PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 11 let existence od roku 2008 do konce roku 2018 prošlo 1.016 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2018, jsme přijali 85 veverčat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2018 najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před třemi lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika




Svatojánská muška

(15.07.2018 - 13:24)
Velmi vzácně, jen jednou za několik let, se u veverčete setkáme s projevem tzv. parciálního albinismu. Jde o genetickou poruchu, která se projeví bílou skvrnou na srsti, především u veverčat černé barvy opravdu nepřehlédnutelnou. V minulosti jsme tu měli veverčata s bílým prstíkem či bílou skvrnou na zádech a už deset let pravidelně vzpomínáme na samičku Tlapku, která měla bílá předloktí obou předních tlapek, takže vypadala jako když nosí plesové rukavičky (její snímek najdete ve fotogalerii). Letošním příspěvkem do naší "sbírky" parciálních albínů je maličká veverčí holčička, kterou jsme si před dvěma týdny přivezli z Prahy z Košíř. Cca dvanáct dnů staré holátko bez srsti, vážící 30 gramů, mělo už tehdy zvláštní koneček ocásku a po pár dnech, kdy mu začala narůstat srst, se naše podezření na parciální albinismus potvrdilo. Bílá špička ocásku veverčí holčičky, které jsou teď necelé čtyři týdny, září na černé srsti podobně, replica watches jako kdyby jí na něm seděla svatojánská muška.

Kontrast bílé špičky ocásku se zbytkem těla je efektní. Naše ´parciální albínka´ dnes ráno při prvním krmení. Ještě jí není ani měsíc, proto má stále ještě ´nerozlepené´ oči. Veverčí holčička po přijetí k nám. Bílý konec ocásku byl tehdy rozeznatelný jen v náznaku, protože veverče ještě nemělo srst. Veverčí holčička Tlapka, která se k nám do záchranné stanice dostala před deseti lety, měla bílá předloktí obou předních tlapek, takže vypadala jako když nosí plesové rukavičky.

Živý přenos z veverčího krmítka

(12.07.2018 - 12:57)
Jak mnozí z vás dobře vědí, internetová televize Slow TV v březnu spustila nepřetržitý živý videopřenos ze stromové krmné plošiny u nás na zahradě. Na rozdíl od jarních měsíců, kdy na krmítko přicházely jen dospělé veverky a zahlédnout je znamenalo obrnit se značnou trpělivostí, je momentální situace radikálně jiná. Kromě pěti dospělých veverek, žijících v okolí, totiž plošinu téměř neustále "okupují" mláďata ze dvou dosavadních letošních vrhů samičky Malé Pinky, která u krmítka a misek s ovocem často tráví i desítky minut, takže nějakou veverku na krmítku uvidíte téměř vždy, když si přenos spustíte.
Jak jsme psali už na jaře, je důvodem, proč jsme s videopřenosem na Slow TV souhlasili, propagace veverčího krmítka - doufáme, že až ho "diváci" videopřenosu uvidí v provozu, rozhodnou se někteří z nich krmítko vyrobit či koupit a pomohou jeho instalací a plněním divokým veverkám ve svém okolí. Návod na výrobu krmítka najdete na našem webu (tady), koupit si přesně takové krmítko, jaké vidíte v záběru kamery, lze jednoduše na e-shopu Zelená domácnost (tady).

Živý přenos najdete tady.

Maruška

(01.07.2018 - 13:41)
Pravidelné "veverčí" zprávy sem vkládáme obvykle jednou za dva týdny, takže je jasné, že píšeme jen o zlomku veverčat, která naší záchrannou stanicí projdou. Konkrétně - letos jsme si k nám přivezli už 45 nalezených veverčích prcků a z nich všech jsme psali jen o třech "nálezech a nálezcích" - o březnových holčičích paterčatech z Mnichova Hradiště, starých při nálezu pouhých 5 dnů (všechny už jsou vrácené zpět do přírody), o dvou veverčích klucích ze Zichovce (oba už jsou též zpět v přírodě) a o červnových klučičích čtyřčatech z Prahy - Proseka (ti jsou stále ještě kojení, i když už jsou třikrát tak velcí než při přijetí k nám). K psaní si tedy obvykle vybíráme mláďata, která svým osudem či vzhledem vybočují z naší každodenní veverčí "rutiny".
Šest týdnů stará veverčí holčička Maruška, kterou jsme si před týdnem přivezli z vesničky u Stříbrné Skalice, je výjimečná hned z pěti důvodů naráz. Za prvé - při nálezu byla v extrémně špatném stavu, těžce podvyživená, droboučká a totálně vysláblá. Za druhé - má vzácnou "mahagonovou" barvu, pro kterou máme slabost proto, že přesně takovou měla hrdinka "Veveřácké kroniky", samička Pinky. Za třetí - Maruška má mimořádně velké nádherné oči, které jí vystupují doslova "až na vrch hlavy". Za čtvrté - zřejmě kočka jí při jejím ztraceném bloudění zahradami ukousla kus ocásku, takže ho má sotva poloviční než by měl být. A za páté - Maruška měla opravdu nečekanou nálezkyni. Aniž bychom během jízdy pro veverče tušili, ke komu pro ni jedeme, otevřela nám totiž po zazvonění u domu pod nádhernými vysokými stromy zpěvačka Marta Jandová s malou dcerkou, po které veverčí holčička Maruška dostala jméno.

Maruška i po týdnu u nás stále vypadá jako drobný lesní skřítek. Maruška se i při dnešním ranním krmení stále ještě vejde do dlaně. 
Maruška má oči ´až na vrch hlavy´. Zvláštností Marušky je kratičký ocásek. Polovinu z něj odkousla zřejmě kočka.