PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

Naše pravidelné "veverčí zpravodajství" bude dnes mít netradiční podobu několika krátkých upozornění:

- I když si většina populace myslí, že veverky se rodí na jaře, mohou ty "nejrychlejší" veverčí matky porodit už na konci ledna. Dnes, v polovině února, už tedy v mnoha veverčích hnízdech po celé republice leží, přitulená či přisátá k matce, několikagramová a holá veverčí holátka. Myslete na to například tehdy, když se na zahradě chystáte pokácet nějaký strom!

- Od února proto nastává doba, kdy veverky nejvíc ocení lidskou pomoc. Těhotným, a zejména kojícím veverčím matkám, může naplněné veverčí krmítko a miska s vodou (kdekoli na zahradě na zemi pod stromem či na místě, kde se veverky pohybují) leckdy zachránit život, stejně jako veverčatům, která jsou na matku zcela odkázána. Chcete-li veverkám pomoci, krmte až do léta, protože hned po prvních vrzích se budou rodit od května i vrhy druhé. Dokonalé krmítko s naším "atestem" koupíte na e-shopu "Zelená domácnost" (https://www.zelenadomacnost.com/k/veverky).

- Nevíte-li, co do krmítka dávat, naleznete rady na našem webu (http://www.veveratka.cz/stranka/5-jak-vyrobit-veveri-krmitko.html). Dvě skvělé veverčí směsi, sestavené ve spolupráci s námi, prodává "Zelená domácnost" (https://www.zelenadomacnost.com/k/veverky).

- V některých bulvárních denících se občas objevují zprávy a fotografie z naší záchranné stanice. Upozorňujeme, že se tak děje bez našeho vědomí - tyto deníky si fotografie i texty "stahují" z našeho webu či Facebooku a obvykle ještě k tomu text upraví tak, že je zmatený či úplně nesmyslný.

- Máme-li čas, a pozve-li nás někdo, jezdíme jednou či dvakrát za rok po republice s přednáškami o životě divokých veverek i práci s mláďaty v naší záchranné stanici. Unikátnost přednášky, která proběhne ve čtvrtek 14. března (pod názvem "Fantastická paní veverková") v knihovně v Kolíně, je v tom, že na ní budeme oba (na všech předchozích přednáškách v Praze i jinde byl vždy jen jeden z nás). Informace o přednášce najdete na webu kolínské knihovny (https://www.knihovnakolin.cz/fotogalerie/fotka/fantasticka-pani-veverkova/1), pro případné zájemce z Prahy uvádíme, že rychlíkem trvá cesta do Kolína cca 40 minut.
.

Loni v září jsme tu (ve zprávě nazvané "Králík") psali o miniaturní veverčí holčičce, kterou jsme si v srpnu, starou pouhé dva týdny (a tedy ještě slepou), přivezli z Moravy. Jméno "Králík" dostala podle ukousnuté části ocasu, což měla na svědomí nejpravděpodobněji kočka nebo nějaký jiný veverčí predátor.
Jak rána na ocase, tak i další drobná poranění, se dobře vyhojily, a z prcka velkého jako lidský prst během následujících dvou měsíců vyrostla zdravá a v pravém slova smyslu roztomilá veverka. Zkrácený ocas ji sice v pohybu nijak neomezoval, přesto jsme ale raději zvolili výjimečný způsob jejího návratu do přírody nikoliv na některém z našich lesních výpustných míst, ale přímo na naší zahradě. "Králík" se nám odvděčila tím, že nejenže vypuštění (na začátku listopadu) vzorově zvládla, ale nastěhovala se do sousedního lesíka a v následujícím čtvrtroce od vypuštění se nám téměř každý den přišla na chvíli "ukázat" na zahradu, k některému z mnoha zdejších krmítek či pítek.
Kromě krátkého ocasu je "Králík" nezaměnitelná i svým kuriózním chováním. Snad jako následek traumatického zážitku z dětství (krvavé setkání s predátorem) totiž bere své "znovuzrození" a život ne jako něco všedního a nudného, ale jako dar. Projevuje se to tím, že si každou vteřinu svého života "užívá". Zatímco jiné divoké veverky se většinou chovají striktně účelově, a dělí svůj den mezi obstarání potravy, údržbu hnízda a co nejdelší spánek, "Králík" své bdění zaplňuje neustálými "zábavnými" vložkami. Vždyť proč po větvích stromu chodit "nudně" rovně, když si přece přesun po nich můžete jen pro radost z pohybu zpestřit rychlými spurty a následným "bržděním" či občasným efektním "vybráním zatáčky"? Proč se jiným veverkám vyhýbat, když na ně můžete vesele "vybafnout" a vyprovokovat je ke krátké honičce? A proč si sbírání javorových semínek nezpestřit tím, že se chvíli na kluzké trávě bláznivě honíte "sama se sebou"?
Jedním z nejslavnějších skečů britské komediální skupiny Monty Python byl ten o "Ministerstvu švihlé chůze", který dodnes recesisté z celého světa připomínají "dny švihlé chůze", během nichž se promenují po ulicích a snaží se napodobit své montypytonské vzory tím, že vykopávají nohy k hlavě, bláznivě klopýtají nebo chodí pozadu. Nikdy nás nenapadlo, že velkou propagátorku tohoto životního stylu najdeme i mezi veverkami, ale jakmile se "Králík" svým bláznivě-šťastným stylem prořítí přes zahradu, jsme si okamžitě jistí, že i dnešek byl dalším z jejích mnoha báječných "Dnů veverčí švihlé chůze"...