PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 14 let existence (od roku 2008 do konce roku 2021) prošlo 1.250 nalezených veveřátek z celé České republiky. V roce 2022 jsme zatím přijali dalších 60 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2021 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika




Ořechy, ořechy, ořechy!!!

(28.09.2012 - 13:30)
V žebříčku největších veverčích pochoutek jsou na prvních místech ořechy. První jsou ořechy lískové, druhé ořechy vlašské. Výhodou ořechů vlašských je jejich snazší dostupnost a kvůli velikosti a tvrdší skořápce též delší trvanlivost a "úživnost". Pokud mají divoké veverky rostoucí ořešák někde ve svém teritoriu, tvoří ořechy základ jejich zásob na zimu a veverka jich zvládne na podzim poschovávat stovky kusů.
Vlašské ořechy proto používáme "ve velkém" i v naší záchranné stanici a po celý rok je rozvážíme do speciálních krmítek na výpustná místa, na kterých vracíme mláďata zpátky do přírody. Ročně tak spotřebujeme kolem 15 beden vlašských ořechů, což je množství, které nejsme schopni vlastními silami nashromáždit. Z ořechů rostoucích u nás na zahradě a v okolí dokážeme nasbírat kolem 7 beden, stejný počet tedy rok co rok získáváme od dárců, kteří se nám sami ozývají či je k tomu vyzýváme na našich webových stránkách.
Máte-li tedy doma jakýkoliv, třeba i drobný přebytek vlašských ořechů, můžete nám je poslat (či přivézt), v případě většího množství si pro ně i přijedeme. Nejjednodušší je nás kontaktovat mailem (pinky@veveratka.cz), ozveme se obratem. Protože nároky na "čerstvost" ořechů jsou u veverek stejné jako u lidí, je jedinou podmínkou, aby šlo o ořechy letošní, nanejvýš loňské (pokud byly dobře usušené).
Na "vašich" ořeších si pak budou pochutnávat leckteré z veverek, jejichž fotografie jste si zde v posledních měsících mohli prohlédnout...

Indiana Jones Jr.

(23.09.2012 - 15:51)
Mezi nalezenými veverčaty se občas objeví mládě, které má přirozený herecký talent. Přesně takové k nám dorazilo před několika dny. Letošní sto čtvrtý nalezenec, sedmitýdenní sameček z Pardubic, se kdykoliv při spatření fotoaparátu v okamžiku změní v dokonalého hollywoodského profesionála...

O chloupek lépe

(16.09.2012 - 11:05)
Tolik mailových dotazů na aktuální zdravotní stav mláděte, jako po zveřejnění předchozí fotografické sady (úterý 11.9.), jsme ještě neměli, a tak i dnes nabízíme aktuální snímky veverčí samičky, která se k nám před třemi týdny dostala s centimetr dlouhou muší larvou v nosní dutině. Tentokrát si už ale troufneme být mírnými optimisty. Zdravotní stav veverčete se totiž v posledních dnech začal pomalu zlepšovat, urputný průjem se zastavil a samička začala konečně trochu přibírat na váze. Dva ze snímků, pořízených dnes ráno, zachycují veveří pacientku ve společnosti její oblíbené společnice, která sice není živá, zato je ale trpělivá, hebká a příjemně hřeje.

Bojovnice

(11.09.2012 - 10:08)
Po dvou a půl týdnech se vracíme k osudu veverčí samičky, která se k nám dostala v kritickém stavu z Děčína. Zcela vysílenému a podchlazenému mláděti s masivním krvácením z nozder jsme z nosní dutiny vytáhli centimetr dlouhou muší larvu, rozhlodávající sliznici a vypouštějící do těla veverčete toxiny. Veverčí holčička od té doby prošla dvojím přeléčením antibiotiky, zdaleka ale ještě nemá vyhráno. Její "rozhozený" organismus se potýká s urputnými průjmy, samička jen pomalu přibírá na váze (je na cca 3/4 váhy, odpovídající jejímu věku) a špatně udržuje tělesnou teplotu, takže je trvale na elektrické dečce. Minulý čtvrtek otevřela oči a jak je v tomto věku u veverčat obvyklé, celý den tráví spánkem a probouzí se jen při krmení. Budoucnost veverčete je nejistá, protože jeho organismus byl v nejrizikovějším věku extrémně oslaben a kdykoliv během následujících několika týdnů ještě může selhat. Jisté už je, že pokud by samička přežila, zůstane natrvalo u nás, protože růstový deficit již nemůže dohnat a v přírodě by neměla šanci na přežití. Na třech snímcích je veverčí samička dnes ráno při (a po) krmení, na čtvrtém snímku je pro porovnání její velikost po převozu k nám.

Manekýnka

(07.09.2012 - 13:31)
Hlavní nápor mláďat z letních vrhů zažíváme každý rok v červenci a v první polovině srpna, zatímco září je vyhraženo už jen opozdilcům. Není tedy vyloučeno, že rezavá šest týdnů stará samička ("pořadové číslo" 103), kterou jsme si včera přivezli z Prahy, bude úplně posledním letos přijatým mládětem. I kdyby ne, v "top ten" nejkrásnějších mláďat roku 2012 by ale určitě obsadila některou z medailových pozic...

Heylia v garsonce

(04.09.2012 - 12:15)
Jak už jsme nedávno psali, trojice vzácných plchů lesních si u nás ve stanici na vypuštění počká až do příštího jara. Připravenou už tu mají speciální budku od proslulé společnosti Schwegler, jejíž nádherné "zvířecí výrobky" v tuzemsku prodává e-shop Zelená domácnost. Aby do té doby budka zbytečně neležela ladem, nechali jsme ji "otestovat" jednou z trvalých obyvatelek naší stanice, plšicí Heylií. Naplnila ji nadšením, jak je zřejmé z fotografií, kvůli jejichž pořízení jsme odklopili celou přední stěnu budky. Heylia, samička plcha velkého (Glis glis), se k nám před rokem dostala coby miniaturní mládě vážící 20 gramů (viz poslední archivní snímek), díky povaze opravdové gurmánky se ale její dospělá váha pohybuje kolem 170-190 gramů. Plši, kteří polovinu roku tráví v hibernaci (zimní spánek), totiž na "horší časy" ukládají veškerou snědenou potravu, a tak je jejich vzhled na konci léta opravdu blahobytný.