Ti, kdo naše občasné "veverčí zpravodajství" čtou už delší dobu, dobře vědí, že malým veverčatům hrozí nebezpečí v hnízdě nejen od koček či kun, ale i od dalšího méně známého veverčího predátora, jímž jsou straky. Tento nenápadný pták je totiž masožravý a když objeví veverčí hnízdo, v němž spí mláďata sama bez matky, dokáže ho buď rozhrabat či úplně zničit. Veverčata pak straka silným zobákem přímo v hnízdě či následně na zemi pozabíjí či přinejmenším ošklivě poraní.
Pro (tehdy ještě slepá) 3 týdny stará veverčí paterčata napadená v hnízdě strakou jsme si jeli naposledy před týdnem a jako vždy v případě stračího útoku se pro popis následků dobře hodí termín masakr. Jedno z mláďat zemřelo nedlouho po nálezu a druhé jsme sice přebírali ještě živé, ale s masivním krvácením z několika hlubokých klovanců, takže zemřelo několik desítek minut po převozu k nám. Zbylá tři veverčata - dvě holky a kluk - též měla klovance po celém těle, naštěstí ale ne tak fatální jako jejich dva sourozenci.
Aby smůly nebylo dost, bylo hnízdo vysoko v koruně stromu, a tak každé ze tří přeživších mláďat mělo po pádu zlomenou končetinu a nejhůře pád odnesla černá holčička, která si přerazila obě zadní nohy. Byť zatím léčba pokračuje dobře, nelze ani dnes, tedy po týdnu od nálezu, odhadnout, jak veverčata nakonec dopadnou a pokud přežijí, zda je "dostaneme" do takové kondice, aby se mohla vrátit do přírody.
Prcci ale měli každopádně obrovské štěstí v neštěstí. Ze stromu po stračím útoku nepopadala v blízkosti lidí (například na zahradě či v parku), ale ve velkém lese (několik kilometrů od Havlíčkova Brodu) a navíc nikoliv u cesty. Šance, že je uprostřed lesa na zemi někdo objeví, tak byla mizivá, naštěstí si ale rodina nálezců naplánovala nedělní dopolední výlet k nedaleké Pelestrovské studánce a zmasakrovaných veverčat v lesním podrostu si doslova zázračně všimla...