PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

Veverkám je vhodné pomáhat nejen v zimě, ale po celý rok. Vždyť pro samice je nejnáročnějším obdobím roku jarní a letní těhotenství a zejména kojení, kdy příkrm může zachránit život jak jim, tak zprostředkovaně i mláďatům. Proto zde v pravidelných intervalech upozorňujeme na speciální krmítko pro veverky, které lze umístit kdekoliv, kde veverky žijí - na strom v zahradě u domu, v parku či v lese. Nepotřebujete k tomu ani žebřík, protože krmítko se připevňuje cca 170 cm od země, aby do něj šla snadno doplňovat potrava - k instalaci tedy stačí kladivo a hřebík (nebo šroub a šroubovák). Návod na výrobu krmítka i seznam toho, jak a čím ho plnit, najdete na našem webu (http://www.veveratka.cz/stranka/5-jak-vyrobit-veveri-krmitko.html), dokonalé veveří krmítko lze ale koupit i na e-shopu Zelená domácnost (http://www.zelenadomacnost.com/katalog/77-Domky-budky-krmitka-pro-jezky-veverky-plchy-zaby-Veverky). Konstrukci krmítka s námi Zelená domácnost konzultovala, takže výsledek má pomyslný "atest stanice Pinky" - je kapacitně dostačující, jednoduše čistitelné a pro divoké veverky takřka neodolatelné. Jak ukazují i poslední dva snímky, krmítka ze Zelené domácnosti používáme i na výpustných místech, na kterých vracíme veverčata do přírody.
Pokud byste potřebovali jakoukoli radu týkající se umístění, instalace či provozu krmítka, rádi vám ji poskytneme na našem staničním telefonu (č. 606 070 632 - síť Vodafone - nemusíte za volání utrácet, zavoláme vám zpátky) nebo na našem mailu (pinky@veveratka.cz)

Naše mnohaleté statistiky přijatých mláďat nám říkají, že v lesích, parcích i zahradách České republiky jsou rovnoměrně zastoupeny veverky s rezavou, hnědou i černou barvou srsti. Ze vzácnějších odstínů se k nám obvykle jednou za rok dostane veverče s barvou srsti na pomezí mezi rezavou a hnědou, který by šel asi nejblíže popsat jako barva mahagonová. Před několika dny byla přesně taková veverčí holčička nalezená v Říčanech, a tak lze její barvu názorně předvést na snímcích z dnešního ranního krmení. Unikátnost její barvy vynikne v kontrastu s barvami běžnými - na jednom ze snímků jsme ji proto "naaranžovali" doprostřed mezi dvě veverčata s klasicky rezavou srstí. Pro veverčata této vzácné barvy máme mimořádnou slabost - přesně takový mahagonový kožíšek totiž měla hrdinka naší knížky Veveřácká kronika (http://veverackakronika.bloudil.cz/), divoká veverka Pinky, pode níž je naše záchranná stanice pojmenovaná.

Určitě by vás nenapadlo, že jedno z největších nebezpečí, které na ztracená veverčata číhá, má podobu obyčejné mouchy. Jakmile ztracená mláďata kvůli nedostatku potravy zeslábnou a pasivně leží na zemi, začnou jim mouchy do srsti klást vajíčka. Z muších vajíček se rychle (v řádu hodin) začnou líhnout larvy, které se veverčatům zavrtávají do kůže a sliznic, a kromě hnisavých poranění jim též do krevního oběhu vypouštějí toxiny, způsobující otravu. Právě vyšší míra "promoření" srsti mušími vajíčky či larvami je pro nás jasným signálem, že veverče je ztracené delší dobu a jeho zdravotní stav je vážný. Tak tomu bylo i u 5 týdnů starých sourozenců, pro které jsme si jeli v pátek do Klánovic - muších vajíček měli v srsti nakladených stovky a např. části ocásků jimi měli neprodyšně pokryté. Potlučenější z pádu ze stromu a prochladlejší od země byla veverčí holčička, která bohužel zemřela těsně po převozu k nám. Její bratr měl větší štěstí, jak je vidět i na fotografii z dnešního rána - zatímco na třech snímcích z pátku je ještě zcela bezvládný a s ošklivě potlučeným čumáčkem, dnes by z jeho spokojeného pohledu už nikdo nepoznal, jakou hrůzou si po vypadnutí z hnízda musel projít...

Vedro veverky snáší stejně špatně jako lidé. Hrdinka naší knížky "Veveřácká kronika", divoká veverka Pinky, se v horkém počasí ochlazovala vysoko v korunách stromů, kde se pohodlně rozvalila na zastíněné větvi a vystavila tělo proudícímu vzduchu. Naše "domácí" veverky takovou možnost nemají, s vedrem si ale dokáží poradit i tak. Takhle si včera na visuté poličce pod stropem voliéry "udělala pohodlí" retardovaná veverka Zrzečka...

V tomhle dětské obrázkové knížky o zvířátkách nelžou - veverky opravdu milují houby. Zatímco divoké veverky si je mohou v lese nasbírat podle chuti, handicapované veverky, které u nás žijí trvale, jsou odkázány na náš "servis". Během celého roku je pravidelně zásobujeme žampióny, které lze jednoduše koupit v obchodech, z hub lesních pak milují zejména bedly, které jim v létě chodíme sbírat a od několika podporovatelek je dostáváme i sušené. Za pochoutku ale naše veverky považují většinu jedlých hub a ty, které nezvládnou sníst na posezení, se snaží ukrýt na na "horší časy" v nejrůznějších místech voliér. Na snímcích jsou veverky Líza a Goldie s letošními prvními "divokými" houbami, s několika klouzky nasbíranými nedaleko od jednoho z našich výpustných míst.