřítil přímo doprostřed připravené peřiny a ležel tam jen pár minut, než ho paní Králová při pravidelné "kontrolní veverčí obchůzce" našla.
Další den pak Královi dokonce složitě rozebrali část střechy, jen aby se definitivně vyjasnilo, jaký je důvod opakovaného padání. Hnízdo se jim skutečně podařilo najít a vyfotit, naštěstí už prázdné bez dalších mláďat. Hnízdo je bohužel umístěné na nevhodném místě, kde se ho veverce nepodařilo úplně utěsnit a navíc pod ním byla uvolněná prkna, takže veverčata neutěsněnými částmi hnízda vždy vypadla ven a poté klouzavým pádem po zateplovací fólii sjela dolů k okapu a dalším otvorem v přehybu fólie propadla až na zem.
Doufáme tedy, že ke Královým v létě, až bude mít tamní veverka znovu mladé, tentokrát už nebudeme muset (popáté) jet, protože dosavadních 1.200 kilometrů ze čtyř tamních "veverčích výletů" už nám k poznání krás tamní krajiny docela stačilo. :)
(Další informace najdete v popiskách pod čtyřmi přiloženými fotografiemi.)

Klučičí sourozenci ze Zichovce, kteří se u nás setkali po desetidenním odloučení (pro prvního jsme si jeli 16. března, pro druhého 25. března). Snímek je z dnešního rána (2.4.), oba kluci už na něm mají otevřené oči, i když oba jsme si přivezli ještě slepé. Jeden z brášků ze Zichovce vychrupává během převozu k nám (25.3.) v transportní přepravce s ohřívací lahví na dně, rozvalený v pleteném mini-košíčku. Dnešní (2.4.) ranní krmení pětitýdenního klučiny ze Zichovce. V srsti i ocásku má spoustu bílých chloupků, takže barva jeho srsti je raritní. Hnízdo veverky (vycpané retrívřími chlupy) pod rozebranou střechou v Zichovci. Jeho stavitelka od loňského léta do letošního jara postupně poztrácela čtyři potomky, takže se každý z nich sólově svezl v naší