PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

Letošního nalezence s pořadovým číslem 66 nám dnes přivezla Lucie Krákorová z Prahy. Na procházce v lese u Říčan s přítelem našli na zemi mrtvé mládě a vedle něj vysílené druhé. Prostřednictvím internetu v mobilu si na nás vyhledali kontakt a přímo z místa nálezu zatelefonovali, zda mají mládě sebrat či jak správně postupovat. Po konzultaci s námi ohledně velikosti a stavu mláděte ho uložili do košíku (místo plánovaných hub) a za necelé dvě hodiny od nálezu s ním přijeli k nám.

Pětitýdenní kluk Šídlo (jméno dostal od nálezců podle toho, že sebou cestou v košíku "šil") byl dehydrovaný a vyděšený, ale nezraněný a celkově ve slušném stavu. Po zavodnění a celkové zdravotní prohlídce ho pravděpodobně už dnes večer přidáme do skupiny (respektive "klubka") osmi jen o pár dní mladších mláďat, která jsme nashromáždili za posledních cca 10 dní.

Retardovaná veverka Jane dnes byla na další kontrole u MVDr. Pohořalého v Kolíně, spojené se zastřižením zubů. Zatímco rána na lopatce se úspěšně hojí (po sloupnutí původního obřího strupu se rána zatáhla strupem podstatně menším), přidal se nový symptom - začernalé zuby. Podle všeho jsou přinejmenším dva (ze čtyř) hlodáků Jane odumřelé, takže časem zřejmě vypadnou. Přičteme-li retardaci, celkovou neduživost, srdeční arytmii a další neblahé symptomy, nečeká Jane pravděpodobně nijak dlouhý život. Nic to ale nemění na její vůli k životu a optimismu, stejně jako na našem rozhodnutí jí zbytek života učinit co nejšťastnější.

Na snímcích z dnešního dopoledne je divoká veverka Cinkalka. Cinkalka je dcera nalezené veverky Cookie, kterou jsme odchovali v naší záchranné stanici a vypustili ji do přírody v létě roku 2008. Cinkalka se narodila před rokem a letos odchovala svá první mláďata. Celý svůj život prožila v lesíku sousedícím s areálem naší záchranné stanice a teprve po odchování letošních mláďat se odstěhovala do vzdálenějšího lesa. Momentálně se nám chodí "ukázat" jen jednou za 2-3 týdny.

Drtivá většina veverek, které se k nám do záchranné stanice dostanou, jsou mláďata ve věku plus/mínus 4 týdnů. Výrazně starší (či úplně dospělé) veverky se k nám dostávají jen zcela výjimečně, obvykle tak jedna za rok. Letošní "příděl" jsme si vyčerpali minulý týden, kdy jsme si z Prahy přivezli tříměsíčního veveřáka Pajdu, který byl odchycen v Radlicích kvůli zranění nohy (táhl za sebou zadní nohu a nebyl schopen jiného pohybu než plazení).

Odhadem tříměsíční sameček s námi absolvoval rentgenové vyšetření u MVDr. Pohořalého v Kolíně, které žádné závažné poranění pohybového aparátu neodhalilo. Svalové zhmoždění, pravděpodobně způsobené kočkou, v dalších dnech ustoupilo, a tak jsme divokého Pajdu umístili do jedné z venkovních voliér, aby se zbytečně nestresoval kontaktem s námi. Pohyb Pajdy se den ode dne viditelně lepší, takže se po doléčení bude moci vrátit do přírody.

Veverce Jane se po třech týdnech konečně odloupl obří strup, následek těžkého zranění lopatky a opakovaně čištěného abscesu. Ránu nyní už jen vysušujeme a čekáme na její definitivní vyhojení. Jane její zdravotní stav nijak neubírá na radosti ze života, užívá si všemožných pochoutek a pohybu ve velké voliéře uvnitř domu. Její vyděšený výraz na jedné z fotografií byl vyvolán hlukem způsobeným přeletem stíhačky nad domem...

Dnes nabízíme aktuální snímek "veveřích jeslí". Paterčata z Viničných Šumic v dalších dnech doplnila stejně stará dvojčata z Čelákovic a samička z Olšanských hřbitovů v Praze, takže ve společném "hnízdě" teď u nás spává 8 mláďat (3 kluci a 5 holek).

