PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Tento web podrobně zaznamenává činnost již neexistující rodinné záchranné stanice pro veverky, která nepřetržitě fungovala 18 let. Během její existence (od začátku roku 2008 do konce roku 2025) stanicí prošlo 1.451 nalezených veveřátek z celé České republiky.

Alternativu k tomuto webu najdete i na Facebooku tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o stanici Pinky odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o stanici Pinky odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Kompletní zpravodajství ze stanice s fotografiemi je zaarchivováno na odkazu "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Pan Spock (2015-2024)

(21.01.2024 - 11:38)
Náš letošní veverčí rok začal smutně - před dvěma týdny zemřel jeden z našich nejmilejších chovanců, veverčí kluk Spock, který u nás natrvalo zůstal kvůli poškození mozku. Během let, kdy u nás žil, jsme ho zde představili v několika videích, která jsme pojmenovali ´Pan Spock´, ´Jogín Spock´ či ´Vzpěrač Spock´, což se značnou mírou ironie vystihovalo jeho unikátní povahu i zcela nekoordinované pohyby, které ve voliéře občas předváděl.

Už mnohokrát jsme se setkali s veverčaty, která si celoživotní retardaci způsobila úderem do hlavy při pádu z výšky (z hnízda v koruně stromu). Sameček Spock ale byl jedinou veverkou, u níž se domníváme, že se s poškozeným mozkem narodil. Dostal se k nám před osmi a půl lety, v létě roku 2015, jako třítýdenní mládě společně se zdravým sourozencem a již tehdy byl o téměř polovinu menší než on. Jeho krmení bylo náročné kvůli neustávajícímu třasu hlavy a viditelné pohybové problémy mu zůstaly dodnes.

Jeho postižení se projevovalo už na první pohled tím, že když si sedl, neudržel rovnováhu. Zejména když se "zabral" do jídla, následoval za chvíli nejprve záklon a poté na první pohled hrůzostrašný pád. Takových pádů za svůj život Spock absolvoval bezpočet, při žádném z nich si ale nikdy neublížil a před třemi lety dokonce nejen přežil, ale bez větších následků překonal i mrtvici. Po ní déle než rok žil nikoliv ve venkovní voliéře, ale uvnitř našeho domu, pak jsme ho při pěkném počasí vždy na několik hodin přenášeli do venkovní voliéry a protože se jeho stav zlepšoval, dožil celý poslední rok života opět ve venkovní voliéře.

Kromě totální nekoordinace vynikal Spock i úžasně milou povahou. Byl zcela nekonfliktní, přátelský, důvěřivý a často se nechal pohladit či "pochovat", což je u jiných dospělých hendikepovaných veverek, které u nás žijí, nepředstavitelné.

Vzhledem k jeho handicapu jsme si v jeho dětství mysleli, že bude žít jen pár týdnů, nanejvýš měsíců. I se svým těžkým postižením se ale Spock nakonec dožil osmi a půl roku, tedy věku, kterého se nedožije ani většina zdravých veverek. Spock byl výjimečný a měli jsme ho rádi.

Kratičké starší video s "hlazením Spocka" si na našem "veverčím" kanálu na YouTube můžete spustit tady).