PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

Veveřák Snake se do stanice dostal na jaře roku 2008 jako roční zubožený sameček a je další z veverek, které zůstávají ve stanici na dožití (tzv. trvalý handicap). Snake si prožil první rok života v malém skleněném akváriu a dostal se k nám doslova "na poslední chvíli". V té době už nedokázal díky absenci pohybu, svalové atrofii a přerostlým drápům chodit. Vlivem nevhodné stravy měl přerostlé hlodáky a svůj boj o život pomalu vzdával.

Díky každodennímu procvičování se po dvou měsících naučil chodit, do té doby se dokázal pouze plazit (odtud jméno Snake) a po půl roce rozhýbal tlapky natolik, že dokázal vylézt do metrové výšky po pletivu voliéry. Po dalších dvou měsících vítězoslavně stanul na střeše budky zavěšené pod stropem voliéry, kterou jsme mu upravili okolními plošinami tak, aby do ní dokázal i přes téměř nehybné zadní tlapky vylézt.

Pro Snakea, který do té doby bydlel v boudičce na zemi voliéry a i pro nás to bylo obrovské vítězství a doslova triumf veveřákovy vůle. Zároveň díky trpělivému učení a blízkosti ostatních veverek pochopil, že i on je veverkou, naučil se jíst přirozenou veveří stravu a tím si neustále rostoucí zuby obrušovat. Po roce a půl se rozhýbal natolik, že se dokázal udržet na silnějších větvích a mohl být puštěn ze své "pro invalidy" upravené voliéry do velké rozběhové voliéry k ostatním veverkám.

I když se Snake nikdy nenaučí skákat (rentgen prozradil rozdcenou pravou část pánve a nadvakrát zlomenou stehenní kost), stal se tak, alespoň mezi ostatními ubytovanými veverkami, plnohodnotným veveřákem, kterého zase baví žít. Za navrácení do života Snake vděčí své silné vůli žít a hlavně mému manželovi Petrovi, který s ním denně atrofované tlapky procvičoval a jehož si veveřák tak zamiloval, že se mu snažil neustále "zavděčit".