Poslední dva dny jsme měli takový blázinec, že jsme si ani nenašli chvilku na nový příspěvek na Facebook. Postupně jsme si totiž do stanice přivezli dalších 5 mláďat - cca měsíční dvojčata (sestry) z Čelákovic, měsíční holčičku z Olšanských hřbitovů v Praze, pětitýdenního kluka z Roztok u Prahy a poraněného tříměsíčního samečka z Prahy.
Na této fotografické sadě jsou dvojčata z Čelákovic, cca 3 týdny staré holčičky s ještě nerozlepenýma očima. Dehydrované a horkem "umořené" sestry se povedlo stabilizovat a momentálně již při krmení vzorně "spolupracují". Zatímco na jaře, v prvních vrzích, měly mezi nalezenci drtivou převahu černé veverky, v druhých vrzích je poměr černá / rezavá zhruba půl na půl.

Ve včerejším horkém pozdním odpoledni jsme měli dlouhý, 400 kilometrový výjezd - do Viničných Šumic jsme si k Janě Bačovské jeli pro letošní nejpočetnější "várku" mláďat, pro paterčata.

První setkání s lidmi měla cca třítýdenní mláďata hodně děsivé. V lese při těžbě dřevorubci pokáceli smrk, aniž by si všimli, že vysoko v jeho koruně je hnízdo veverky. To bylo tak dobře zamaskované, že si ho nevšimli ani ve chvíli, kdy pokácené stromy přivázali řetězem za traktor a vláčeli je k cestě. Jejich pozornost upoutalo až pištění, které se při vláčení stromu po zemi z jeho koruny ozývalo - nejprve se domnívali, že kmeny skřípou při odírání se o sebe, a až za chvíli jim došlo, že to křičí veverčata, vyděšená z hluku a nedobrovolné "jízdy" po zemi. Ve větvích stromu pak našli hnízdo s pěti slepými mláďaty.

Naštěstí na internetu nálezci prostřednictvím příbuzných našli kontakt na nás, a protože jsme okamžitě vyjeli, mohli jsme veverčata prohlédnout a zavodnit už pár hodin po nálezu u Jany Bačovské a následně je rychle převézt k nám.

Je to neuvěřitelné, ale pokud nemají nějaké utajené vnitřní zranění, vše nasvědčuje tomu, že jak pád hnízda ze stromu, tak následné vlečení za traktorem veverčata přečkala bez zranění. Tři kluci a dvě holky jsou i celkově v dobrém fyzickém stavu, dobře od matky živená - váží od 73 do 78 gramů. Jedinou drobnou nepříjemností bylo cca 30 blech, které jsme z nich večer postupně "uklidili", ale to je u veverčat běžný stav.
Jen ze statistických důvodů dodáváme, že nejde o rekordní "nález" - před rokem v srpnu se k nám dostala dokonce šesterčata, a to stejným způsobem, tedy po pokácení stromu s hnízdem při těžbě v lese dřevorubci.

Počet letos přijatých mláďat do naší veverčí záchranné stanice se tak včera skokem zvýšil z 54 na 59.

Naše "slavná" trojčata, která se nám podařilo vypiplat od věku pouhých 8 dnů při nálezu, se již brzy vrátí do přírody. Stane se tak na přelomu července a srpna, jakmile bude vhodné počasí.

Na snímku je nejbaculatější z trojčat, samička Duha, pochutnávající si na čerstvé šišce z borovice, které jsem veverkám do venkovních voliér dnes ráno přivezla z lesa. Šišku šikovná dospělá veverka zvládne "opracovat" až na holé vřeteno během pár minut, samičce-začátečnici Duze to samozřejmě trvalo o něco déle (12 minut).

Dalšími přírůstky do zdejší "rodiny" veveřích teenagerů byly v sobotu pozdě večer dvě cca pětitýdenní sestry z chatové oblasti u Kerska. Dvě ztracená a bloudící rezavá mláďata tam chataři pozorovali 2 dny, sebrali je a přivolali k nim pomoc ale až po silné bouřce.

Obě promočené veveří holky byly silně podchlazené a dehydrované, slabší z mláďat bylo už při příjmu v na první pohled beznadějném stavu a nedožilo se nedělního rána. Druhá veveří slečna (je na všech 3 snímcích) je dnes již stabilizovaná a zatím bydlí v "košíku" společně se stejně starým veveřákem z Chrudimi, který se k nám dostal pár hodin před ní.