PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 14 let existence (od roku 2008 do konce roku 2021) prošlo 1.250 nalezených veveřátek z celé České republiky. V roce 2022 jsme zatím přijali dalších 55 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2021 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika




Značkování teritoria

(31.01.2012 - 09:47)
Divoké veverky si pečlivě hlídají své teritorium a případným narušitelům ohlašují jeho rozlohu každodenním značkováním slinami a močí. Na snímku je veverka Connie, která se po probuzení z minispánku na své oblíbené větvi starého javoru okamžitě pustila "do práce" a důkladně si ji označkovala výměšky z koutků úst.

Hnízdo

(26.01.2012 - 09:38)
O veverkách si většina lidí myslí, že přepávají v dutinách stromů. Ve skutečnosti ale veverky tráví většinu času ve vlastnoručně vystavených hnízdech velikosti a tvaru míče na ragby, s dvěma vstupními otvory. Hnízda jsou důkladně vystavěná z větví, utěsněná lýkem a vevnitř vycpaná mechem, suchou trávou či jiným vhodným teplým materiálem.
Na sérii snímku je doslova vzorové hnízdo, které loni v srpnu vybudovala divoká veverka Connie pro svá tehdy dvoutýdenní mláďata. Na fotografiích z tohoto týdne je jedno z tehdejších mláďat, dnes již půlroční, které v hnízdě momentálně přespává. Podařilo se mi ho dvakrát vyfotografovat ve chvíli, kdy si hnízdo vylepšovalo a přinášelo si do něj zateplovací materiál. Na zbylých snímcích, pořízených o pár minut později, je dobře viditelné, jak mládě do hnízda zalézá.

Tak jde čas...

(23.01.2012 - 10:00)
O osudu slepé (a částečně retardované) samičky Lízy, která u nás ve stanici žije v jedné z voliér uvnitř domu, jsme již několikrát psali (naposledy loni 5. prosince ve zprávě "Líza"). Dnes nabízíme dvě fotografie, vzniklé v rozmezí 7 měsíců. Na prvním snímku je malá, 6 týdnů stará Líza loni v květnu, na druhé fotografii ze včerejška je Líza o 7 měsíců starší. Na snímcích je pozoruhodné, že na obou má Líza úplně stejný výraz "věčného dítěte", kterým nás den co den okouzluje.

Bílo

(20.01.2012 - 14:22)
Sice ne nadlouho, ale přesto v letošní zimě i zde v Polabí poprvé napadl sníh. Událost to byla nejen pro nás, ale i pro veverky - vždyť půlroční mláďata divoké veverky Connie, která se stále ještě zdržují v okolí, viděla "bílý svět" úplně poprvé.
O veverkách se traduje řada hloupostí, a jednou z nejčastějších je ta, že si nepamatují, kam si na podzim poschovávají zásoby oříšků. Tato fotografická série ale dokazuje pravý opak. Když jedno z mláďat Connie přišlo na krmítko až po ostatních sourozencích a našlo ho tím pádem prázdné, muselo si najít potravu z vlastních zásob. Bez sebemenšího zaváhání odběhlo do zahrady a vyhrabalo si ze země ořech, který si tam ukrylo na podzim. Celá situace je o to zajímavější, že místo s ukrytým ořechem našla veverka i přesto, že na zemi ležel napadaný sníh, který obvyklou podobu zahrady zcela proměnil.
Na sérii sedmi snímků je postupně vidět rozhlížející se veverku při hledání místa, kde si před časem ořech ukryla, následné hrabání a po nalezení ořechu vítězoslavné odběhnutí směrem k nedalekému stromu, v jehož koruně následovala zasloužená snídaně.

Námluvy

(16.01.2012 - 09:46)
Období rozmnožování a jemu předcházejících námluv bývá v laickém povědomí spojeno s jarem. U veverek se ale namlouvací rituály odehrávají mnohem dříve, už na přelomu prosince a ledna. Například divoká veverka Pinky, hrdinka knížky Veveřácká kronika, kdysi "odstartovala" jedno ze svých mnoha těhotenství dokonce už 23. prosince (podle data porodu a délky těhotenství lze totiž datum početí zpětně snadno dopočítat).

