Před třemi týdny jsme si od Zuzany Pokorné ze Záchrany zvířat v Praze převzali pětitýdenní veveří holčičku, nalezenou v Praze - Chalupicích.
Veverka s atypickou pískově žlutou barvu a huňatým kožíškem byla od počátku problémová - dezorientovaná a nekoordinovaná.
Nejprve jsme měli podezření, že je slepá, příčinou jejího zvláštního chování ale bylo něco jiného - je degenerovaná, v lidské terminologii "mongoloidní". Není schopná dokonce ani vrátit se do pelíšku, který jsme ji umístili na podlaze voliéry - "vyběhne" z něj libovolným směrem, a jakmile se zastaví o překážku (např. stěna voliéry), tak na tom místě zůstane "zaseklá" a usne (bez ohledu např. na teplotu, takže v noci by byla schopná prochladnout apod.). Degenerace se projevila i tím, že jí vůbec nevyrostly zuby (ani hlodáky, ani stoličky), takže je bezzubá, tedy neschopná sama jíst pevnou potravu, již odpovídající jejímu věku.
Holčička tedy natrvalo zůstane ve voliéře uvnitř domu, v pelíšku na podlaze, kde ji budeme stříkačkou krmit kaší a mixovanou stravou, dokud to bude možné (může se totiž stát, stejně jako u jejího stejně postiženého bratra, že ji zanikne sací reflex, a v takovém případě by ji nezbylo než uspat, protože by to bylo milosrdnější než smrt hladem).
Na prvním snímku je "Blondýnka" po přijetí k nám do stanice, na ostatních snímcích je její dnešní podoba (snímky byly pořízeny při poledním krmení).