PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



Pinky: veverčí poradenská linka, tel. 606 070 632 / denně 8 - 20 h. /


Tento web kromě jiného podrobně zaznamenává i činnost naší (dnes již neexistující) rodinné záchranné stanice pro veverky, která nepřetržitě fungovala 18 let. Během její existence (od začátku roku 2008 do konce roku 2025) stanicí prošlo 1.451 nalezených veveřátek z celé České republiky.

Alternativu k tomuto webu najdete i na Facebooku tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji přímo u nás objednat najdete tady. Knihu vám odešleme nejpozději do 24 hodin od objednání.

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o stanici Pinky odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o stanici Pinky odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme před lety napsali pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Kompletní zpravodajství z 18 let činnosti záchranné stanice Pinky s mnoha fotografiemi je zaarchivováno na odkazu "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Zub

(20.11.2012 - 10:50)
Černého veverčího kluka našla 6. května paní Komínková z Brna-Kohoutovic v lese pod stromem vypadlého z hnízda společně se sourozencem, který zemřel okamžitě po pádu. Pro potlučeného, vysíleného a těžce podvyživeného 4 týdny starého veveřáčka jsme si okamžitě dojeli a svedli pak dlouhý a komplikovaný boj o jeho záchranu. Veveřák měl postupně několik zdravotních komplikací, prodělal mimo jiné i zánět slinných žláz a po přechodu na pevnou stravu se mu zlomil hlodák (proto jsme ho pojmenovali Zub). Kvůli opakované léčbě promeškal obvyklý termín vypuštění spolu se stejně starými mláďaty na začátku července (do přírody mláďata vracíme ve 3 měsících věku), a tak se postupně "seznámil" ještě se třemi dalšími skupinami mladších veverčat, s nimiž se vždy (marně) připravoval na vypuštění. Do plné zdravotní kondice, kdy jsme si byli jistí, že je opravdu schopen se o sebe v přírodě stoprocentně postarat, se Zub dostal až na začátku října, tedy až jako půlroční teenager. Vzhledem k jeho těžkému osudu jsme se nakonec rozhodli pro mimořádné řešení a nevypustili ho na některém z výpustných míst, ale přímo u nás na zahradě, v areálu záchranné stanice, abysme ho ještě nějaký čas měli "pod dohledem". K naší velké radosti zatím Zub ze zdejší lokality neodešel a žije v budkách a hnízdech přímo na stromech na zahradě i v přilehlém akátovém lese. Za poslední měsíc jsme ho vždy alespoň krátce viděli každý den, při obvyklých činnostech divokých veverek (sháňka potravy, zateplování hnízda...). Dnes Zub oslavil první měsíc na svobodě, což připomínáme jak jeho úplně první fotografií z května (po přijetí k nám), tak několika snímky z posledních dní, na nichž se v lese předvádí již jako skutečný Tarzan.