PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

V prvních týdnech po porodu mají veverčata zalepené oči a otevírají je až mezi 28.-31. dnem života. Obvykle se tak stane postupně - nejprve se objeví úzká štěrbinka, pak se oko "rozlepí" a často až s několikahodinovým zpožděním se otevře oko druhé. Časový rozptyl třeba i tří dnů je u sourozenců běžný, takže není neobvyklé, že například u trojčat již jedno mládě na obě oči vidí, druhé se pyšní polootevřeným jedním okem a třetí sourozenec je ještě slepý.
Často si říkáme, že mláďata, která vyrůstají od útlého věku u nás, si vlastně prožijí dvojí překvapení. Nejen že prcci po otevření očí spatří "svět" kolem sebe se všemi jeho barvami a prostorem, ale navíc místo matky uvidí podivné obří dvojnožce, které dosud znali jen podle zvuků hlasů, dotyků a vůně potravy ze stříkačky.
Na prvním snímku je jedna ze "tří sester" z Prahy těsně po otevření levého oka, na druhé fotografii je jedna z jejích sester s ještě zavřenýma očima a na třetím snímku je celý "chumel" měsíc starých mláďat při spánku (trojici sester v něm doplňuje o několik dní mladší "kluk", nalezený v parku v Praze).

Divoká veverka Connie včera přenesla necelých 6 týdnů stará mláďata do budky na ořechu. Celé odpoledne si pak matka s dvěma mláďaty užívala výhledu do zahrady. Na třech snímcích je vždy Connie (hnědá, zcela vpravo) s jedním s černých mláďat, na čtvrtém snímku jsou 2 černá mláďata bez matky.

Nenadálé objevení rozkvetlých narcisů v louce dokáže i zkušenou divokou veverku pořádně vyvést z míry...

Tři poslední dny věrně ilustrují, jak se v naší "veveří" práci promíchavá radost s bezmocí...

V neděli večer jsme vyjížděli na Moravu, do Pozořic u Brna, kde velký hlídací pes chytil na zahradě sedmitýdenní veverčí mládě. Nádhernou rezavou samičku zmáčkl v tlamě, čímž jí zlomil zadní nohu a způsobil tržnou ránu na břiše. Už při příjezdu k nálezcům bylo zřejmé, že se záchrana zřejmě nepodaří - mládě bylo v těžkém šoku a se zjevnými projevy vnitřního poranění. Zahřátí i nasazení antibiotik bylo marné, v noci po příjezdu k nám samička zemřela.

Včera, v úterý, v osm hodin večer, jsme po telefonátu vyrazili do Prahy, k jízdě (zdá se) se šťastnějším koncem. Nálezce objevil v parku na zemi dva týdny staré mládě, které zřejmě spadlo jen chvíli před svým objevením, takže nebylo prochladlé ani nijak poraněné. Na první pohled suverénní klučina se dožadoval potravy vřískáním a poté se nadšeně uvelebil v "pelíšku" z hadříků na ohřívací lahvi v transportní přepravce .

Ještě v Praze nás zastihl další telefonát, takže místo jízdy domů jsme rovnou pokračovali na jih od Prahy, do Davle, kam jsme dorazili v půl jedenácté večer. Šest týdnů stará černá samička byla u nálezců už od neděle, takže si z krmení kočíčím mlékem "vykoledovala" průjem. Protože jsme při výjezdu, původně plánovanému jen do Prahy, sebou měli jen jednu přepravku a jednu ohřívací láhev, přestěhovala se v Davli do transportní přepravky na ohřívací láhev samička, zatímco klučina se přesunul za košili řidiče Petra a přímo na jeho holém těle spokojeně vyspával až do půlnočního návratu domů...

Dojde-li k nálezu celého vrhu mláďat (např. při pokácení stromu s hnízdem v koruně), obvykle v něm početně převažuji "kluci" nad "děvčaty". O to kurióznější je náš včerejší večerní příjem trojice sourozenců z Prahy, složené jen ze tří "holčiček".

Mláďata se k nálezci dostala po pokácení stromu na zahradě, v němž byla ukrytá v dutině v kmeni. Veverčátka jsou hodně malá, pouhé 2 týdny stará. Většinu těla již mají pokrytou slabou srstí, bříška ale mají ještě holá. Pokácení stromu přežila bez poranění a nálezce je okamžitě uložil do tepla, čímž jim zachránil život.

Dokrmení a odchov takto malých mláďat je složité a má vždy nejistý výsledek, v minulých letech se nám ale několikrát podařilo odchovat prcky ještě mladší (cca 1 týden staré), takže do "boje" o jejich záchranu vstupujeme - i vzhledem k jejich dobrému zdravotnímu stavu při příjmu - s mírným optimismem.

