Jako každý rok (letos tedy už podvanácté) nabízíme v jeho závěru kompletní statistiku "veverčí sezóny" v naší specializované záchranné stanici. V roce 2019 jsme přijali z celé České republiky 78 mláďat veverky obecné (za 12 let naší existence jich bylo už 1.094). Ze 78 veverčat bylo 44 "holek" a 34 "kluků". Pokud jde o barevnost, nejčastěji byla zastoupena černá (27 mláďat), rezavých bylo 20, hnědorezavých 5, černých s rezavým lemem kolem bříška 12, mahagonových bylo 6 a hnědých 8. Drtivá většina mláďat se k nám dostala ve věku kolem 4 týdnů, tedy ještě slepých a s nutností několikatýdenního dokrmování speciální náhražkou mateřského mléka (právě na takto malá veverčata z celé ČR se cíleně zaměřujeme, protože úspěšná péče o ně je nejsložitější a předpokládá letitou zkušenost). Starali jsme se ale i o 4 úplná "holátka" bez srsti ani ne týden stará, vážící necelých 20 gramů a velikostí srovnatelná s burákem.
Ze 78 mláďat jsme při životě udrželi 65, u ostatních šlo o nalezence buď již v beznadějném stavu nebo s těžkými zraněními či postiženími neslučitelnými se životem. Z těchto 65 veverčat jsme 63 vrátili na speciálně vybudovaných výpustných místech do přírody, jedno mládě "z podzimu" bude kvůli nízkému věku vypuštěno až na jaře a jedno mládě u nás kvůli zdravotnímu handicapu zůstane natrvalo (a přidá se k dalším šesti starším handicapovaným veverkám, které u nás zůstaly v předchozích letech).
Drtivou většinu nalezených mláďat jsme si od nálezců sami dovezli. V roce 2019 jsme vyjeli do většiny krajů ČR, přičemž ty nejvzdálenější výjezdy (sídlíme u Kolína ve středních Čechách) vedly až na Moravu (Zlín, Brno aj.), Krkonoš, do Jizerských či Krušných hor.
Na 66 jízdách pro mláďata (výjezdů je méně než přijatých mláďat, protože mezi nalezenci byla i dvojčata, trojčata a čtyřčata) jsme letos najeli více než 16.000 kilometrů. Jen pro zajímavost - v dubnu, kdy jsme mláďat přijali nejvíc (16), jsme pro ně vyjížděli 12x.
Peníze na pokrytí chodu záchranné stanice sháníme co nejvíce vlastním přičiněním (například prodejem naší knihy "Veveřácká kronika"), naše rodinná stanice by ale nemohla fungovat bez sponzorské pomoci našich fanoušků (způsoby možné pomoci jsou zde na našem webu vypsány tady). Všem, kdo nám letos jakkoliv pomohli, a jejichž identitu jsme znali, jsme poděkovali soukromě, všem anonymním sponzorům děkujeme alespoň touto cestou.
Jen díky vám můžeme v takovém rozsahu veverkám pomáhat.
S veverčím pozdravem
Katka a Petr Soukupovi