PINKY - Záchranná stanice pro veverky :: www.veveratka.cz

PINKY :: Záchranná stanice pro veverky - www.VEVERATKA.cz



PINKY :: záchranná stanice pro veverky


Naší záchrannou stanicí za 16 let existence (od roku 2008 do konce roku 2023) prošlo 1.363 nalezených veveřátek z celé České republiky. Naposledy, v roce 2023, jsme přijali 53 veverčích mláďat.

Najdete nás i na Facebooku tady

Bilanční zprávu o naší práci v roce 2023 najdete tady

Podrobnosti o naší knize "Veveřácká kronika" i informace jak si ji objednat najdete tady

Videoprofil zakladatelky záchranné stanice Katky Soukupové, natočený Nadací Karla Janečka, si spustíte tady. Související profilový článek na iHNED najdete tady

Půlhodinovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílal v cyklu "Dobrá vůle" v červnu 2018 Český rozhlas. Pustit si ji můžete tady

Šestiminutovou reportáž o naší záchranné stanici odvysílala v září 2018 Česká televize v pořadu "Gejzír". Pustit si ji můžete tady

Knížka Veveřácká kronika má i svou vlastní stránku na Facebooku tady

Popularizační článek "Opravník obecně oblíbených omylů o veverkách" jsme napsali před několika lety pro časopis Naše příroda s jednoduchou motivací - doložit, že téměř vše, co si lidé myslí o veverkách, je ve skutečnosti úplně jinak. Najdete ho tady

Aktuální zpravodajství ze stanice s fotografiemi najdete po kliknutí na odkaz "Zprávy ze stanice" v tomto sloupku níže.








Veveřácká kronika


Zpráva



Robinson Crusoe z Přepeře

(25.04.2011 - 13:03)
Velikonoční neděle byla hektická - postupně jsme přijali 4 veverčata, z míst nálezu vzdálených mnoho desítek kilometrů. Jak 3 kluci (z Karlštejna, z Bílovic u Brna a Přepeře u Turnova), tak samička z Čáslavi měli společný věk cca 5 týdnů i to, že se našli samotní.

Nejtěžší osud měl černý sameček z Přepeře, pro kterého jsme vyjížděli až v noci. Jeho matku objevili nálezci, rodina Johanových, přejetou na silnici už ve středu. Mládě pak našli včera, kdy sameček, už na pokraji smrti hladem po čtyřech dnech bez matčina mléka, vylezl z hnízda (vzhledem k terénu na místě nálezu neobjevitelného), a začal se "přidružovat" ke kolemjdoucím. Velký podíl na jeho přežití má i skvělá reakce rodiny nálezců, která se zachovala tím jediným správným způsobem - mládě okamžitě uložila do tepla s vyhřívanou lahví, nepokoušela se ho ničím krmit (to by při tak dlouhém hladovění bylo životu nebezpečné), na internetu vyhledala kontakt na naší záchrannou stanici a byť bylo pozdě večer, na nic nečekala a zatelefonovala.

Jak už to u mláďat s takto strašným zážitkem bývá, sameček se okamžitě proměnil v toho nejvzornějšího "pacienta" záchranné stanice. Nadšeně přijímá potravu, vyjadřuje vděk slastným mručením a kdyby uměl mluvit, určitě by po každém napití s úklonou hlasitě poděkoval. :)