PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

Velmi vzácně, jen jednou za několik let, se u veverčete setkáme s projevem tzv. parciálního albinismu. Jde o genetickou poruchu, která se projeví bílou skvrnou na srsti, především u veverčat černé barvy opravdu nepřehlédnutelnou. V minulosti jsme tu měli veverčata s bílým prstíkem či bílou skvrnou na zádech a už deset let pravidelně vzpomínáme na samičku Tlapku, která měla bílá předloktí obou předních tlapek, takže vypadala jako když nosí plesové rukavičky (její snímek najdete ve fotogalerii). Letošním příspěvkem do naší "sbírky" parciálních albínů je maličká veverčí holčička, kterou jsme si před dvěma týdny přivezli z Prahy z Košíř. Cca dvanáct dnů staré holátko bez srsti, vážící 30 gramů, mělo už tehdy zvláštní koneček ocásku a po pár dnech, kdy mu začala narůstat srst, se naše podezření na parciální albinismus potvrdilo. Bílá špička ocásku veverčí holčičky, které jsou teď necelé čtyři týdny, září na černé srsti podobně, replica watches jako kdyby jí na něm seděla svatojánská muška.

Jak mnozí z vás dobře vědí, internetová televize Slow TV v březnu spustila nepřetržitý živý videopřenos ze stromové krmné plošiny u nás na zahradě. Na rozdíl od jarních měsíců, kdy na krmítko přicházely jen dospělé veverky a zahlédnout je znamenalo obrnit se značnou trpělivostí, je momentální situace radikálně jiná. Kromě pěti dospělých veverek, žijících v okolí, totiž plošinu téměř neustále "okupují" mláďata ze dvou dosavadních letošních vrhů samičky Malé Pinky, která u krmítka a misek s ovocem často tráví i desítky minut, takže nějakou veverku na krmítku uvidíte téměř vždy, když si přenos spustíte.
Jak jsme psali už na jaře, je důvodem, proč jsme s videopřenosem na Slow TV souhlasili, propagace veverčího krmítka - doufáme, že až ho "diváci" videopřenosu uvidí v provozu, rozhodnou se někteří z nich krmítko vyrobit či koupit a pomohou jeho instalací a plněním divokým veverkám ve svém okolí. Návod na výrobu krmítka najdete na našem webu (tady), koupit si přesně takové krmítko, jaké vidíte v záběru kamery, lze jednoduše na e-shopu Zelená domácnost (tady).

Živý přenos najdete tady.

Pravidelné "veverčí" zprávy sem vkládáme obvykle jednou za dva týdny, takže je jasné, že píšeme jen o zlomku veverčat, která naší záchrannou stanicí projdou. Konkrétně - letos jsme si k nám přivezli už 45 nalezených veverčích prcků a z nich všech jsme psali jen o třech "nálezech a nálezcích" - o březnových holčičích paterčatech z Mnichova Hradiště, starých při nálezu pouhých 5 dnů (všechny už jsou vrácené zpět do přírody), o dvou veverčích klucích ze Zichovce (oba už jsou též zpět v přírodě) a o červnových klučičích čtyřčatech z Prahy - Proseka (ti jsou stále ještě kojení, i když už jsou třikrát tak velcí než při přijetí k nám). K psaní si tedy obvykle vybíráme mláďata, která svým osudem či vzhledem vybočují z naší každodenní veverčí "rutiny".
Šest týdnů stará veverčí holčička Maruška, kterou jsme si před týdnem přivezli z vesničky u Stříbrné Skalice, je výjimečná hned z pěti důvodů naráz. Za prvé - při nálezu byla v extrémně špatném stavu, těžce podvyživená, droboučká a totálně vysláblá. Za druhé - má vzácnou "mahagonovou" barvu, pro kterou máme slabost proto, že přesně takovou měla hrdinka "Veveřácké kroniky", samička Pinky. Za třetí - Maruška má mimořádně velké nádherné oči, které jí vystupují doslova "až na vrch hlavy". Za čtvrté - zřejmě kočka jí při jejím ztraceném bloudění zahradami ukousla kus ocásku, takže ho má sotva poloviční než by měl být. A za páté - Maruška měla opravdu nečekanou nálezkyni. Aniž bychom během jízdy pro veverče tušili, ke komu pro ni jedeme, otevřela nám totiž po zazvonění u domu pod nádhernými vysokými stromy zpěvačka Marta Jandová s malou dcerkou, po které veverčí holčička Maruška dostala jméno.