Mimochodem, dvě z veveřích holčiček mají atypické zabarvení srsti. Jak je dobře vidět na snímcích, mají na hřbetech efektní "závodnický" proužek...

...
ZAŘIZOVÁNÍ HNÍZDA
(15. března 2012)

Divoké veverky po porodu několikrát mláďata přestěhují do jiného hnízda, obvykle v týdenním až dvoutýdenním intervalu. Důvodem je snaha zmást predátory, kteří by si při dlouhém ponechání mláďat na jednom místě mohli hnízdo vyčíhat a mláďata v něm sežrat.

Divoká veverka Connie, žijící už téměř tři roky v těsném sousedství "areálu" naší záchranné stanice, letos poprvé porodila 14. února, takže jejím potomkům je již měsíc. Včera se nám ji podařilo vyfotografovat při zařizování nového hnízda, kam mláďata zřejmě přenese. Vybrala si k tomu velkou kmenovou budku na javoru, do které si postupně nosila větvičky, lýko a vlněné česance.

Bohužel, ne všechny osudy nalezených veverčat končí šťastně. Obecně totiž platí, že čím je nalezené mládě mladší, tím stoupá zdravotní riziko a roli hraje doslova každá minuta mezi nalezením a předáním do záchranné stanice.

Včera v noci jsme si do Prahy jeli pro necelé 3 týdny starou veveří holčičku, objevenou na asfaltovém chodníku ve vilové čtvrti. Nalezená byla ve dvě hodiny odpoledne, k nám se informace zprostředkovaně dostala bohužel až v půl deváté večer. I když jsme okamžitě vyjeli a u nálezců byli před desátou hodinou, mládě jsme převzali již zcela apatické a prochládající, takže přes veškerou pomoc zemřelo pár minut po příjezdu domů.

Poslední snímky z krmení mláďat jste na tomto webu mohli vidět před půl rokem, loni na konci léta. A protože další sezóna veverčích nalezenců právě začala, teď si tu snímků z "kojení" nějaký čas docela užijete...
Na fotografiích z dnešního rána jsou oba samečci z Věrovan u Olomouce, kteří jsou u nás od úterý 6. března. Poranění v obličeji u potlučenějšího z nich se dobře hojí a oba malí "parašutisté" jsou k naší velké radosti zdravotně v pořádku. Takto stará mláďata (cca 5 týdnů) je nutné krmit každé 4 hodiny.

V noci jsme si po dlouhé jízdě (od nás z Polabí do Věrovan u Olomouce a zpět) přivezli první letošní "parašutisty".
Ze tří veverčat, spadlých ze stromu na asfaltový chodník, bylo jedno okamžitě mrtvé, druhé potlučené a třetí relativně v pořádku. Podle jejich totální dehydratace si myslíme, že matka zřejmě zahynula a po nějakém čase se zoufalá a hladová mláďata ve snaze ji najít vyplazila z hnízda v koruně stromu a popadala z výšky na zem.

Dva rezaví veveří kluci, staří necelých 5 týdnů, teď po ránu (a po nakrmení a ošetření) vypadají výrazně lépe než v noci. Na detailním snímku světlejšího z nich je dobře vidět rozsah poranění v obličeji, rány jsou již vyčištěné a začínají se hojit. Vyhráno ale ještě nemá, protože případné vnitřní zranění po pádu z výšky se může projevit ještě i po několika dnech.

Mláďatům zachránil život vzorový přístup nálezců, rodiny Navrátilových, kteří mláďata uložili do tepla, nepokoušeli se je ničím krmit, na internetu nalezli kontakt na naši záchrannou stanici a okamžitě nám zavolali.

Vlašské ořechy si divoké veverky schovávají i do dutin ve stromech a do hnízd, většinu si jich ale na podzim zahrabou do země. Ve vrcholící zimě, kdy je země zmrzlá, se veverky k ořechům nedostanou, s předjarním táním ale ořechy vlivem vlhosti v zemi změknou a změní se ve vláčnou pochoutku. Tyto "jarní" ořechy jsou pak stejně čerstvé a chutné jako ořechy utržené na konci léta po dozrání přímo ze stromu.

Na snímcích je 7 měsíců stará veverčí samička, která se narodila divoké veverce Connie v posledním loňském vrhu na přelomu července a srpna. Včera si z úkrytu v zemi vyhrábla na podzim ukrytý ořech a vyšplhala si ho sníst do koruny javoru přímo před okny domu. Snímky jsou tedy pořízeny z bezprostřední blízkosti několika metrů.