PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 14 let existence (od roku 2008 do konce roku 2021) prošlo 1.250 nalezených veveřátek z celé České republiky. V roce 2022 jsme zatím přijali dalších 55 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2021 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Smolař roku

(13.05.2014 - 13:44)
Některá mláďata musí mít už při narození vetknuto do osudu, že jejich život nebude lehký. Černého samečka na fotografiích jsme si přivezli 8. dubna z Dobšína u Sobotky, kde bouřkové poryvy větru shodily z vysokého smrku hnízdo, v němž do té doby žil spolu s matkou a dvěma sourozenci. Na zemi pod stromem objevil spadlé hnízdo pes, který z něj mláďata vytahal a pokousal. První ze sourozenců zemřel rychle, druhý na následky vnitřních poranění nedlouho po převozu k nám. Třetí klučina, který přežil, měl kousanec na hřbetě u páteře, pohmožděnou zadní nohu a několik hematomů od stisku čelistí psa. Úmorné léčení nám ztěžovaly objevující se další a další komplikace. Několik dní se veveřák nebyl schopen sám vyčůrat, a tak jsme mu museli ručně vymačkávat močový měchýř. Po částečném zprůchodnění močových cest se objevila infekce a sameček zkolaboval do několikadenního bezvládného stavu, kdy téměř nebyl schopen přijímat potravu. Po následném nástupu těžkých průjmů jsme už uvažovali i o euthanasii, abychom mu zkrátili utrpení, nakonec ale léčba a detoxikace zabrala a sameček se začal pozvolna sbírat z nejhoršího. Dnes je již ve stabilizovaném stavu, se zprůchodněnými močovými cestami, funkční zadní nohou a den za dnem nabírá potřebné gramy. Na finální prognózu je ještě brzy, pokud by ale uzdravování v dalších týdnech pokračovalo stejně úspěšně jako dosud, není vyloučeno, že by se nakonec i mohl vrátit do přírody.