PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



Pinky: veverčí poradenská linka, tel. 606 070 632 / denně 8 - 20 h. /


Tento web kromě jiného podrobně zaznamenává i činnost naší (dnes již neexistující) rodinné záchranné stanice pro veverky, která nepřetržitě fungovala 18 let. Během její existence (od začátku roku 2008 do konce roku 2025) stanicí prošlo 1.451 nalezených veveřátek z celé České republiky.

Alternativu k tomuto webu najdete i na Facebooku tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji přímo u nás objednat najdete tady. Knihu vám odešleme nejpozději do 24 hodin od objednání.

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o stanici Pinky odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o stanici Pinky odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme před lety napsali pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Kompletní zpravodajství z 18 let činnosti záchranné stanice Pinky s mnoha fotografiemi je zaarchivováno na odkazu "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Šumavák po třech týdnech v přírodě

(20.05.2018 - 13:06)
Drtivou většinu nalezených veveřátek vypouštíme ve věku kolem tří měsíců zpět do přírody na speciálních výpustných místech ve velkých lesích, což znamená, že o jejich dalším osudu už nemáme žádné zprávy. Přesto se nám občas podaří některého z našich odchovanců pozorovat nejen v prvních hodinách a dnech po vypuštění, ale někdy i po mnoho měsíců. Většinou jednou za rok si totiž některé z oblíbených mláďat vypustíme přímo u nás, na zahradě v areálu záchranné stanice. Letos se tohoto privilegia dostalo "Šumavákovi", hnědému klučinovi, nalezenému loni v září ve Stožci na Šumavě. Veveřák, o němž jsme už dvakrát psali (loni 24.9. a letos 14.1.), byl ve velmi zbědovaném zdravotním stavu a protože jeho rehabilitace byla dlouhá a komplikovaná, zůstal u nás přes celou zimu. Do přírody jsme ho tou pro něj nejsnazší cestou, tedy otevřením dveří voliéry, vypustili před třemi týdny a byli jsme napjatí, zda okamžitě zmizí či zda si alespoň pro začátek svého "volného" života zvolí zahradu a její okolí. K naší velké radosti si vybral druhou variantu, a tak ho už tři týdny každý den letmo vídáme v korunách stromů či u krmítek. Šumavák se v prvních dnech po vypuštění několikrát na noc otevřenými dveřmi vrátil přespat do voliéry, velmi rychle ale podlehl svodům "divokého života" a nyní je už svým chováním, rychlostí a ostražitostí neodlišitelný od jiných divokých veverek žijících v okolí. Ke třem fotografiím Šumaváka, pořízeným v tomto týdnu na zahradě, přidáváme i jeho "kojenecký" snímek z loňského září.

Šumavák u jezírka na zahradě. Je snadno identifikovatelný podle tmavého ocasu, kontrastujícího s hnědým zbytkem těla. Šumavák v koruně stromu. Šumavák u jednoho ze speciálních veverčích krmítek na zahradě. Vzpomínka na Šumaváčkovo dětství. Takhle vypadal v září 2017 coby ještě kojené mládě.