PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 11 let existence od roku 2008 do konce roku 2018 prošlo 1.016 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2018, jsme přijali 85 veverčat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2018 najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před třemi lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika




Štětky

(22.01.2015 - 11:50)
Snad na všech obrázcích v dětských knížkách bývají veverky kresleny s dlouhými "štětkami" na uších. Tato nádherná a efektní ozdoba ale ve skutečnosti veverkám narůstá vždy jen na několik měsíců v roce, společně s hustou zimní srsti, zatímco od jara až do podzimu jsou veverčí uši úplně holé. Délka "štětek" navíc není nijak univerzálně daná a liší se veverka od veverky klidně i o několik centimetrů. Názorně to dokumentují i čtyři snímky veverek jak žijících u nás ve stanici trvale, tak divokých z nejbližšího okolí - zatímco obří štětky rekordmanky zrzečky (na snímku s plátkem jablka) dosahují délky neuvěřitelných šesti centimetrů, u jiných veverek jsou sotva centimetrové.

Peřina

(07.01.2015 - 12:00)
Divoké veverky si vnitřek svých hnízd vycpávají suchou trávou a mechem, žijí-li ale poblíž lidského osídlení, často využijí i ryze "lidský" materiál, a tak lze ve veverčích hnízdech nalézt kousky hadrů, papíru, kartonu i nejrůznější cupaniny. U veverek, žijících u nás ve stanici trvale, se nám jako zimní vycpávka nejvíc osvědčil surový vlněný česanec (jde o ještě netkanou vlnu, prodávanou na váhu ve smotcích), který je měkký a přitom teplý, takže se v něm veverkám spí opravdu jako "pod peřinou". Vlněným česancem v zimě "přilepšujeme" i divokým veverkám žijícím v okolí - nastříhané kousky vlny věšíme do větví, po nichž se divoké veverky pohybují a ony si je odtamtud odnášejí do hnízd v korunách. Takto vylepšená hnízda jsou pak snadno identifikovatelná, protože z nich už na dálku skrz kostru z větviček a lýka prosvítá bílá vlněná vycpávka. K dokonalosti pak svou touhu po vlněné vystýlce hnízda dovedla Malá Pinky, jedna z námi dokrmených veverek, kterou jsme na konci léta vrátili zpět do přírody a od té doby žije v okolí. Nebojí se totiž přiblížit až k domu, a tak jí česanec chystáme do skuliny přímo pod zastřešením terasy, odkud si ho nadšeně ve velkých plátech odnáší. Aby si ulehčila cestu k nejbližšímu stromu, naučila se jako zkratku používat starý telefonní kabel visící několik metrů nad zemí, po němž se i s nákladem česance v tlamičce pohybuje jako zkušený provazochodec.