V předchozích dvou týdnech tak momentální vládkyně zdejší lokality, brzy již tříletá divoká veverka Connie, měla několik "pánských návštěv" a v korunách stromů jsme mohli pozorovat klasické námluvní rituály. Nebylo chvíle, aby Connie neměla některého z nápadníků v patách a protože při tom oba ztráceli ostražitost, bylo možné se k nim přiblížit na jindy nemyslitelnou vzdálenost.

Na prvních třech snímcích, pořízených z těsné blízkosti (s fotoaparátem jsem byla jen pár metrů od veverek, přímo pod kmenem stromu), je Connie na jednom z dřevěných visutých mostů, zavěšených mezi stromy v zahradě a na posledním snímku je její nápadník, rozrušeně se řítící po jejích stopách.
.

Fronta na snídani

(11.01.2012 - 10:23)
V okolí zdejší lokality se stále ještě pohybuje pět mláďat divoké veverky Connie z jejího loňského posledního vrhu. Občas se potkají i přímo na zahradě, nejčastěji na místech, kam jim chystáme potravu.
Díky tomu se mi podařilo pořídit společné snímky dvou veverek u jedné z veverčích "spížek" ve vykotlané dutině kmene starého ořešáku. Zatímco uvnitř dutiny si na vlašském oříšku pochutnávala drobná černá samička, vedle na kmeni už se už její stejně zabarvený nedočkavý bratr nemohl dočkat, až mu uvolní místo...

(Ne)tančící Jane

(08.01.2012 - 11:36)
O neoficiálním maskotu naší záchranné stanice, retardované samičce Jane, obvykle píšeme v souvislosti s léčebnými zákroky (naposledy v listopadu, po operačním čištění abscesu), dnes se ale spokojíme jen se třemi fotografiemi. Jane se nám totiž povedlo vyfotit v opravdu neodolatelných pozicích, které nechají vyniknout jejímu originálnímu a nezaměnitelnému vzhledu. A jen na vysvětlenou - i když by se tak mohlo zdát, Jane na jednom ze snímků není zachycená v taneční extázi, ale při čištění srsti...

Made in Schwegler

(04.01.2012 - 10:14)
O Vánocích jsem pod stromeček dostala svůj dávný sen, nádhernou (a co do trvalosti "věčnou") budku pro sýkorky od německé společnosti Schwegler, která se na krmítka a výrobky pro zvířata specializuje (v ČR výrobky Schwegler prodává chvalně známý e-shop Zelená domácnost, který má svou stránku i na Facebooku). Budku jsem měla pár dní umístěnou trochu proti jejímu účelu (ehm, vystavenou vedle postele), ale nakonec přeci jen skončila zavěšená v koruně věkovité ryngle na zahradě.

Každá nová ptačí budka, kterou zavěsíme v areálu naší záchranné stanice, se ale rychle stane objektem zájmu divoké veverky Connie. Letos tříleta samička, která od narození žije ve zdejším teritoriu, sice nejraději spí ve vlastnoručně postavených hnízdech, přirozená ženská zvědavost jí ale velí každou novinku ve svém teritoriu důkladně prozkoumat a samozřejmě si ji i náležitě "přivlastnit". Budku pro sýkorky Connie nalezla hned druhý den a na snímcích můžete vidět nezaměnitelný způsob, jakým si ji důkladně "otlapkala"...

Do nového roku... se šiškou

(01.01.2012 - 11:28)
První den roku bývá spojen s úklidem následků silvestrovských oslav, ani parta opilých mladých Angličanů by ale v místnosti nezvládla napáchat to, co dvě handicapované veverky s několika borovými šiškami. Slepé samičky Líza a Játrovka se na čerstvou pochoutku vrhají s obrovským nadšením a ve snaze dostat se k semínkům šišku doslova rozdrtí na prvočinitele. Protože nepotřebný "odpad" veverky pouštějí z pacek přímo pod sebe, během pár minut dokáží šiškovou drtí pokrýt většinu místnosti, v níž se po část dne mohou volně pohybovat.