PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 11 let existence od roku 2008 do konce roku 2018 prošlo 1.016 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2018, jsme přijali 85 veverčat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2018 najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před třemi lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika




Horal ze Šumavy

(24.09.2017 - 16:23)
I po deseti letech zdánlivě rutinní péče o veverčata se nám občas podaří nějaké "poprvé". Veverčí klučina na snímcích sice vypadá jako každý jiný, je to ale úplně první mládě, které se k nám dostalo až z daleké Šumavy. Stav vysláblého a nemocného kluka, nalezeného u Stožce, jen kousek od německých hranic, byl dlouho nejistý a až teď, po dvou týdnech léčby a rehabilitace, se definitivně přehoupl na tu optimistickou stranu. Sedmitýdenní klučina má před sebou ještě necelý týden kojení a protože je stále hodně slabý, není zatím jisté, zda ho do přírody stihneme vrátit ještě letos na podzim nebo zda u nás bude muset zůstat až do jara.

Plší slečna

(03.09.2017 - 12:44)
Každoročně v srpnu nám zavolá vždy nejméně jeden nálezce údajného mláděte veverky, kterému (k jeho velkému překvapení) po bližším popisu malého chlupatého tvora vysvětlíme, že nenašel veverče, nýbrž mládě plcha. Plch je totiž jediným tvorem v české přírodě, který je v určitém věkovém stadiu veverčeti trochu podobný, takže může laického nálezce zmást. Ze čtyř druhů plchů, kteří v ČR žijí (plch velký, lesní, zahradní a plšík lískový - všichni jsou chránění), dochází nejčastěji k záměně u plcha velkého (latinsky Glis glis), který je ze všech plchů největší a v dospělosti může narůst až do hmotnosti kolem 300 gramů. A protože plši jsou krásná a báječná zvířata, bereme jejich občasnou přítomnost v naší záchranné stanici nikoliv jako nepříjemný omyl nálezce, nýbrž jako příjemné zpestření naší každoroční "veverčí rutiny". Pro miniaturní a ještě slepou plší holčičku (jde o mládě plcha velkého), tehdy vážící 22 gramů, jsme si před třemi týdny jeli do Ústí nad Labem a protože růst i dospívání plchů je dvakrát rychlejší než u veverčat, bude už brzy schopná návratu do přírody. Aby její příběh měl opravdový happy end, chystáme se ji zhruba za dva týdny odvézt zpět do Ústí přímo na místo nálezu, kde ve velké zahradě a na půdě domu žije kolonie jejích rodičů a sourozenců.