PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 16 let existence (od roku 2008 do konce roku 2023) prošlo 1.363 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2023, jsme přijali 53 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2023 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika



Od roku 2010 fungoval tento web v plném rozsahu, proto je zde ve 227 zprávách zaznamenána drtivá většina z 81 veveřátek, která za 12 měsíců roku 2010 prošla naší záchrannou stanicí. Zprávy jsou seřazeny chronologicky zpětně, od prosince k lednu. Pro snazší orientaci je rok 2010 členěn do 12 měsíců, kliknete-li si tedy v levém sloupci např. na oddíl "srpen", zobrazí se vám pouze zprávy z tohoto měsíce. Datum publikace každé zprávy je uveden pod jejím názvem.



Katka

(29.12.2010 - 19:30)
Dnes vám představíme mládě, které bylo do naší záchranné stanice přijaté letos jako úplně poslední, tedy celkem 81. v pořadí. Cca pětitýdenní samičku Katku přinesli nálezci na konci srpna na veterinární kliniku v Prostějově, s poraněním zadní nohy od psa a s velkou boulí na bradě. Tamní lékařka MVDr. Kateřina Kulhavá si kontakt na nás našla na webu a po telefonátu s ní jsme si do Prostějova okamžitě pro mládě přijeli. Veveří holka dostala podle "zprostředkovatelky" jméno Katka. Její poranění nebyla nijak vážná, jen boule na bradě (je viditelná na prvním snímku, pořízeném po převozu k nám) zmizela až za měsíc.

Protože se k nám Katka dostala až takto pozdě, a termín jejího vypuštění do přírody vycházel až na začátek listopadu, kdy by si již nedokázala před zimou nashromáždit dostatek zásob, zůstala u nás Katka (společně se stejně starou samičkou Sandrou) přes zimu a do přírody ji vypustíme až na jaře.

Z Katky - i vzhledem k její velké zálibě v jídlu - vyrostla statná samička s nádhernou hustou zimní srstí, která většinu času tráví ve velké otevřené rozběhové voliéře. Na prvním snímku je malá Katka v den přijetí k nám, na dalších pěti snímcích z dnešního rána je Katka o 4 měsíce starší.

Výpustné místo v bílém

(27.12.2010 - 13:09)
O víkendu jsme doplňovali potravu do krmítek na jednom z výpustných míst, které jsme vybudovali letos v létě. Nedlouho po sobě, v srpnu a září, jsme tam do přírody vrátili cca deset tříměsíčních letošních nalezenců a od té doby tam vždy zhruba jednou týdně jezdíme kontrolovat a doplňovat krmítka.

Protože tamní mláďata jsou nyní cca půlroční a tedy ještě nejsou pohlavně dospělá, ještě se tolik teritoriálně nevymezují a žijí "pohromadě" na relativně malém území. Jejich definitivní osamostatnění lze očekávat na jaře, kdy si postupně vyhledají svá vlastní životní území.

Na stromech vzdálených několik desítek i stovek metrů od výpustného místa jsme napočítali kolem 30 nově postavených hnízd. Čerstvě napadlý sníh nám umožnil pozorovat veveří stopy, kterých bylo v okolí nevídané množství. Z některých směrů byly ve sněhu vyšlapány doslova veverčí "dálnice", svědčící o tom, že krmítka s potravou veverčím teenagerům pomáhají přežít strasti jejich první zimy. Dvě krmítka, naplněná až po okraj potravou, zde veverky zvládnou úplně vyprázdnit přibližně za 7 dní.

Na prvním snímku je centrální pohled na výpustné místo, s budkami na stromech a dvěma krmítky, na dalších snímcích jsou detailní pohledy na krmítka, kbelíky s přinesenou potravou, veverčí hnízda na stromech a na změť veverčích stop ve sněhu.

Vánoce

(24.12.2010 - 13:20)
Je Štědrý den, a tedy děkujeme všem, kdo nám letos v naší "veverčí" práci pomohli - zakoupením knížky "Veveřácká kronika" či pohledů s veverčaty, finančním příspěvkem, zasláním ořechů či jakkoliv jinak. I díky tomu jsme se mohli postarat o spoustu podobných "škvrňat", jako jsou šesterčata na snímku. Hezké Vánoce!

Tom a jeho mega-hnízdo

(21.12.2010 - 13:25)
Dnes se mi poprvé podařilo vyfotit samečka Toma při vstupu do jeho největšího "hnízda". Nalezence Toma (jako měsíční zubožené mládě byl nalezen v Kladně) jsme před třemi měsíci po vyléčení a dokrmení vrátili do přírody přímo v okolí naší záchranné stanice a on se nám odměnil tím, že si zatím neodešel najít nové území, ale žije poblíž. Většinu nocí dokonce přespává přímo nad našimi hlavami - objevil, že škvírou mezi okapem a střechou lze vlézt do nepoužívané části půdy domu a "postavil si hnízdo" v dutém prostoru mezi stěnou a vnějším dřevěným obložením. Na snímcích je Tom při dlouhém skoku na javoru vedle domu, poté při přesunu po okapu a nakonec je vidět i okamžik, kdy se protahuje na půdu. Večer, kdy je dům tichý, ho dokonce občas slyšíme, jak se ve svém doupěti v mezistění převaluje...

