Tříletý sameček Snake (psala jsem o něm v přechozí zprávě) se kvůli svému pohybovému handicapu cítí ve společnosti ostatních veverek nejistý a proto od počátku hledal nějakého "ochránce". Tuto roli bez větších problémů přijala samička Busy (i o ní jsem zde již mnohokrát psala). Busy u nás kvůli poranění nohy zůstala před dvěma lety natrvalo, a protože je mateřský typ, pomáhá nalezeným mláďatům lépe snášet ztrátu vlastní matky. Stejným způsobem "adoptovala" i samečka Snakea, který s ní tráví většinu času a dokonce s ní obvykle i přespává v jedné budce.
Až včera se mi po mnohaměsíční snaze podařilo tuto "rodinnou idylku" vyfotografovat. Protože se venku již hodně ochladilo, jsou Snake i Busy zabalení v teplých vlněných česancích, které používáme na vystýlku budek v kombinaci s kokosovým vláknem.