PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



Pinky: veverčí poradenská linka, tel. 606 070 632 / denně 8 - 20 h. /


Tento web kromě jiného podrobně zaznamenává i činnost naší (dnes již neexistující) rodinné záchranné stanice pro veverky, která nepřetržitě fungovala 18 let. Během její existence (od začátku roku 2008 do konce roku 2025) stanicí prošlo 1.451 nalezených veveřátek z celé České republiky.

Alternativu k tomuto webu najdete i na Facebooku tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji přímo u nás objednat najdete tady. Knihu vám odešleme nejpozději do 24 hodin od objednání.

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o stanici Pinky odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o stanici Pinky odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme před lety napsali pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Kompletní zpravodajství z 18 let činnosti záchranné stanice Pinky s mnoha fotografiemi je zaarchivováno na odkazu "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Uzdravená

(30.11.2011 - 10:32)
Teď v zimě, kdy k nám do stanice nepřicházejí nová mláďata, využijeme "volnějšího času" k návratu k osudům několika mláďat, jejichž příběh jsme zde "nakousli", ale už nedopověděli. Prvním z nich je samička z Potštejna z východních Čech, o níž jsme poprvé a naposledy psali 27.9. ve zprávě "Noční pacientka".

Dva měsíce starou černou samičku ošklivě poranila kočka, která před tím zakousla i jejího sourozence. Mládě mělo velkou tržnou ránu za krkem (plnou nakladených muších vajíček), bylo neschopné pohybu a v těžkém šoku na hranici kolapsu, takže při příjmu jsme se obávali, že nepřežije.

Naše nejhorší obavy se ale naštěstí nenaplnily, i když uzdravování bylo pomalé. Prvních několik dní byla samička paralyzovaná a funkčnost končetin se začala vracet až po týdnu, kdy se rána úplně vyhojila. Další týden pak mládě postupně rozpohybovávalo zadní nohy, aby se nakonec úplně uzdravilo.

Protože se k nám samička dostala v mnohem starším věku než jiná mláďata, byla od počátku zcela divoká a jakmile nabyla na pohyblivosti, nedalo se k ní již vůbec přiblížit. Na snímcích je tedy zachycena dvakrát nedlouho po přijetí k nám a na třetím snímku je již v její nejoblíbenější pozici, v rozběhové voliéře v šestimetrové výšce pod stropem, co nejdále od země a hlavně od nás.

Uzdravenou samičku jsme do přírody vrátili v letošní poslední výpustné várce mláďat. Při pravidelném doplňování potravy do krmítek jsme od té doby již dvakrát u výpustného místa krátce - mezi jinými - zahlédli i rychlé černé mládě. Rozeznávání "vypuštěnců" takto na dálku je již velmi obtížné, takže "ruku do ohně" za to nedáme, ale domníváme se, že v obou případech jsme viděli právě samičku z Potštejna...