Vánoční skřítek (Christmas gremlin)

(18.12.2010 - 13:35)
Maskot naší záchranné stanice, retardovaná půlroční veverka Jane, byla dnes ráno obzvlášť neodolatelná.

Pitný režim

(16.12.2010 - 13:39)
Pro divoké veverky je "pitný režim" životně důležitý, i proto si za své životní území vždy vybírají lokalitu s dostatkem čerstvé vody. Zde na zahradě mají několik pítek a při příchodu ke speciálnímu veverčímu krmítku se obvykle ještě před jeho otevřením nadšeně napijí z nachystané kameninové misky s čerstvou vodou. V takové zimě, jako je ta letošní, to ale divoké veverky mají s pitím jednodušší, protože jim obrazně řečeno stačí vystrčit hlavu z hnízda a olízat si čerstvě napadaný sníh. Na snímcích je sameček Tom, do přírody vypuštěný na sklonku léta, který si pochutnává na sněhu na visutých dřevených mostech, rozvěšených mezi korunami stromů.

Busy

(14.12.2010 - 13:46)
Již téměř tříleta samička Busy, která u nás v záchranné stanici zůstala natrvalo kvůli zranění nohy, si užívá "zimní dovolenou". Kvůli její mateřské a mírné povaze ji v sezóně používáme jako "náhradní matku", která pouhou svou přítomností pomáhá slabším a vyděšenějším nalezeným mláďatům vyrovnat se s pobytem v záchranné stanici. Busy s těmi nejslabšími přespává v budce a trpělivě od "juniorů" strpí i nejrůznější "vylomeniny".

Teď v zimě, kdy žádná mláďata ve stanici nejsou, chodím každé ráno do venkovní voliéry s Busy "posnídat". S oblibou mi sedá na rameni a občas se pokouší ochutnat z mého hrnku s kávou. Zhruba jednou týdně ji za odměnu za poctivou půlroční "výchovnou spolupráci" beru i do domu, který Busy vždy důkladně celý prozkoumá a nakonec spokojeně usne třeba na záclonové konzoli.

Connie a sojka

(11.12.2010 - 13:51)
Mezi sojkami a divokými veverkami probíhá každý den zvláštní "boj". Protože do speciálního uzavřeného veveřího krmítka se nikdo kromě veverky není schopen dostat, vymyslely sojky rafinovanou strategii. Posedávají na větvích nedaleko od krmítka a jakmile si některá z veverek z krmítka vytáhne ořech, sojky na ní začnou nalétávat. Veverka se obvykle lekne, ořech upustí na zem, sojka ho okamžitě sebere a odlétne si na něm pochutnat.

Jediný, kdo si se sojkami dokázal bezproblémově poradit, byla divoká veverka Pinky (hrdinka knížky "Veveřácká kronika"). Jakmile se k ní sojka jen pokusila přiblížit, nejen že se Pinky nelekla, ale vždy se pokusila přední packou vrazit sojce takovou "facku", že už si na ni sojka víckrát netroufla.

Na snímcích z včerejšího rána je divoká veverka Connie, která si ve větvích nad veveřím krmítkem pochutnává na ořechu a sojka, která se k ní snaží přiblížit.

Gladiátoři

(09.12.2010 - 13:55)
Na zahradě se dnes objevil neznámý mladý černý sameček. Pravděpodobně jde o jednoho z potomků některé ze zdejších divokých samic, kteří si po osamostatnění odešli najít vlastní životní území a protože se již blíží období zimního páření, "mapují si" okolí a hledají samice.

Černý kluk důkladně prozkoumal zdejší "veveří vybavení" (mosty, budky, krmítka) a nakonec se na prostranství pod krmítky u domu potkal se zdejším trvalým obyvatelem, samečkem Tomem, kterého jsme do přírody vypustili před několika měsíci. Oba samci se utkali v "gladiátorském souboji", který spočíval ve vzájemném zastrašování a v divoké honičce po zemi i v korunách stromů.

Connie v mrazu

(05.12.2010 - 14:02)
Noční teploty u nás v posledních dnech spadly až k -16 stupňům, obě trvale v okolí žijící divoké veverky (letos vypuštěný sameček Tom a rok a půl stará samička Connie) ale mráz zvládají bez problémů. Connie, která bydlí v hnízdě v sousedním akátovém lesíku, v mrazech "šetří energii" a z hnízda vylézá jen jednou za dva dny, kdy se přichází pořádně najíst. Na snímcích z dnešního "bílého" rána je Connie zachycená na visutých mostech, při vybírání potravy z krmítka a při průzkumu dalších "veverčích vymožeností" v zahradě záchranné stanice.


Celkem zpráv: 226
              |    starší >>