PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 11 let existence od roku 2008 do konce roku 2018 prošlo 1.016 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2018, jsme přijali 85 veverčat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2018 najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před třemi lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika




Droboučcí

(29.03.2015 - 12:26)
Nejtěžší "výzvou", která před námi každoročně stojí, je odchov extrémně malých (ještě neosrstěných) veverčat ve věku kolem deseti dnů. Přesně taková jsme si přivezli včera, z lesa od Brandýsa nad Labem, kde bylo hnízdo se čtyřmi veverčaty nalezeno v koruně pokáceného stromu. Takto stará mláďata se nám v předchozích letech sice již cca desetkrát podařilo nejen odchovat, ale i vrátit do přírody (mezní hranicí pro šanci na přežití je u veverčat stáří alespoň 7 dnů), vždy je to ale nesmírně piplavá, dlouhodobá a náročná práce, při níž hodně záleží nejen na zkušenosti a citu, ale i na štěstí. Droboučká mláďata (2 kluci a 2 holky váží od 26 do 29 gramů) musí být trvale na elektrické dečce a i při každém krmení (po 3 hodinách včetně noci) je nutné je zabalit, aby neprochladla. Na snímcích z dnešního ranního krmení je dobře vidět, že už takto maličká veverčata mají výrazné drápky a fousky na čumáčku. Jako zajímavost přikládáme i fotografii hnízda, v němž se mláďata narodila, šikovně matkou spleteného ze suchého lýka, větviček, trávy a mechu.

David a Goliáš

(22.03.2015 - 12:35)
Na dvou veveřích klucích, které jsme si v tomto týdnu přivezli z Prahy, lze názorně předvést, jak obrovské rozdíly mohou být ve zdravotním stavu i fyzické kondici nalezených mláďat. Oba pětitýdenní veveřáčci jsou téměř stejně staří (rozdíl mezi nimi je cca 3 dny), oba byli podchlazení a zcela vyčerpaní, ale zatímco jeden byl nalezen zřejmě ještě týž den kdy vypadl z hnízda, druhý trpěl bez potravy několik dní. Váha (80 gramů) i vzhled rezavého klučiny, nalezeného v areálu německé ambasády, tak zhruba odpovídá jeho věku, naopak zcela zbědovaný černý veveřáček, kterého našla rodina Vokrouhlíkových v lesoparku v Hodkovičkách, vážil při nálezu pouhých 47 gramů. Rozdíl ve velikosti, kdy černý klučina dosahuje ani ne dvou třetin velikosti svého šťastnějšího parťáka, dokládá i jejich společná fotografie z dnešního ranního krmení.

První letošní veverčata.

(15.03.2015 - 12:49)
Stříbrná Skalice, Větrovany u Olomouce, Praha, Velké Popovice... To jsou jen některá z míst, kam jsme si v předchozích sedmi letech jeli v únoru či březnu pro úplně první nalezené veverče. Letos tento pomyslný "souboj" vyhrála vesnice Červené Janovice v Posázaví, kde byla v pátek 13. března nalezena tři prochladlá mláďata, ležící na zemi na prostranství mezi bytovkami. Pět týdnů stará veverčata, dvě holčičky a jeden kluk, jsou všechna uhlově černá a kromě povrchových poranění z pádu z výšky jsou ve slušné zdravotní kondici. Snímky z dnešního prvního ranního krmení pak výmluvně dokazují, že na pobyt u nás si zatím rozhodně nemají důvod stěžovat...

Maminka

(12.03.2015 - 11:41)
Už v těhotenství, ale především po porodu a v době kojení (to trvá 8 týdnů) se samicím veverek radikálně změní jídelníček - mají neuhasitelnou chuť na cokoliv "zelené", tedy čerstvé a plné vitamínů. Většina samic ale každoročně poprvé rodí v únoru či začátkem března, tedy na konci zimy, kdy je příroda v klidovém režimu a čerstvé potravy je ještě minimum. Samice se tedy zaměřují především na rašící pupeny stromů, jehnědy či listy pampelišek (lat. Taraxacum officinale Weber), které se touto dobou již objevují v trávě. Před několika lety jsme například pozorovali samičku, která v době kojení dokázala sníst 60 malých pampeliškových listů za jediný den. Na snímcích je naše oblíbená divoká veverka Malá Pinky, která před několika dny poprvé v životě porodila a od té doby si chodí pravidelně "přilepšovat" na čerstvé pupeny a výhonky mladých smrčků. Na dvou snímcích ze série jsou dobře vidět i její zvětšené bradavky, neklamné znamení kojení.

Půdní veverka

(01.03.2015 - 12:57)
Protože sebedokonaleji vystavěná veverčí hnízda v korunách stromů neodolají stoprocentně výkyvům počasí končící zimy (především silný déšť je dokáže skrznaskrz promočit), využívají někdy samice divokých veverek při stavbě porodního hnízda nevyužívaných částí lidských obydlí (kůlny, garáže, půdy či skuliny v obložení domu). Na snímcích to názorně předvádí Malá Pinky, jedna z námi dokrmených veverek, kterou jsme loni v létě vrátili zpět do přírody a od té doby žije v blízkém okolí. Těhotná samička si pro stavbu porodního hnízda chytře vybrala nevyužívanou část půdy našeho domu, kam proniká malým otvorem pod střechou. Stavební materiál si nosí ze svých starších hnízd v korunách stromů, s oblibou používá lýko (pruhy suché kůry) i kousky vlněného česance (ty jí věšíme do větví, po nichž se v zahradě pohybuje). Je obdivuhodné, jak lehce Malá Pinky dokáže i s velkým nákladem "stavebního" materiálu v tlamičce šplhat po dřevěném obložení domu až do výšky téměř osmi metrů k otvoru ve štítu.